DEN Petr 3.4.1898-9.9.1970: Porovnání verzí
(DEN_Petr_3.4.1898-9.9.1970) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = Kolín | | místo narození = Kolín | ||
| datum úmrtí = 9.9.1970 | | datum úmrtí = 9.9.1970 | ||
| místo úmrtí = New York | | místo úmrtí = New York (USA) | ||
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
48- Politický publicista | 48- Politický publicista | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DEN, Petr''' ''(vl. jm. Radimský, Ladislav), * 3. 4. 1898 Kolín, † 9. 9. 1970 New York (USA), diplomat, esejista, prozaik, publicista'' | |||
Jeho dědeček Václav Radimský (1839–1907) byl podnikatelem | |||
a spolupracovníkem F. L. Riegra, otec Ladislav Radimský | |||
(1871–1922) spravoval rodinný velkostatek v Pašince a mlýny | |||
v Kolíně, politicky pracoval ve staročeské straně, strýc Václav | |||
Radimský (1867–1946) byl impresionistickým malířem. D. | |||
maturoval na reálném gymnáziu v rodišti. Na Právnické fakultě | |||
UK promoval 1921. Už 1920 nastoupil na ministerstvo | |||
zahraničí do oddělení pro Společnost národů, ve 30. letech | |||
působil na vyslanectvích v Bukurešti, Berlíně a Bernu. 1936 | |||
se oženil. Za protektorátu žil v soukromí a materiálně podporoval | |||
některé odbojové aktivity. 1945–46 byl zástupcem ČSR | |||
u Přípravné komise pro Spojené národy v Londýně, 1946–48 | |||
zastupoval stálého delegáta v Organizaci spojených národů | |||
s titulem zplnomocněného ministra, po únorovém převratu | |||
se funkce vzdal, zůstal v exilu a do odchodu do důchodu | |||
(1958) byl činný v sekretariátu OSN. Sympatizoval s národně | |||
socialistickou stranou; před válkou publikoval v ''Naší době'', | |||
''Kritickém měsíčníku'', ''Lidových novinách'', ''Přítomnosti'', ''Listech'' | |||
''pro umění a kritiku'', ''Kvartu'', ''Zahraniční politice''. | |||
Pod pseudonymem Petr Den se zúčastnil literární soutěže nakladatelství | |||
Melantrich svazkem esejů ''Tvůrcem snadno a rychle'' | |||
(1933) a získal první cenu. Pseudonym se stal jeho literárním | |||
i občanským jménem. Polemicky vystoupil brožurou ''Petr Den'' | |||
''se vadí s českou literaturou'' (1934). Po osvobození otiskl ''Řeči'' | |||
''ke gymnazistům'' (1946) a sbírku próz ''Pětkrát Kolín'' (1947). | |||
V exilu pokračoval v esejistickém a prozaickém díle s aktuálním | |||
vyústěním, např. ''Mexické divertimento'', ''O kocourovi bez'' | |||
''bot'', ''Evropan na Manhattanu'', ''Době proti srsti'', ''Radost ve Veselí'', | |||
''Než bude pozdě (Pamflet na Sacharovovo téma o nápravě věcí lidských)''. | |||
Pod vlastním jménem publikoval politologické úvahy | |||
''Rub a líc našeho národního programu v atomovém věku'', ''Skloňuj'' | |||
''své jméno, exulante!'' a ''Cesta k politickému poznání (Pokus o nástin'' | |||
''vědecké politiky)'', jimiž jeho literární tvorba vyvrcholila. | |||
Anticipoval globální civilizační krizi a v duchu Masarykovy | |||
filozofie dějin nově formuloval obsah tzv. české otázky jako | |||
nadnárodní, všelidský. Komentáři a úvahami přispíval do řady | |||
exilových periodik a do rozhlasových stanic Hlas Ameriky | |||
a Svobodná Evropa, 1963–70 redigoval časopis Společnosti | |||
pro vědy a umění ''Proměny''. V rukopise zůstaly ''Paměti''. | |||
