ČERNÝ Jaroslav 20.8.1882-24.3.1958: Porovnání verzí
(ČERNÝ_Jaroslav_20.8.1882-24.3.1958) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 20.8.1882 | | datum narození = 20.8.1882 | ||
| místo narození = Stěžery | | místo narození = Stěžery u Hradce Králové | ||
| datum úmrtí = 24.3.1958 | | datum úmrtí = 24.3.1958 | ||
| místo úmrtí = Poděbrady | | místo úmrtí = Poděbrady | ||
| povolání = 14- Hydrolog | | povolání = 14- Hydrolog | ||
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČERNÝ, Jaroslav''', ''* 20. 8. 1882 Stěžery u Hradce Králové, † 24. 3. 1958 Poděbrady, technik, vodohospodář, pedagog'' | |||
Po absolvování reálky v Hradci Králové (1900) začal navštěvovat | |||
Českou vysokou školu technickou v Praze (ČVŠT), odbor | |||
stavební inženýrství. 1905 složil II. státní zkoušku a o rok později | |||
studium ukončil na odboru kulturního inženýrství. 1907 | |||
obhájil disertační práci ''Studie o dynamice toků'' a byl promován | |||
na doktora technických věd. Ve stejném roce vstoupil do služeb | |||
bývalého místodržitelství, odkud přešel na ministerstvo veřejných | |||
prací. Později byl jmenován vrchním stavebním radou | |||
a přednostou vodoprávně-technického oddělení na ministerstvu | |||
zemědělství. 1916 se habilitoval jako soukromý docent pro | |||
vodoprávní techniku na pražské ČVŠT. Přednášel tam na odboru | |||
stavebního inženýrství předmět Vodní správa a vodoprávní | |||
technika, na odboru strojního inženýrství Základy vodního | |||
hospodářství a vodoprávní techniky a Zákony o státních vodohospodářských | |||
fondech, o podpoře soustavné elektrizace | |||
a o dani z vodní síly. Vodoprávní techniku učil na odborech zemědělském | |||
a kulturního inženýrství. Všechny přednášky konal | |||
bezplatně až do 1919, kdy byla na ČVŠT zřízena honorovaná | |||
docentura vodoprávní techniky. 1922 byl jmenován titulárním | |||
profesorem vodního hospodářství a vodoprávní techniky | |||
na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT | |||
a na Vysoké škole inženýrského stavitelství ČVUT, kde byl také | |||
členem zkušební komise pro II. státní zkoušku směru vodohospodářského | |||
a kulturního. Kromě technických posudků a zpráv | |||
byl autorem více než 65 odborných publikací a spisů z oboru | |||
vodního hospodářství a vodní administrativy, které vyšly v Praze, | |||
Barceloně, Berlíně, Liberci, Lutychu, Římě, Tokiu a ve Vídni. | |||
Byl vyznamenán čestným diplomem společností Academie | |||
de droit international de la Haye (1930) a Syndicat central | |||
et fédéral des Riverains de France (1931). Účastnil se mnoha | |||
mezinárodních kongresů, např. 1926 v Basileji, 1927 v Římě, | |||
1929 v Barceloně, 1931 v Paříži a 1932 v Lyonu. | |||
'''D:''' Hydrodynamika, 1908; Vodní turbiny a vztahy vodoprávní, 1912; Tabulky | |||
ku přednáškám o technice vodoprávní, 1918; Vodní knihy, 1925; Organisation | |||
scientifique de l’ádministration concernant le régime des eaux, Roma | |||
1927; O čištění odpadních vod cukrovarských, 1926; Vodní hospodářství | |||
v mírových smlouvách a mezinárodních úmluvách, 1932; La pollution des | |||
sources minérales (thermales) dans les législations des états européens, Paris | |||
1931; Schutz der Mineral- (Thermal-) Quellen in der Gesetzgebung der | |||
europäischen Staaten, Wien 1933; Vodní knihy, vodoprávní technika a vodohospodářská | |||
správa, 1937. | |||
'''L:''' Program Českého vysokého učení technického v Praze na studijní rok | |||
1925/26, 1925, s. 53, 109; Seznam osob na ČVUT 1937, 1937, s. 35; | |||
B. Mansfeld, Průvodce světem techniky, 1937, s. 20n.; OSND 1/2, s. 1037; | |||
MSN 1, s. 1002; ČsB 1, nestr.; MSB 6, s. 17; Tomeš 1, s. 204. | |||
'''P:''' Archiv ČVUT Praha, fond Osobní spisy profesorů a docentů ČVUT, | |||
