BRTNÍK Václav 3.4.1895-14.2.1955

Václav BRTNÍK
Narození	3.4.1895
Místo narození	Karlín (Praha)
Úmrtí	14.2.1955
Místo úmrtí	Praha
Povolání	65- Literární historik, kritik nebo teoretik 63- Spisovatel
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42132

BRTNÍK, Václav, * 3. 4. 1895 Karlín (Praha), † 14. 2. 1955 Praha, knihovník, muzejní správce, literární historik, básník

Otec Antonín B. pocházel ze selské rodiny z Blevic. Začínal jako úředník, který se vypracoval na vrchního ředitele občanské záložny v Praze-Karlíně. Matka byla v domácnosti. Obě jejich děti, prvorozený Václav B. i dcera Anna B., provdaná Petříková (1896–1980), měly literární nadání. B. studoval nejprve na gymnáziu v Truhlářské, posléze v Křemencově ulici, kde 1913 maturoval. Univerzitní studia slavistiky, germanistiky a filozofie zakončil 1917 doktorátem filozofie a prací O české trilogii Jaroslava Vrchlického. Poté narukoval a krátce sloužil v Salcburku, již 1917 byl ale superarbitrován. Jako středoškolský profesor působil 1917/18 v Praze na Českoslovanské obchodní akademii. 1919 byl jmenován úředníkem, posléze knihovníkem Univerzitní knihovny (Veřejné a univerzitní knihovny) v Praze, kde pracoval až do smrti. Hojně cestoval, zejména po Německu, Itálii, Jugoslávii. Středem jeho životního i pracovního úsilí se stala postava J. Vrchlického. Byl správcem knihovny J. Vrchlického a správcem muzea S. Čecha, působil jako jednatel Společnosti J. Vrchlického, od 1915 vedl vydávání Sborníku Společnosti J. Vrchlického (do 1942), o J. Vrchlickém psal studie (Jaroslav Vrchlický, b. d., 1922), s J. Boreckým sborníky O knihovně a muzeu J. Vrchlického (1923), byl editorem devítisvazkového Souboru dramatických spisů J. Vrchlického (1931–35) i korespondence (Dopisy J. Vrchlického se Sofií Podlipskou z let 1875–1876, 1917; Dopisy J. Vrchlického s P. J. Blokšou, 1940). S J. Boreckým a B. Knoeslem uspořádal a vydal Soubor literárních prací a studií vztahujících se k dílu a osobě J. Vrchlického (1942). Vrchlický se stal i B. literárním vzorem. Pod jeho zejména motivickým vlivem 1914 debutoval sbírkou drobných veršů Písecké písničky a formoval své další básně (Za padlým kamarádem, 1914; Noci, 1915) prodchnuté krajinnými reminiscencemi, melancholií a tesknotou, především ale snahou o formální pečlivost a jazykovou vytříbenost. Tísnivou notu vystřídaly postupně v dalších B. sbírkách vydaných ve dvacátých a třicátých letech tóny optimismu, náladové a přírodní lyriky, radosti ze života, ozvěny erotických a milostných prožitků (Křemenem o křemen, 1922; Pod hostinným přístřeším, 1930; V červáncích, 1931). Vlastenecká poezie zazněla v básních sbírky V tříšti světel (1932). Pesimistickými vizemi, vloženými do posledních dvou knih veršů Zde mohlo bydlet štěstí (1933) a Cestou z hor (1934), definitivně svou dráhu básníka uzavřel. B. byl také plodným literárním kritikem, především ve Zvonu (1915–41) a Venkově, recenzentem a referentem řady literárních deníků a časopisů (Novina, Časopis pro moderní filologii, Český svět, Ženské listy, Kmen, Zlatá Praha, Topičův sborník, Literární listy a dalších). Přispíval do nich od 1915 pod pseudonymy Fin-fin, Tram a šiframi Bk, btk, -btk-, Btk., drb., vb. Redaktorsky působil zejména 1926–28 v Literárních rozhledech. Jako literární historik kladl obecně důraz na pozitivisticky pojímaný biografický a bibliografický detail a na silnou afinitu mezi dílem a životem autora. Intenzivně se věnoval také editorské práci. Vedle výše uvedených prací J. Vrchlického 1916 vydal a poznámkami a úvodem opatřil almanach Básně v řeči vázané Václava Tháma, 1918–22 deset svazků Sebraných spisů J. Liera, 1924 redigoval knižnici Ignát Herrmann. Napsal několik informativních brožur Česká literatura za války a po válce (1930), stručný průvodce po muzeu Návštěvou u J. Vrchlického a Sv. Čecha (1929), Masaryk a krásné písemnictví (1930). Již před polovinou čtyřicátých let se pro vleklou nemoc, na niž posléze zemřel, odmlčel. Pohřben byl v Praze na Smíchově.

D: výběr: V májové besídce, 1933; Včera i dnes, 1933; Stovka, 1932; In memoriam, 1933; Jirka, kocour Felix a Kašpárek, 1933.

L: ČMM 42–43, 1919–1920, s. 414; Album representantů, s. 906; Literární rozhledy 14, 1930, s. 211; K. Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer…, 1947; s. 90, 657; J. Kunc, Kdy zemřeli? Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937–31. 12. 1962, 1962, s. 27; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 432; LČL 1, s. 308n.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha (kde i foto); LA PNP Praha.

Marcella Husová