BRAUNEROVÁ Augusta Anna Karolina 19.10.1817-18.10.1890: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BRAUNEROVÁ_Augusta_1817-1890)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Augusta BRAUNEROVÁ
| jméno = Augusta Anna Karolina BRAUNEROVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1817
| datum narození = 19.10.1817
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 1890
| datum úmrtí = 18.10.1890
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Paříž (Francie)
| povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel
| povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Augusta BRAUNEROVÁ
}}
 
'''BRAUNEROVÁ, Augusta Anna Karolina''' ''(roz. Neumannová), * 19. 10. 1817 Praha, † 18. 10. 1890 Paříž (Francie), filantropka, sběratelka, malířka''
 
Pocházela po matce Anně ze šlechtického rodu Sebenarz von
Herrenfels, otec Karl Augustin Neumann (1771–1866), guberniální
komerční rada, přišel do Čech ze Saska, byl profesorem
chemie na pražské polytechnice. Část rodiny žila
ve Štýrském Hradci. Od 1832 vlastnili Neumannovi dům
na Národní třídě.
 
B. mluvila německy a francouzsky. Před 1848 se přátelila
s německými revolučními básníky. Dne 3. 3. 1851 se provdala
za právníka a politika Františka Augusta Braunera
(1810–1880), původem z Litomyšle, se kterým měla čtyři
děti. Jednalo se o velmi kultivovanou ženu. V Praze pořádala
večírky v duchu českých salonů, kde se setkávali literáti
a umělci nejen z Čech, ale též Rusové nebo Francouzi.
Sama byla malířka, spíše romantička. Podporovala finančně
mladé umělce, např. A. Chittussiho. Byla členkou Amerického
klubu dam. Plně se věnovala rodině a zejména vzdělání
svých dětí, po smrti manžela doprovázela nejmladší dceru
Zdenku B. (1858–1934) na jejích studijních cestách, a to
až do své smrti. Zemřela v Paříži a byla zpopelněna v krematoriu
pařížského hřbitova Père Lachaise. Protože žeh byl
oficiálně povolen až v Československu 1919, způsobil tento
krok (spojovaný většinou se sympatiemi ke svobodným zednářům)
velký rozruch.
 
'''D:''' Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy (kde v uměleckohistorické
sbírce menší soubor kreseb a maleb).
 
'''L:''' V. Hellmuth-Brauner, Paměti rodu, 2000; M. Lenderová, K hříchu
i k modlitbě. Žena v minulém století, 1999, passim; M. Radoňová-Šárecká,
Ozářené krby, 1945, s. 263n.
 
'''P:''' LA PNP Praha (kde uložena korespondence); Středočeské muzeum v Roztokách
u Prahy; ANM Praha; SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli; NM –
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur Praha; SOkA
Praha-západ Praha.
 
Marcela Šášinková
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
[[Kategorie:1817]]
[[Kategorie:1817]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1890]]
[[Kategorie:1890]]
[[Kategorie:Paříž]]

Verze z 10. 12. 2016, 12:32

Augusta Anna Karolina BRAUNEROVÁ
Narození 19.10.1817
Místo narození Praha
Úmrtí 18.10.1890
Místo úmrtí Paříž (Francie)
Povolání 62- Osvětový nebo veřejný činitel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83777

BRAUNEROVÁ, Augusta Anna Karolina (roz. Neumannová), * 19. 10. 1817 Praha, † 18. 10. 1890 Paříž (Francie), filantropka, sběratelka, malířka

Pocházela po matce Anně ze šlechtického rodu Sebenarz von Herrenfels, otec Karl Augustin Neumann (1771–1866), guberniální komerční rada, přišel do Čech ze Saska, byl profesorem chemie na pražské polytechnice. Část rodiny žila ve Štýrském Hradci. Od 1832 vlastnili Neumannovi dům na Národní třídě.

B. mluvila německy a francouzsky. Před 1848 se přátelila s německými revolučními básníky. Dne 3. 3. 1851 se provdala za právníka a politika Františka Augusta Braunera (1810–1880), původem z Litomyšle, se kterým měla čtyři děti. Jednalo se o velmi kultivovanou ženu. V Praze pořádala večírky v duchu českých salonů, kde se setkávali literáti a umělci nejen z Čech, ale též Rusové nebo Francouzi. Sama byla malířka, spíše romantička. Podporovala finančně mladé umělce, např. A. Chittussiho. Byla členkou Amerického klubu dam. Plně se věnovala rodině a zejména vzdělání svých dětí, po smrti manžela doprovázela nejmladší dceru Zdenku B. (1858–1934) na jejích studijních cestách, a to až do své smrti. Zemřela v Paříži a byla zpopelněna v krematoriu pařížského hřbitova Père Lachaise. Protože žeh byl oficiálně povolen až v Československu 1919, způsobil tento krok (spojovaný většinou se sympatiemi ke svobodným zednářům) velký rozruch.

D: Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy (kde v uměleckohistorické sbírce menší soubor kreseb a maleb).

L: V. Hellmuth-Brauner, Paměti rodu, 2000; M. Lenderová, K hříchu i k modlitbě. Žena v minulém století, 1999, passim; M. Radoňová-Šárecká, Ozářené krby, 1945, s. 263n.

P: LA PNP Praha (kde uložena korespondence); Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy; ANM Praha; SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli; NM – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur Praha; SOkA Praha-západ Praha.

Marcela Šášinková