DĚDEČEK Josef 12.11.1843-15.5.1915: Porovnání verzí
(DĚDEČEK_Josef_12.11.1843-15.5.1915) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.11.1843 | | datum narození = 12.11.1843 | ||
| místo narození = | | místo narození = Chlomek u Turnova | ||
| datum úmrtí = 15.5.1915 | | datum úmrtí = 15.5.1915 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Dolní Chabry (Praha) | ||
| povolání = 6- Botanik | | povolání = 6- Botanik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DĚDEČEK, Josef''', ''* 12. 11. 1843 Chlomek u Turnova, † 15. 5. 1915 Dolní Chabry (Praha), botanik'' | |||
Po studiu na gymnáziu v Jičíně vystudoval Filozofickou fakultu | |||
Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze; působil dlouhou | |||
dobu jako středoškolský profesor na reálkách v Praze | |||
a v Písku, později v Karlíně (Praha). Po odchodu do penze | |||
se odstěhoval na statek v Dolních Chabrech (Praha), odkud | |||
pocházela jeho manželka Anna, roz. Tichá, s níž měl dva syny | |||
a dceru. | |||
Patřil k okruhu floristů kolem L. Čelakovského (s nímž se | |||
ale později rozešel); své odborné příspěvky většinou publikoval | |||
v němčině, např. pojednání o českých rašelinách a jejich | |||
společenstvech (1876). Řadu floristických příspěvků věnoval | |||
i fanerogamům (jednosnubné rostliny), zejména v 70. letech – poměrně hojně přispíval do ''Vesmíru''. Sbíral hlavně v okolí Prahy, v Posázaví a jižních Čechách (Písecko). | |||
Hlavní oblastí D. zájmu byly mechorosty, v prvé řadě jatrovky, | |||
jejichž první zevrubnou monografii u nás vydal v ''Archivu pro'' | |||
''přírodovědecké prozkoumání Čech'' (česká verze ''Monografie mechův'' | |||
''jatrovkovitých'' vyšla 1883, německá verze ''Die Lebermoose'' | |||
''Böhmens'' 1886). Z této oblasti vznikla i řada důležitých drobnějších | |||
příspěvků, jež si někdy kladly širší cíle než jen floristické. | |||
Věnoval se také didaktice a přeložil A. Pokorného ''Názorný nerostopis'' (5. vyd. 1891). D. herbář byl uložen v pražském | |||
Národním muzeu. | |||
'''L:''' OSN 7, s. 18, 28, s. 254; OSND 1/2, s. 1418; MSN 2, s. 92; KSN 3, | |||
s. 222; M. Adamová, J. D., in: Od Ještěda k Troskám 4, 1926, s. 147–151 | |||
a 164–168; L. Viniklář (ed.), Vývoj české přírodovědy, 1931, rejstřík (s datem | |||
narození 22. 11.); I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové | |||
na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Čs. společnosti | |||
pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 72; J. Janko, Vědy o životě | |||
v českých zemích (1750–1950), 1997, s. 224, 551. | |||
Jan Janko | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
[[Kategorie:1843]] | [[Kategorie:1843]] | ||
[[Kategorie:Chlomek]] | |||
[[Kategorie:1915]] | [[Kategorie:1915]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 19. 12. 2016, 14:31
Josef DĚDEČEK | |
Narození | 12.11.1843 |
---|---|
Místo narození | Chlomek u Turnova |
Úmrtí | 15.5.1915 |
Místo úmrtí | Dolní Chabry (Praha) |
Povolání | 6- Botanik |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45349 |
DĚDEČEK, Josef, * 12. 11. 1843 Chlomek u Turnova, † 15. 5. 1915 Dolní Chabry (Praha), botanik
Po studiu na gymnáziu v Jičíně vystudoval Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze; působil dlouhou dobu jako středoškolský profesor na reálkách v Praze a v Písku, později v Karlíně (Praha). Po odchodu do penze se odstěhoval na statek v Dolních Chabrech (Praha), odkud pocházela jeho manželka Anna, roz. Tichá, s níž měl dva syny a dceru.
Patřil k okruhu floristů kolem L. Čelakovského (s nímž se ale později rozešel); své odborné příspěvky většinou publikoval v němčině, např. pojednání o českých rašelinách a jejich společenstvech (1876). Řadu floristických příspěvků věnoval i fanerogamům (jednosnubné rostliny), zejména v 70. letech – poměrně hojně přispíval do Vesmíru. Sbíral hlavně v okolí Prahy, v Posázaví a jižních Čechách (Písecko).
Hlavní oblastí D. zájmu byly mechorosty, v prvé řadě jatrovky, jejichž první zevrubnou monografii u nás vydal v Archivu pro přírodovědecké prozkoumání Čech (česká verze Monografie mechův jatrovkovitých vyšla 1883, německá verze Die Lebermoose Böhmens 1886). Z této oblasti vznikla i řada důležitých drobnějších příspěvků, jež si někdy kladly širší cíle než jen floristické. Věnoval se také didaktice a přeložil A. Pokorného Názorný nerostopis (5. vyd. 1891). D. herbář byl uložen v pražském Národním muzeu.
L: OSN 7, s. 18, 28, s. 254; OSND 1/2, s. 1418; MSN 2, s. 92; KSN 3, s. 222; M. Adamová, J. D., in: Od Ještěda k Troskám 4, 1926, s. 147–151 a 164–168; L. Viniklář (ed.), Vývoj české přírodovědy, 1931, rejstřík (s datem narození 22. 11.); I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Čs. společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 72; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích (1750–1950), 1997, s. 224, 551.
Jan Janko