DELMÉDIGO Josef Šelomo ben Elijahu 16.6.1591-16.10.1655: Porovnání verzí
(DELMEDIGO_Josef_Šelomo_ben_Eli_16.6.1591-16.10.1655) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef Šelomo ben | | jméno = Josef Šelomo ben Elijahu DELMÉDIGO | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 16.6.1591 | | datum narození = 16.6.1591 | ||
| místo narození = | | místo narození = Heráklion (Kréta, Řecko) | ||
| datum úmrtí = 16.10.1655 | | datum úmrtí = 16.10.1655 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog | | povolání = 9- Astronom nebo astrolog | ||
1- Matematik | 1- Matematik | ||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DELMÉDIGO, Josef Šelomo ben Elijahu''' ''(též JŠR nebo Josef Šelomo Rofe), * 16. 6. 1591 Heráklion (Kréta, Řecko), † 16. 10. 1655 Praha, filozof, astronom, lékař, rabín'' | |||
Narodil se v rabínské rodině původem z Benátek. Tradičně se | |||
mu dostalo vedle židovské náboženské výchovy i rozsáhlého klasického | |||
vzdělání. Ovládal řečtinu, latinu, italštinu a španělštinu. | |||
V 15 letech odešel do Itálie, kde na univerzitě v Padově studoval | |||
kromě medicíny i filozofii. Jeho další vývoj ovlivnilo zejména | |||
učení Aristotela a předního židovského středověkého filozofa | |||
Moše Maimonida. Jedním z jeho učitelů byl i Galileo Galilei, | |||
který mu vštípil lásku k astronomii a matematice, které se pak | |||
kromě filozofických studií staly jádrem D. přínosu k dějinám | |||
vědy. Seznámil ho též s Koperníkovým astronomickým systémem | |||
a D. se stal prvním židovským učencem, který tento systém | |||
přijal a na jeho základě provedl kritiku středověkého pojetí | |||
světa a kosmu. 1613 se vrátil zpět na Krétu, odkud však musel | |||
již 1616 odejít pro podezření, že zpochybňuje víru v nesmrtelnost | |||
duše. Nejprve pobýval v Egyptě, později v Cařihradu, | |||
Polsku, Holandsku a Německu. Během cest poznal i židovskou | |||
mystiku, zejména v podání Jicchaka Lurji-Aškenaziho. 1645 | |||
se usadil v Praze, kde později i umřel. O jeho pražském pobytu | |||
chybí informace, pravděpodobně se živil jako lékař. Byl | |||
pohřben na pražském Starém židovském hřbitově. | |||
Z obsáhlého encyklopedického díla, které odráží různorodost | |||
jeho názorů, byly vydány tiskem pouze tři spisy. První z nich | |||
nazvaný ''Elim'' vyšel v Amsterdamu 1629 a obsahoval traktáty | |||
matematického, geometrického a astronomického obsahu. | |||
Druhý s názvem ''Ta’alumot chochma'' (Tajemství moudrosti), | |||
vytištěný 1629–31 v Basileji, byl kabalistický a třetí, vydaný | |||
tiskem až 1834 v Jevpatorii na Krymu, obsahoval vědeckou | |||
diskusi týkající se spisu ''Elim''. | |||
'''L:''' Encyclopaedia Judaica V, Berlin 1930, s. 919–924; Encyclopaedia Judaica, | |||
Jerusalem 1971, 5, s. 1478; Neues Lexikon des Judentums (ed. J. H. Schoeps), | |||
Gütersloh – München 1992, s. 102; Epitaphs from the Ancient Jewish Cemetery | |||
of Prague. Edited with an Introduction and Notes by Otto Muneles, | |||
Jerusalem 1988, č. 220, s. 331–333 (hebr.); SČF, s. 96. | |||
Bedřich Nosek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] | [[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] | ||
| Řádek 20: | Řádek 60: | ||
[[Kategorie:1591]] | [[Kategorie:1591]] | ||
[[Kategorie:Heráklion]] | |||
[[Kategorie:1655]] | [[Kategorie:1655]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 20. 12. 2016, 14:35
| Josef Šelomo ben Elijahu DELMÉDIGO | |
 | |
| Narození | 16.6.1591 |
|---|---|
| Místo narození | Heráklion (Kréta, Řecko) |
| Úmrtí | 16.10.1655 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
9- Astronom nebo astrolog 1- Matematik 56- Filozof 15- Lékaři |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76094 |
DELMÉDIGO, Josef Šelomo ben Elijahu (též JŠR nebo Josef Šelomo Rofe), * 16. 6. 1591 Heráklion (Kréta, Řecko), † 16. 10. 1655 Praha, filozof, astronom, lékař, rabín
Narodil se v rabínské rodině původem z Benátek. Tradičně se mu dostalo vedle židovské náboženské výchovy i rozsáhlého klasického vzdělání. Ovládal řečtinu, latinu, italštinu a španělštinu. V 15 letech odešel do Itálie, kde na univerzitě v Padově studoval kromě medicíny i filozofii. Jeho další vývoj ovlivnilo zejména učení Aristotela a předního židovského středověkého filozofa Moše Maimonida. Jedním z jeho učitelů byl i Galileo Galilei, který mu vštípil lásku k astronomii a matematice, které se pak kromě filozofických studií staly jádrem D. přínosu k dějinám vědy. Seznámil ho též s Koperníkovým astronomickým systémem a D. se stal prvním židovským učencem, který tento systém přijal a na jeho základě provedl kritiku středověkého pojetí světa a kosmu. 1613 se vrátil zpět na Krétu, odkud však musel již 1616 odejít pro podezření, že zpochybňuje víru v nesmrtelnost duše. Nejprve pobýval v Egyptě, později v Cařihradu, Polsku, Holandsku a Německu. Během cest poznal i židovskou mystiku, zejména v podání Jicchaka Lurji-Aškenaziho. 1645 se usadil v Praze, kde později i umřel. O jeho pražském pobytu chybí informace, pravděpodobně se živil jako lékař. Byl pohřben na pražském Starém židovském hřbitově.
Z obsáhlého encyklopedického díla, které odráží různorodost jeho názorů, byly vydány tiskem pouze tři spisy. První z nich nazvaný Elim vyšel v Amsterdamu 1629 a obsahoval traktáty matematického, geometrického a astronomického obsahu. Druhý s názvem Ta’alumot chochma (Tajemství moudrosti), vytištěný 1629–31 v Basileji, byl kabalistický a třetí, vydaný tiskem až 1834 v Jevpatorii na Krymu, obsahoval vědeckou diskusi týkající se spisu Elim.
L: Encyclopaedia Judaica V, Berlin 1930, s. 919–924; Encyclopaedia Judaica, Jerusalem 1971, 5, s. 1478; Neues Lexikon des Judentums (ed. J. H. Schoeps), Gütersloh – München 1992, s. 102; Epitaphs from the Ancient Jewish Cemetery of Prague. Edited with an Introduction and Notes by Otto Muneles, Jerusalem 1988, č. 220, s. 331–333 (hebr.); SČF, s. 96.
Bedřich Nosek