BRIKCÍ z Cimperka 1525-10.9.1599: Porovnání verzí
(BRIKCÍ_z_Cinperka_1525-10.9.1599) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = BRIKCÍ z | | jméno = BRIKCÍ z Cimperka | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1525 | | datum narození = 1525 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 10.9.1599 | | datum úmrtí = 10.9.1599 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 24- Představitel řemesel nebo cechů | | povolání = 24- Představitel řemesel nebo cechů | ||
88- Umělecký řemeslník | 88- Umělecký řemeslník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BRIKCÍ z Cimperka''' ''(též z Cynperka), * 1525 ?, † 10. 9. 1599 Praha, zvonař, kovolijec'' | |||
Nejznámější člen rodiny pražských kovolijců (jejím zakladatelem | |||
byl Bartoloměj Berounský), jehož hlavní tvůrčí období | |||
spadá do druhé poloviny 16. století (1553–90). Za dobu své | |||
činnosti zhotovil na osm desítek zvonů do řady kostelů nejen | |||
v Praze, ale i v dalších místech v Čechách a na Moravě. Jeho | |||
dílna v domě U Zvonaře se nacházela v dnešní Jungmannově | |||
ulici na Novém Městě pražském. Hlavní B. zásluha ve zvonařské | |||
tvorbě spočívá v pokroku, jejž vnesl do tvarování | |||
a výzdoby zvonů. Oproti svým předchůdcům zavedl jejich | |||
individuální výzdobu. Dosud užívané tvarosloví v duchu | |||
pozdně gotických tradic a jednoduchou výzdobu (vlysy s nápisy | |||
na horním obvodu zvonů a pouze občasné užití figur | |||
světců) vystřídala reliéfní výzdoba pokrývající celý povrch | |||
zvonů, při níž užíval biblických a mytologických námětů. | |||
Jako předlohy mu sloužily grafické listy Hanse Behama, Albrechta | |||
Dürera a zejména Petra Flötnera. Kromě toho užíval | |||
pro výzdobu odlitky jáchymovských medailí, dále medailony | |||
s portréty panovníků, na některých zvonech se objevuje | |||
rovněž vlastní portrétní medailon a šlechtický znak (predikát | |||
„z Cynperka“ získal 1571). | |||
Vedle zvonařství se věnoval i tvorbě dalších předmětů – rakví, | |||
epitafů jak nápisových, tak i znakových (např. bronzový epitaf | |||
Jana Hrušky z Března z 1568 v kostele sv. Mikuláše v Lounech, | |||
epitaf Petra Chotka v kostele sv. Jana Křtitele ve Vraném | |||
z 1571 zhotovený v manýristickém stylu), dále svícnů, hodinových | |||
cimbálů (např. větší cimbál v lucerně českokrumlovské | |||
zámecké věže z 1590) a stolních zvonků. Zatímco jeho | |||
figurální epitafy se vyznačují vysokou uměleckou hodnotou | |||
a z tohoto hlediska zaujímají významnou část jeho činnosti, | |||
její méně podstatnou část tvoří cínové křtitelnice opatřené | |||
erby a nápisy (např. křtitelnice zhotovená 1581 do kostela sv. | |||
Jakuba ve Vojkově u Sedlčan nebo 1583 pro kostel Nanebevzetí | |||
P. Marie v Novém Rychnově u Pelhřimova). | |||
'''L:''' OSN 4, s. 679; DČVU 2/1, s. 143n. (kde další lit.); MČE 1, s. 567; EČVU, | |||
s. 71; NEČVU 1, s. 88 (kde další literatura); BL 1, s. 145. | |||
Ivana Ebelová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:24- Představitel řemesel nebo cechů]] | [[Kategorie:24- Představitel řemesel nebo cechů]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
[[Kategorie:1525]] | [[Kategorie:1525]] | ||
[[Kategorie:1599]] | [[Kategorie:1599]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 19. 12. 2016, 13:39
| BRIKCÍ z Cimperka | |
 | |
| Narození | 1525 |
|---|---|
| Úmrtí | 10.9.1599 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
24- Představitel řemesel nebo cechů 88- Umělecký řemeslník |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42012 |
BRIKCÍ z Cimperka (též z Cynperka), * 1525 ?, † 10. 9. 1599 Praha, zvonař, kovolijec
Nejznámější člen rodiny pražských kovolijců (jejím zakladatelem byl Bartoloměj Berounský), jehož hlavní tvůrčí období spadá do druhé poloviny 16. století (1553–90). Za dobu své činnosti zhotovil na osm desítek zvonů do řady kostelů nejen v Praze, ale i v dalších místech v Čechách a na Moravě. Jeho dílna v domě U Zvonaře se nacházela v dnešní Jungmannově ulici na Novém Městě pražském. Hlavní B. zásluha ve zvonařské tvorbě spočívá v pokroku, jejž vnesl do tvarování a výzdoby zvonů. Oproti svým předchůdcům zavedl jejich individuální výzdobu. Dosud užívané tvarosloví v duchu pozdně gotických tradic a jednoduchou výzdobu (vlysy s nápisy na horním obvodu zvonů a pouze občasné užití figur světců) vystřídala reliéfní výzdoba pokrývající celý povrch zvonů, při níž užíval biblických a mytologických námětů. Jako předlohy mu sloužily grafické listy Hanse Behama, Albrechta Dürera a zejména Petra Flötnera. Kromě toho užíval pro výzdobu odlitky jáchymovských medailí, dále medailony s portréty panovníků, na některých zvonech se objevuje rovněž vlastní portrétní medailon a šlechtický znak (predikát „z Cynperka“ získal 1571).
Vedle zvonařství se věnoval i tvorbě dalších předmětů – rakví, epitafů jak nápisových, tak i znakových (např. bronzový epitaf Jana Hrušky z Března z 1568 v kostele sv. Mikuláše v Lounech, epitaf Petra Chotka v kostele sv. Jana Křtitele ve Vraném z 1571 zhotovený v manýristickém stylu), dále svícnů, hodinových cimbálů (např. větší cimbál v lucerně českokrumlovské zámecké věže z 1590) a stolních zvonků. Zatímco jeho figurální epitafy se vyznačují vysokou uměleckou hodnotou a z tohoto hlediska zaujímají významnou část jeho činnosti, její méně podstatnou část tvoří cínové křtitelnice opatřené erby a nápisy (např. křtitelnice zhotovená 1581 do kostela sv. Jakuba ve Vojkově u Sedlčan nebo 1583 pro kostel Nanebevzetí P. Marie v Novém Rychnově u Pelhřimova).
L: OSN 4, s. 679; DČVU 2/1, s. 143n. (kde další lit.); MČE 1, s. 567; EČVU, s. 71; NEČVU 1, s. 88 (kde další literatura); BL 1, s. 145.
Ivana Ebelová