BRAUN Josef 11.7.1864-28.8.1891: Porovnání verzí
(BRAUN_Josef_11.7.1864-1891) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.7.1864 | | datum narození = 11.7.1864 | ||
| místo narození = | | místo narození = Kutná Hora | ||
| datum úmrtí = 1891 | | datum úmrtí = 28.8.1891 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Kutná Hora | ||
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
63- Spisovatel | 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BRAUN, Josef,''' ''* 11. 7. 1864 Kutná Hora, † 28. 8. 1891 Kutná Hora, učitel, spisovatel'' | |||
Otec byl pekařem. B. se vzdělával v rodišti, navštěvoval reálku | |||
a učitelský ústav, kde 1883 maturoval. Učitelskou dráhu zahájil v české škole spolku Komenský ve Vídni (1883–86), | |||
potom učil v obecní škole v Buštěhradě (1886–87) a od 1888 | |||
na Smíchově (Praha). Předepsané zkoušky k získání místa definitivního učitele složil 1890. V té době však už onemocněl | |||
tuberkulózou. 1890–91 se pokoušel léčit nejprve v Rožnově | |||
pod Radhoštěm, později v Gorici a v pruských lázních Görbersdorf | |||
(nyní Sokołowsko u Wałbrzychu, Polsko). Ozdravné | |||
pobyty mu však nepomohly. Vrátil se do rodiště, kde krátce | |||
poté zemřel. | |||
B. se od svého vídeňského pobytu věnoval vedle učitelského | |||
povolání také žurnalistické a literární činnosti. Přispíval | |||
do ''Kutnohorských listů'', ''Národních listů'', ''Květů'', ''Světozoru'', | |||
''Zlaté Prahy'', ''Ruchu'', do ''Pečírkova kalendáře'', ''Nového kalendáře'' | |||
''učitelského'' a do dalších periodik. Literárně se profiloval zejména | |||
jako prozaik. Napsal a publikoval sice i příležitostné | |||
verše (''Proslov na oslavu otevření Národního divadla v Praze''), | |||
byl však především autorem historických mravoučných povídek | |||
z doby husitské a pobělohorské. Při literárním zpracování | |||
tématu se snažil využívat archivní prameny. Vzorem mu | |||
byl Václav Beneš Třebízský. B. připravil (1884–89) k vydání | |||
jeho sebrané spisy a napsal jeho obsáhlý životopis (1889). | |||
B. věrnost dílu tohoto mistra hodnotili někteří literární historici | |||
jako epigonství (A. Novák). Část B. rukopisů vyšla | |||
až posmrtně (např. ''Boha i vlast'', 1894; ''Dvě historické povídky'', | |||
1894; ''Vítův robenec'', 1894). Některá díla podepisoval jako | |||
B.-Kutnohorský. | |||
'''D:''' soupis in: LČL 1, s. 297. | |||
'''L:''' OSN 4, s. 597, 28, s. 131; SDLČ, s. 397; LČL 1, s. 296n.; J. Šimek, K životopisu | |||
J. B., in: Časopis pro moderní filologii, 1918; F. V. Suk, Čtyřicáté | |||
výročí J. B., in: Naše kniha 12, 1931, s. 336n.; J. Drmolová, Cesty J. B. | |||
k tvorbě pro mládež, in: Jazyk a literatura, 1965. | |||
'''P:''' pamětní deska na rodném domě (Komenského nám. čp. 72). | |||
Pavla Vošahlíková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1864]] | [[Kategorie:1864]] | ||
[[Kategorie:Kutná Hora]] | |||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
[[Kategorie:Kutná Hora]] |
Verze z 10. 12. 2016, 11:20
Josef BRAUN | |
![]() | |
Narození | 11.7.1864 |
---|---|
Místo narození | Kutná Hora |
Úmrtí | 28.8.1891 |
Místo úmrtí | Kutná Hora |
Povolání |
61- Pedagog 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42171 |
BRAUN, Josef, * 11. 7. 1864 Kutná Hora, † 28. 8. 1891 Kutná Hora, učitel, spisovatel
Otec byl pekařem. B. se vzdělával v rodišti, navštěvoval reálku a učitelský ústav, kde 1883 maturoval. Učitelskou dráhu zahájil v české škole spolku Komenský ve Vídni (1883–86), potom učil v obecní škole v Buštěhradě (1886–87) a od 1888 na Smíchově (Praha). Předepsané zkoušky k získání místa definitivního učitele složil 1890. V té době však už onemocněl tuberkulózou. 1890–91 se pokoušel léčit nejprve v Rožnově pod Radhoštěm, později v Gorici a v pruských lázních Görbersdorf (nyní Sokołowsko u Wałbrzychu, Polsko). Ozdravné pobyty mu však nepomohly. Vrátil se do rodiště, kde krátce poté zemřel.
B. se od svého vídeňského pobytu věnoval vedle učitelského povolání také žurnalistické a literární činnosti. Přispíval do Kutnohorských listů, Národních listů, Květů, Světozoru, Zlaté Prahy, Ruchu, do Pečírkova kalendáře, Nového kalendáře učitelského a do dalších periodik. Literárně se profiloval zejména jako prozaik. Napsal a publikoval sice i příležitostné verše (Proslov na oslavu otevření Národního divadla v Praze), byl však především autorem historických mravoučných povídek z doby husitské a pobělohorské. Při literárním zpracování tématu se snažil využívat archivní prameny. Vzorem mu byl Václav Beneš Třebízský. B. připravil (1884–89) k vydání jeho sebrané spisy a napsal jeho obsáhlý životopis (1889). B. věrnost dílu tohoto mistra hodnotili někteří literární historici jako epigonství (A. Novák). Část B. rukopisů vyšla až posmrtně (např. Boha i vlast, 1894; Dvě historické povídky, 1894; Vítův robenec, 1894). Některá díla podepisoval jako B.-Kutnohorský.
D: soupis in: LČL 1, s. 297.
L: OSN 4, s. 597, 28, s. 131; SDLČ, s. 397; LČL 1, s. 296n.; J. Šimek, K životopisu J. B., in: Časopis pro moderní filologii, 1918; F. V. Suk, Čtyřicáté výročí J. B., in: Naše kniha 12, 1931, s. 336n.; J. Drmolová, Cesty J. B. k tvorbě pro mládež, in: Jazyk a literatura, 1965.
P: pamětní deska na rodném domě (Komenského nám. čp. 72).
Pavla Vošahlíková