1922–1932; fond Vysoká škola inženýrského inženýrství ČVUT, 1919–1952 | |||
– osobní spisy profesorů a docentů. | |||
Jiřina Masnerová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:14- Hydrolog]] | [[Kategorie:14- Hydrolog]] | ||
Řádek 19: | Řádek 72: | ||
[[Kategorie:1882]] | [[Kategorie:1882]] | ||
[[Kategorie:Stěžery | [[Kategorie:Stěžery]] | ||
[[Kategorie:1958]] | [[Kategorie:1958]] | ||
[[Kategorie:Poděbrady]] | [[Kategorie:Poděbrady]] |
Verze z 4. 12. 2016, 14:30
Jaroslav ČERNÝ | |
Narození | 20.8.1882 |
---|---|
Místo narození | Stěžery u Hradce Králové |
Úmrtí | 24.3.1958 |
Místo úmrtí | Poděbrady |
Povolání |
14- Hydrolog 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44925 |
ČERNÝ, Jaroslav, * 20. 8. 1882 Stěžery u Hradce Králové, † 24. 3. 1958 Poděbrady, technik, vodohospodář, pedagog
Po absolvování reálky v Hradci Králové (1900) začal navštěvovat Českou vysokou školu technickou v Praze (ČVŠT), odbor stavební inženýrství. 1905 složil II. státní zkoušku a o rok později studium ukončil na odboru kulturního inženýrství. 1907 obhájil disertační práci Studie o dynamice toků a byl promován na doktora technických věd. Ve stejném roce vstoupil do služeb bývalého místodržitelství, odkud přešel na ministerstvo veřejných prací. Později byl jmenován vrchním stavebním radou a přednostou vodoprávně-technického oddělení na ministerstvu zemědělství. 1916 se habilitoval jako soukromý docent pro vodoprávní techniku na pražské ČVŠT. Přednášel tam na odboru stavebního inženýrství předmět Vodní správa a vodoprávní technika, na odboru strojního inženýrství Základy vodního hospodářství a vodoprávní techniky a Zákony o státních vodohospodářských fondech, o podpoře soustavné elektrizace a o dani z vodní síly. Vodoprávní techniku učil na odborech zemědělském a kulturního inženýrství. Všechny přednášky konal bezplatně až do 1919, kdy byla na ČVŠT zřízena honorovaná docentura vodoprávní techniky. 1922 byl jmenován titulárním profesorem vodního hospodářství a vodoprávní techniky na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT a na Vysoké škole inženýrského stavitelství ČVUT, kde byl také členem zkušební komise pro II. státní zkoušku směru vodohospodářského a kulturního. Kromě technických posudků a zpráv byl autorem více než 65 odborných publikací a spisů z oboru vodního hospodářství a vodní administrativy, které vyšly v Praze, Barceloně, Berlíně, Liberci, Lutychu, Římě, Tokiu a ve Vídni. Byl vyznamenán čestným diplomem společností Academie de droit international de la Haye (1930) a Syndicat central et fédéral des Riverains de France (1931). Účastnil se mnoha mezinárodních kongresů, např. 1926 v Basileji, 1927 v Římě, 1929 v Barceloně, 1931 v Paříži a 1932 v Lyonu.
D: Hydrodynamika, 1908; Vodní turbiny a vztahy vodoprávní, 1912; Tabulky ku přednáškám o technice vodoprávní, 1918; Vodní knihy, 1925; Organisation scientifique de l’ádministration concernant le régime des eaux, Roma 1927; O čištění odpadních vod cukrovarských, 1926; Vodní hospodářství v mírových smlouvách a mezinárodních úmluvách, 1932; La pollution des sources minérales (thermales) dans les législations des états européens, Paris 1931; Schutz der Mineral- (Thermal-) Quellen in der Gesetzgebung der europäischen Staaten, Wien 1933; Vodní knihy, vodoprávní technika a vodohospodářská správa, 1937.
L: Program Českého vysokého učení technického v Praze na studijní rok 1925/26, 1925, s. 53, 109; Seznam osob na ČVUT 1937, 1937, s. 35; B. Mansfeld, Průvodce světem techniky, 1937, s. 20n.; OSND 1/2, s. 1037; MSN 1, s. 1002; ČsB 1, nestr.; MSB 6, s. 17; Tomeš 1, s. 204.
P: Archiv ČVUT Praha, fond Osobní spisy profesorů a docentů ČVUT, 1922–1932; fond Vysoká škola inženýrského inženýrství ČVUT, 1919–1952 – osobní spisy profesorů a docentů.
Jiřina Masnerová