DITZ Hugo 14.10.1876-3.9.1942: Porovnání verzí
(DITZ_Hugo_14.10.1876-3.9.1942) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.10.1876 | | datum narození = 14.10.1876 | ||
| místo narození = | | místo narození = Břeclav | ||
| datum úmrtí = 3.9.1942 | | datum úmrtí = 3.9.1942 | ||
| místo úmrtí = Lodž | | místo úmrtí = Lodž (Polsko) | ||
| povolání = 31- Potravinář | | povolání = 31- Potravinář | ||
3- Chemik nebo alchymista | 3- Chemik nebo alchymista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DITZ, Hugo''', ''* 14. 10. 1876 Břeclav, † 3. 9. 1942 Lodž (Polsko), chemik, pedagog'' | |||
Syn obchodníka Leopolda D. a Wilhelminy, roz. Volkové. | |||
Absolvoval vídeňskou vyšší reálnou školu, potom techniku | |||
a 1902 se stal doktorem technických věd na technické univerzitě. | |||
Od 1898 působil jako asistent na německé technice | |||
v Brně v ústavu chemické technologie. 1904 se habilitoval | |||
jako soukromý docent. 1908 mu bylo přiděleno suplování | |||
chemické technologie anorganických látek na německé | |||
technice v Praze. 1910 tam byl jmenován mimořádným | |||
a 1917 řádným profesorem. Opakovaně stál v čele školy | |||
jako děkan. Podnikl studijní cesty do zahraničí (Německo, | |||
Francie, Švýcarsko, Rakousko a Maďarsko), aby se seznámil | |||
s chemickým průmyslem a technologiemi. Stal se členem | |||
vědeckých společností v ČSR a Německu (mj. Verein deutscher | |||
Chemiker a Deutsche chemische Gesellschaft v Berlíně, | |||
Deutsche Bunsengesellschaft či Chemische Gesellschaft der | |||
deutschen Hochschulen v Praze). Účastnil se chemických | |||
kongresů, např. mezinárodního kongresu pro užitou chemii | |||
ve Vídni (1898) a Paříži (1900). Na německé technice v Praze | |||
přednášel a vedl katedru chemické technologie anorganických | |||
látek až do 1938/39, kdy musel kvůli židovskému původu | |||
školu opustit. Pokus o emigraci se nezdařil a D. byl 1941 deportován | |||
do Lodže. | |||
V rozsáhlé publikační činnosti dominovaly práce z anorganické | |||
chemie, chemicko-technické analýzy, např. halogenů a jejich | |||
sloučenin, kyseliny sírové, paliv a hořlavin (vznik a výzkum | |||
uhlí, lignitu, celulózy, fenolu). Příspěvky uveřejňoval | |||
časopisecky. Spolupracoval na Ullmannově díle ''Enzyklopädie'' | |||
''der technischen Chemie'' (vyd. 1916–21), na Gmelinově | |||
''Handbuch der anorganischen Chemie 1/2''. ''Die Halogene'' | |||
(1909). Ve spolupráci s V. Hölbingem, B. M. Margoschesem | |||
a R. Mayem mu byla uznána řada rakouských a říšskoněmeckých | |||
patentů. 1914 se oženil s Francizskou, roz. Zupnikovou, | |||
s níž měl syna a dceru. Většina příbuzných zahynula během | |||
druhé světové války. | |||
'''D:''' výběr: Die angebliche Bildung von Persilikat bei der Einwirkung von | |||
Luft auf Natriumsilikatlösungen, in: Journal für Praktische Chemie 92, | |||
1915, s. 412–418; Die Reaktion von Oxycellulose (oxydierter Cellulose) | |||
mit Nessler-Reagens, in: Mitteilungen aus dem Laboratorium für chemische | |||
Technologie anorganischer Stoffe der Deutschen Technischen Hochschule | |||
Prag (s F. Ullrichem), 1936. | |||
'''L:''' Birk, s. 119n. (foto); B. Mansfeld, Průvodce světem techniky, 1937, | |||
s. 112n. (foto), BL 1, s. 260. | |||