'''L:''' Pejskar 1, s. 249–251; Tomeš 3, s. 14 (jako Radimský); LČL 1, s. 530 až | |||
531; SČS 1, s. 129–130; BL 3, s. 372. | |||
'''P:''' LA PNP Praha; Stanford University, USA. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
Řádek 23: | Řádek 70: | ||
[[Kategorie:Kolín]] | [[Kategorie:Kolín]] | ||
[[Kategorie:1970]] | [[Kategorie:1970]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:New York]] |
Verze z 30. 12. 2016, 18:57
Petr DEN | |
![]() | |
Narození | 3.4.1898 |
---|---|
Místo narození | Kolín |
Úmrtí | 9.9.1970 |
Místo úmrtí | New York (USA) |
Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 48- Politický publicista 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45380 |
DEN, Petr (vl. jm. Radimský, Ladislav), * 3. 4. 1898 Kolín, † 9. 9. 1970 New York (USA), diplomat, esejista, prozaik, publicista
Jeho dědeček Václav Radimský (1839–1907) byl podnikatelem a spolupracovníkem F. L. Riegra, otec Ladislav Radimský (1871–1922) spravoval rodinný velkostatek v Pašince a mlýny v Kolíně, politicky pracoval ve staročeské straně, strýc Václav Radimský (1867–1946) byl impresionistickým malířem. D. maturoval na reálném gymnáziu v rodišti. Na Právnické fakultě UK promoval 1921. Už 1920 nastoupil na ministerstvo zahraničí do oddělení pro Společnost národů, ve 30. letech působil na vyslanectvích v Bukurešti, Berlíně a Bernu. 1936 se oženil. Za protektorátu žil v soukromí a materiálně podporoval některé odbojové aktivity. 1945–46 byl zástupcem ČSR u Přípravné komise pro Spojené národy v Londýně, 1946–48 zastupoval stálého delegáta v Organizaci spojených národů s titulem zplnomocněného ministra, po únorovém převratu se funkce vzdal, zůstal v exilu a do odchodu do důchodu (1958) byl činný v sekretariátu OSN. Sympatizoval s národně socialistickou stranou; před válkou publikoval v Naší době, Kritickém měsíčníku, Lidových novinách, Přítomnosti, Listech pro umění a kritiku, Kvartu, Zahraniční politice.
Pod pseudonymem Petr Den se zúčastnil literární soutěže nakladatelství Melantrich svazkem esejů Tvůrcem snadno a rychle (1933) a získal první cenu. Pseudonym se stal jeho literárním i občanským jménem. Polemicky vystoupil brožurou Petr Den se vadí s českou literaturou (1934). Po osvobození otiskl Řeči ke gymnazistům (1946) a sbírku próz Pětkrát Kolín (1947). V exilu pokračoval v esejistickém a prozaickém díle s aktuálním vyústěním, např. Mexické divertimento, O kocourovi bez bot, Evropan na Manhattanu, Době proti srsti, Radost ve Veselí, Než bude pozdě (Pamflet na Sacharovovo téma o nápravě věcí lidských). Pod vlastním jménem publikoval politologické úvahy Rub a líc našeho národního programu v atomovém věku, Skloňuj své jméno, exulante! a Cesta k politickému poznání (Pokus o nástin vědecké politiky), jimiž jeho literární tvorba vyvrcholila. Anticipoval globální civilizační krizi a v duchu Masarykovy filozofie dějin nově formuloval obsah tzv. české otázky jako nadnárodní, všelidský. Komentáři a úvahami přispíval do řady exilových periodik a do rozhlasových stanic Hlas Ameriky a Svobodná Evropa, 1963–70 redigoval časopis Společnosti pro vědy a umění Proměny. V rukopise zůstaly Paměti.
L: Pejskar 1, s. 249–251; Tomeš 3, s. 14 (jako Radimský); LČL 1, s. 530 až 531; SČS 1, s. 129–130; BL 3, s. 372.
P: LA PNP Praha; Stanford University, USA.
Martin Kučera