ČERNÝ Václav 14.7.1862-17.12.1941: Porovnání verzí

	Václav ČERNÝ
Narození	14.7.1862
Místo narození	Pohoří u Opočna
Úmrtí	17.12.1941
Místo úmrtí	Náchod
Povolání	64- Překladatel 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44990

VizuálníWikitext

Verze z 4. 12. 2016, 19:26

ČERNÝ, Václav, * 14. 7. 1862 Pohoří u Opočna, † 17. 12. 1941 Náchod, překladatel, pedagog

Narodil se v katolické rodině chalupníka. Jméno Vácslav Č. dostal po otci. Z místního chalupnického rodu pocházela i matka Kateřina, roz. Pumrová. Od 1874 studoval na klasickém gymnáziu v Hradci Králové (maturita 1881). Pak odešel do Prahy na filozofickou fakultu, kde byl do 1884 posluchačem oborů čeština a francouzština. Současně od 1883 navštěvoval kněžský seminář v Hradci Králové (do 1885). Stal se učitelem. 1886–1928 působil na různých místech, jako řídící učitel v Machově, Náchodě, Rtyni, Bačetíně, Slavětíně, Žďárkách, Jizbici, Zliči a v České Čermné. S J. Smrtkou a se svým spolužákem z gymnázia, spisovatelem a učitelem J. Petrem, se stal spoluzakladatelem literárního kroužku Učitelské jednoty v Polici nad Metují. Jeho nejvýznačnějším působištěm byl Náchod. I tam se zapojil do kulturně osvětového života, patřil k představitelům pokrokové inteligence města, podílel se na práci Učitelské jednoty Komenský a redigoval reprezentativní sborník Božena Němcová 1820–1862 (1912), který jednota vydala k padesátiletému výročí spisovatelčiny smrti. Do sborníku Č. soustředil jak svá dosavadní objevná bádání o jejím rodopisu z vídeňských a kladských matrik, tak příspěvky význačných dobových badatelů (M. Hýska, J. Voborníka, A. Pražáka, A. Nováka aj.). 1919–21 se Č. angažoval při jednáních o připojení českých částí Kladska k československému státu.

O literaturu se zajímal od pražských studií. Spolu s L. Šebkem- Ariettem překládal tehdy díla soudobých francouzských básníků, zejména André Theurieta (Lesní stezka, 1884) a Françoise Coppéea (Z malého světa, 1885), zachycující žánrové obrázky z přírody, venkova i města. Později (již sám) překládal francouzskou vesnickou a realistickou prózu (George Sandová, Malá Fadetka, b. d., Gustave Flaubert, Prosté srdce – časopisecky) a odbornou pedagogickou, mravovědnou a populárně-filozofickou literaturu (Paul Janet, Rodina, čtení o praktické mravovědě, 1902, Georges Renard, Má-li člověk svobodnou vůli?, 1908, J. M. Guyau aj.). Přispíval do řady dobových periodik, v Otavanu 1921 publikoval článek o F. L. Čelakovském a J. V. Plánkovi. Po smrti F. Bílého převzal vydávání souborné korespondence F. L. Čelakovského, jemuž se věnoval po celou první polovinu třicátých let (Korespondence a zápisky Frant. Ladislava Čelakovského, 1933, 1935). Kromě toho redigoval pro České menšinové knihkupectví a nakladatelství Josefa Krbala v České Čermné i první dva svazky Sebraných spisů Josefa Šíra. Č. syn Václav Č. (1905–1987) se stal významným českým literárním historikem a kritikem.

L: LČL 1, s. 454–455 (chybné datum narození opraveno v LČL 3/2, s. 1402); Literární Hradec Králové, 1994 (ed. J. Benýšková – F. Vích), s. 21.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Zámrsk, matrika narozených f. ú. Opočno, sign. 120-3861, fol. 218.

Marcella Husová