DITTRICH František 19.2.1801-21.10.1875: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DITTRICH_František_19.2.1801-21.10.1875)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 19.2.1801
| datum narození = 19.2.1801
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 21.10.1875
| datum úmrtí = 21.10.1875
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel
| povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel
43- Významný představitel obecní správy
43- Významný představitel obecní správy


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František DITTRICH
}}
'''DITTRICH, František''', ''* 19. 2. 1801 Praha, † 21. 10. 1875 Praha, podnikatel, komunální politik''
 
Narodil se ve vorařské rodině v Podskalí, záhy osiřel a vychovával
ho nejprve dědeček, později poručník. Nikdy nezískal
soustavnější vzdělání a stal se vorařem, 1826 si z ušetřených
peněz zřídil obchod plavebním dřívím a později vorařskou
hospodu. V podnikání byl úspěšný, další majetek mu přinesl
výhodný sňatek (1839). Poté si zakoupil dům čp. 383/II (tzv.
Podskalskou radnici, nyní Rašínovo nábřeží 58), kde žil až do
konce života. D. stál i u počátků spolku Vltavan, jehož se stal
1871 patronem, přispíval i na další vlastenecké či charitativní
spolky. Osobní statečnost prokázal při záchraně osob ohrožených
povodněmi 1845 a 1862.
 
Jako aktivní vlastenec (přátelil se mj. s J. K. Tylem) se D. podílel
na počátcích Matice české, Měšťanské besedy a 1848 se
účastnil činnosti Svatováclavského, posléze Národního výboru.
1848 byl také členem březnové delegace do Vídně, požadující
česká národní práva, a koncem téhož roku také delegace,
která měla demonstrovat oddanost nově zvolenému
císaři Františku Josefovi I. Po porážce revoluce nebyl perzekvován,
ale načas se stáhl z veřejného života. Až po uvolnění
poměrů 1861 byl zvolen pražským zastupitelem a 1863
náměstkem primátora Václava Bělského. Stal se předsedou
Sboru pro postavení Národního divadla (1865), funkci však
odmítl. V únoru 1870 byl, po rezignaci K. L. Klaudyho a císařském
nesouhlasu s několika navrženými kandidáty (mj.
F. A. Braunerem), jmenován čtrnáctým pražským starostou.
Usiloval o vyrovnané rozpočty města a připravil řadu později
uskutečněných projektů. Ve funkci starosty oddal první občanský
sňatek v Praze (v březnu 1871) a za jeho úřadování
byla v Praze vedle popisných zavedena také orientační čísla
na domech. Po třech letech se 1873 pro vysoký věk starostenství
vzdal a věnoval se pouze podnikání. 1864 inicioval vznik
České akciové společnosti pro paroplavbu a stal se jejím prvním
předsedou. První parník ''Prag–Praha'' jezdil mezi Prahou
a Štěchovicemi od srpna 1865. Za zásluhy při zavádění osobní
paroplavby na Vltavě získal 1875 rytířský kříž řádu Františka
Josefa. Byl po něm pojmenován parník ''Primátor Dittrich'',
spuštěný na Vltavu 1891, a ulice v Podskalí, vybudovaná 1894
na místě někdejší svatováclavské trestnice. D. byl připomenut
v expozici v někdejší podskalské celnici na Výtoni (Praha).
Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
 
'''L:''' RSN 4, s. 303; OSN 7, s. 631–632; MSN 2, s. 285; KSN 3, s. 366; F. Ruth,
Kronika královské Prahy a obcí sousedních, 1903, s. 150, 857; T. Jelínková,
Pražští primátoři, in: Pražský sborník historický 26, 1993, s. 113–114; J. A.
Novák, F. D. Od voru k parníkům, in: Hospodářské noviny 12. 12. 2008;
V. Ledvinka, F. D., in: Listy hlavního města Prahy, únor 2009, s. 7.
 
Tomáš Burda
 
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
Řádek 16: Řádek 69:


[[Kategorie:1801]]
[[Kategorie:1801]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1875]]
[[Kategorie:1875]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 8. 1. 2017, 19:36

František DITTRICH
Narození 19.2.1801
Místo narození Praha
Úmrtí 21.10.1875
Místo úmrtí Praha
Povolání

62- Osvětový nebo veřejný činitel

43- Významný představitel obecní správy
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45501

DITTRICH, František, * 19. 2. 1801 Praha, † 21. 10. 1875 Praha, podnikatel, komunální politik

Narodil se ve vorařské rodině v Podskalí, záhy osiřel a vychovával ho nejprve dědeček, později poručník. Nikdy nezískal soustavnější vzdělání a stal se vorařem, 1826 si z ušetřených peněz zřídil obchod plavebním dřívím a později vorařskou hospodu. V podnikání byl úspěšný, další majetek mu přinesl výhodný sňatek (1839). Poté si zakoupil dům čp. 383/II (tzv. Podskalskou radnici, nyní Rašínovo nábřeží 58), kde žil až do konce života. D. stál i u počátků spolku Vltavan, jehož se stal 1871 patronem, přispíval i na další vlastenecké či charitativní spolky. Osobní statečnost prokázal při záchraně osob ohrožených povodněmi 1845 a 1862.

Jako aktivní vlastenec (přátelil se mj. s J. K. Tylem) se D. podílel na počátcích Matice české, Měšťanské besedy a 1848 se účastnil činnosti Svatováclavského, posléze Národního výboru. 1848 byl také členem březnové delegace do Vídně, požadující česká národní práva, a koncem téhož roku také delegace, která měla demonstrovat oddanost nově zvolenému císaři Františku Josefovi I. Po porážce revoluce nebyl perzekvován, ale načas se stáhl z veřejného života. Až po uvolnění poměrů 1861 byl zvolen pražským zastupitelem a 1863 náměstkem primátora Václava Bělského. Stal se předsedou Sboru pro postavení Národního divadla (1865), funkci však odmítl. V únoru 1870 byl, po rezignaci K. L. Klaudyho a císařském nesouhlasu s několika navrženými kandidáty (mj. F. A. Braunerem), jmenován čtrnáctým pražským starostou. Usiloval o vyrovnané rozpočty města a připravil řadu později uskutečněných projektů. Ve funkci starosty oddal první občanský sňatek v Praze (v březnu 1871) a za jeho úřadování byla v Praze vedle popisných zavedena také orientační čísla na domech. Po třech letech se 1873 pro vysoký věk starostenství vzdal a věnoval se pouze podnikání. 1864 inicioval vznik České akciové společnosti pro paroplavbu a stal se jejím prvním předsedou. První parník Prag–Praha jezdil mezi Prahou a Štěchovicemi od srpna 1865. Za zásluhy při zavádění osobní paroplavby na Vltavě získal 1875 rytířský kříž řádu Františka Josefa. Byl po něm pojmenován parník Primátor Dittrich, spuštěný na Vltavu 1891, a ulice v Podskalí, vybudovaná 1894 na místě někdejší svatováclavské trestnice. D. byl připomenut v expozici v někdejší podskalské celnici na Výtoni (Praha). Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

L: RSN 4, s. 303; OSN 7, s. 631–632; MSN 2, s. 285; KSN 3, s. 366; F. Ruth, Kronika královské Prahy a obcí sousedních, 1903, s. 150, 857; T. Jelínková, Pražští primátoři, in: Pražský sborník historický 26, 1993, s. 113–114; J. A. Novák, F. D. Od voru k parníkům, in: Hospodářské noviny 12. 12. 2008; V. Ledvinka, F. D., in: Listy hlavního města Prahy, únor 2009, s. 7.

Tomáš Burda