'''P:''' Archiv ČVUT Praha, Studienprogramme der Deutschen Technischen | |||
Hochschule in Prag 1910/11–1938/39. | |||
Vít Šmerha | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádek 19: | Řádek 69: | ||
[[Kategorie:1876]] | [[Kategorie:1876]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Břeclav]] | ||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
[[Kategorie:Lodž]] | [[Kategorie:Lodž]] |
Verze z 9. 1. 2017, 17:42
Hugo DITZ | |
Narození | 14.10.1876 |
---|---|
Místo narození | Břeclav |
Úmrtí | 3.9.1942 |
Místo úmrtí | Lodž (Polsko) |
Povolání |
31- Potravinář 3- Chemik nebo alchymista |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67032 |
DITZ, Hugo, * 14. 10. 1876 Břeclav, † 3. 9. 1942 Lodž (Polsko), chemik, pedagog
Syn obchodníka Leopolda D. a Wilhelminy, roz. Volkové. Absolvoval vídeňskou vyšší reálnou školu, potom techniku a 1902 se stal doktorem technických věd na technické univerzitě. Od 1898 působil jako asistent na německé technice v Brně v ústavu chemické technologie. 1904 se habilitoval jako soukromý docent. 1908 mu bylo přiděleno suplování chemické technologie anorganických látek na německé technice v Praze. 1910 tam byl jmenován mimořádným a 1917 řádným profesorem. Opakovaně stál v čele školy jako děkan. Podnikl studijní cesty do zahraničí (Německo, Francie, Švýcarsko, Rakousko a Maďarsko), aby se seznámil s chemickým průmyslem a technologiemi. Stal se členem vědeckých společností v ČSR a Německu (mj. Verein deutscher Chemiker a Deutsche chemische Gesellschaft v Berlíně, Deutsche Bunsengesellschaft či Chemische Gesellschaft der deutschen Hochschulen v Praze). Účastnil se chemických kongresů, např. mezinárodního kongresu pro užitou chemii ve Vídni (1898) a Paříži (1900). Na německé technice v Praze přednášel a vedl katedru chemické technologie anorganických látek až do 1938/39, kdy musel kvůli židovskému původu školu opustit. Pokus o emigraci se nezdařil a D. byl 1941 deportován do Lodže.
V rozsáhlé publikační činnosti dominovaly práce z anorganické chemie, chemicko-technické analýzy, např. halogenů a jejich sloučenin, kyseliny sírové, paliv a hořlavin (vznik a výzkum uhlí, lignitu, celulózy, fenolu). Příspěvky uveřejňoval časopisecky. Spolupracoval na Ullmannově díle Enzyklopädie der technischen Chemie (vyd. 1916–21), na Gmelinově Handbuch der anorganischen Chemie 1/2. Die Halogene (1909). Ve spolupráci s V. Hölbingem, B. M. Margoschesem a R. Mayem mu byla uznána řada rakouských a říšskoněmeckých patentů. 1914 se oženil s Francizskou, roz. Zupnikovou, s níž měl syna a dceru. Většina příbuzných zahynula během druhé světové války.
D: výběr: Die angebliche Bildung von Persilikat bei der Einwirkung von Luft auf Natriumsilikatlösungen, in: Journal für Praktische Chemie 92, 1915, s. 412–418; Die Reaktion von Oxycellulose (oxydierter Cellulose) mit Nessler-Reagens, in: Mitteilungen aus dem Laboratorium für chemische Technologie anorganischer Stoffe der Deutschen Technischen Hochschule Prag (s F. Ullrichem), 1936.
L: Birk, s. 119n. (foto); B. Mansfeld, Průvodce světem techniky, 1937, s. 112n. (foto), BL 1, s. 260.
P: Archiv ČVUT Praha, Studienprogramme der Deutschen Technischen Hochschule in Prag 1910/11–1938/39.
Vít Šmerha