ČERNÝ Václav 28.8.1900-13.7.1982: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ČERNÝ_Václav_28.8.1900-13.7.1982)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 28.8.1900
| datum narození = 28.8.1900
| místo narození =  
| místo narození = Hodolany (Olomouc)
| datum úmrtí = 13.7.1982
| datum úmrtí = 13.7.1982
| místo úmrtí = Olomouc
| místo úmrtí = Olomouc
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav ČERNÝ
}}
'''ČERNÝ, Václav''' ''(též Váša), * 28. 8. 1900 Hodolany (Olomouc), † 13. 7. 1982 Olomouc, violoncellista, pedagog''
 
Syn všestranného muzikanta Františka Č., který ze všech svých
sedmi potomků vychoval profesionální hudebníky. Č. začínal
jako houslista, avšak ovlivněn violoncellistou Ladislavem Zelenkou
se rozhodl pro tento nástroj. Základy hry získal u otce,
ve studiu pokračoval v Olomouci u Martina Vlčka, na vídeňské
konzervatoři u Jana Šebelíka a Paula Grümmera a v Praze
u Jana Buriana (1919–20) i na Mistrovské škole Pražské konzervatoře
(1920–22). Studium hudby ukončil soukromě u Vítězslava
Nováka (skladba) a Ladislava Zelenky (violoncello).
1922 se stal druhým a následujícího roku prvním koncertním
mistrem České filharmonie. Zůstal jím až do 1945, s výjimkou
let 1929–31, kdy byl členem Pražského kvarteta. Ve čtyřicátých
letech hrál se svými bratry (houslistou Františkem a klavíristou
Cyrilem) v Moravském klavírním triu, které tehdy vystupovalo
jako Trio bratří Černých. 1943 se také stal členem Moravského
kvarteta a zůstal jím až do ukončení jeho pravidelné aktivity
1955. Hrál i na posledním koncertu 1959. Č. klavírními
partnery byli Jan Erml (společné turné po Mongolsku a Číně
v září–listopadu 1954), František Maxián, František Schäfer,
Ludvík Kundera a další. Č. provedl řadu českých novinek,
mezi nimi sólové party ve 2. symfonii Jaroslava Řídkého (Praha,
13. 1. 1929), koncert Emila Axmana (Praha, 4. 1. 1942),
sonátu Viléma Petrželky (Brno, 13. 1. 1929) a další. Spolupracoval
s Československým rozhlasem od jeho založení. Pedagogicky
působil na brněnské konzervatoři (1945–48), na JAMU
(1947–60), souběžně (od 1954) také na bratislavské Vysoké
škole múzických umení a od 1960 téměř do konce života
na pražské AMU. Vychoval desítky vynikajících cellistů (např.
Stanislav Apolín, Karel Krafka, Ivan Měrka) a komorních souborů,
mj. Janáčkovo a Ostravské kvarteto. Napsal skladby pro
violoncello a klavír ''Souvenir'', ''Scherzo'', ''Poème Slovaque'' ad. Z literárních
prací si hodnotu zachoval jeho časopisecký článek
''Čtvrttóny na violoncellu'' (''Klíč'' 2, 1931–32, s. 162–164).
 
'''L:''' J. Vysloužil, Šedesátiny učitele a umělce, in: Hudební rozhledy 13, 1960,
č. 15, s. 656; J. Vratislavský, Moravské kvarteto, 1961, s. 80n.; HS 1, s. 199;
J. Kozák, Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory, 1964, s. 158n.;
Tomeš 1, s. 207; nekrolog in: Hudební rozhledy 35, 1982, č. 35, s. 438.
 
Mojmír Sobotka


== Literatura ==
  ČSHSOI I, 199; ČBS, 97;
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]


[[Kategorie:1900]]
[[Kategorie:1900]]
[[Kategorie:Hodolany]]
[[Kategorie:1982]]
[[Kategorie:1982]]
[[Kategorie:Olomouc]]
[[Kategorie:Olomouc]]

Verze z 5. 12. 2016, 18:33

Václav ČERNÝ
Narození 28.8.1900
Místo narození Hodolany (Olomouc)
Úmrtí 13.7.1982
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 78- Hudební interpret
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44998

ČERNÝ, Václav (též Váša), * 28. 8. 1900 Hodolany (Olomouc), † 13. 7. 1982 Olomouc, violoncellista, pedagog

Syn všestranného muzikanta Františka Č., který ze všech svých sedmi potomků vychoval profesionální hudebníky. Č. začínal jako houslista, avšak ovlivněn violoncellistou Ladislavem Zelenkou se rozhodl pro tento nástroj. Základy hry získal u otce, ve studiu pokračoval v Olomouci u Martina Vlčka, na vídeňské konzervatoři u Jana Šebelíka a Paula Grümmera a v Praze u Jana Buriana (1919–20) i na Mistrovské škole Pražské konzervatoře (1920–22). Studium hudby ukončil soukromě u Vítězslava Nováka (skladba) a Ladislava Zelenky (violoncello). 1922 se stal druhým a následujícího roku prvním koncertním mistrem České filharmonie. Zůstal jím až do 1945, s výjimkou let 1929–31, kdy byl členem Pražského kvarteta. Ve čtyřicátých letech hrál se svými bratry (houslistou Františkem a klavíristou Cyrilem) v Moravském klavírním triu, které tehdy vystupovalo jako Trio bratří Černých. 1943 se také stal členem Moravského kvarteta a zůstal jím až do ukončení jeho pravidelné aktivity 1955. Hrál i na posledním koncertu 1959. Č. klavírními partnery byli Jan Erml (společné turné po Mongolsku a Číně v září–listopadu 1954), František Maxián, František Schäfer, Ludvík Kundera a další. Č. provedl řadu českých novinek, mezi nimi sólové party ve 2. symfonii Jaroslava Řídkého (Praha, 13. 1. 1929), koncert Emila Axmana (Praha, 4. 1. 1942), sonátu Viléma Petrželky (Brno, 13. 1. 1929) a další. Spolupracoval s Československým rozhlasem od jeho založení. Pedagogicky působil na brněnské konzervatoři (1945–48), na JAMU (1947–60), souběžně (od 1954) také na bratislavské Vysoké škole múzických umení a od 1960 téměř do konce života na pražské AMU. Vychoval desítky vynikajících cellistů (např. Stanislav Apolín, Karel Krafka, Ivan Měrka) a komorních souborů, mj. Janáčkovo a Ostravské kvarteto. Napsal skladby pro violoncello a klavír Souvenir, Scherzo, Poème Slovaque ad. Z literárních prací si hodnotu zachoval jeho časopisecký článek Čtvrttóny na violoncellu (Klíč 2, 1931–32, s. 162–164).

L: J. Vysloužil, Šedesátiny učitele a umělce, in: Hudební rozhledy 13, 1960, č. 15, s. 656; J. Vratislavský, Moravské kvarteto, 1961, s. 80n.; HS 1, s. 199; J. Kozák, Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory, 1964, s. 158n.; Tomeš 1, s. 207; nekrolog in: Hudební rozhledy 35, 1982, č. 35, s. 438.

Mojmír Sobotka