DOBIÁŠ Bohumil 21.11.1905-11.4.1964: Porovnání verzí
(DOBIÁŠ_Bohumil_21.11.1905-11.4.1964) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.11.1905 | | datum narození = 21.11.1905 | ||
| místo narození = | | místo narození = Úročnice u Benešova | ||
| datum úmrtí = 11.4.1964 | | datum úmrtí = 11.4.1964 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Tábor | ||
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DOBIÁŠ, Bohumil''', ''* 21. 11. 1905 Úročnice u Benešova, † 11. 4. 1964 Tábor, keramik, pedagog'' | |||
Vystudoval (1926–33) Uměleckoprůmyslovou školu v Praze | |||
v ateliéru Josefa Drahoňovského. Svůj profesní život spojil | |||
s odbornou keramickou školou v Bechyni, kde působil 1935 | |||
až 1964 jako učitel modelování a figurálního kreslení poté, co | |||
absolvoval praxi v řadě keramických závodů a rok působil jako | |||
hospitant na Státní odborné škole keramické v Praze. Zabýval | |||
se tvorbou figurálních keramických plastik, na hrnčířském | |||
kruhu točil vázy, které pokrýval krystalickou glazurou nebo | |||
dekoroval figurálními kresbami, modeloval také majolikové | |||
reliéfy, závěsné talíře atd. V jeho díle se projevil respekt k lidové | |||
keramice, vztah k českým dějinám a prostředí jižních Čech | |||
(motivy rybářů). Věnoval se také realizacím pro architekturu: | |||
plastiky, náhrobky, doplňky fasád, fontány, mozaiky (např. | |||
reliéfy do základní školy v Dubnici). Byl autorem několika | |||
sériově vyráběných stolních porcelánových souborů, v nichž | |||
v duchu funkcionalismu kladl důraz na užitnost a jednoduchost | |||
tvaru. Navázal spolupráci s Krásnou jizbou Družstevní | |||
práce, výtvarným oddělením Práce, Svazem československého | |||
díla a Evropským literárním klubem, Sdružením jihočeských | |||
výtvarníků, pro které navrhoval drobné plastiky. O keramice | |||
publikoval texty v odborných časopisech (např. ''Sklo a keramika'', | |||
''Panorama''). Získal čestné uznání Svazu československého | |||
díla a Jihočeskou výtvarnou cenu 1954. | |||
Syn '''Bohumil D. ml.''' (* 15. 6. 1929 Nemanice u Českých | |||
Budějovic, † 8. 6. 2001 Bechyně), keramik, středoškolský | |||
a vysokoškolský pedagog, šel ve stopách svého otce. 1945–48 | |||
vystudoval keramickou školu v Bechyni, od 1959 byl jejím | |||
pedagogem a 1968–86 ředitelem. V ateliéru keramiky Otto | |||
Eckerta 1948–53 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, | |||
na níž později (1986–89) působil jako profesor. | |||
Věnoval se dekorativním točeným a modelovaným plastikám | |||
včetně realizací do veřejného prostoru. Byl jedním ze zakladatelů | |||
tradice Bechyňského keramického sympozia. | |||
'''D:''' samostatné výstavy: Topičův salon, Praha 1942 (s O. Eckertem a S. Mikuláštíkem); | |||
Alšova jihočeská galerie, Mezinárodní muzeum keramiky, Bechyně | |||
1984; skupinové výstavy: mj. od 1934 členské výstavy Sdružení jihočeských | |||
výtvarníků; zastoupení ve sbírkách: UPM Praha, Alšova jihočeská galerie, | |||
Mezinárodní muzeum keramiky, Bechyně, Západočeské muzeum Plzeň. | |||
'''L:''' E. Poche, Keramické práce B. D. – O. Eckerta – S. Mikuláštíka, 1942 | |||
(katalog výstavy); Jídelní soubor B. D., in: Tvar 2, 1949, č. 4, s. 112–113; | |||
J. Vydra, B. D., in: tamtéž, č. 9–10, s. 293–299; J. Hofmeisterová, B. D., | |||
in: tamtéž 8, 1955, č. 4, s. 106–111; M. Růžička – T. Vlček, Současná keramika, | |||
1979, passim; M. Růžička, B. D. st. Sochař a keramik, 1984 (katalog | |||
výstavy v Bechyni); Toman 1, s. 165; MČE 2, s. 144; NEČVUD, s. 170. | |||
Milan Hlaveš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádek 17: | Řádek 66: | ||
[[Kategorie:1905]] | [[Kategorie:1905]] | ||
[[Kategorie:Úročnice]] | |||
[[Kategorie:1964]] | [[Kategorie:1964]] | ||
[[Kategorie:Tábor]] | |||
Verze z 19. 1. 2017, 16:19
| Bohumil DOBIÁŠ | |
 | |
| Narození | 21.11.1905 |
|---|---|
| Místo narození | Úročnice u Benešova |
| Úmrtí | 11.4.1964 |
| Místo úmrtí | Tábor |
| Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45554 |
DOBIÁŠ, Bohumil, * 21. 11. 1905 Úročnice u Benešova, † 11. 4. 1964 Tábor, keramik, pedagog
Vystudoval (1926–33) Uměleckoprůmyslovou školu v Praze v ateliéru Josefa Drahoňovského. Svůj profesní život spojil s odbornou keramickou školou v Bechyni, kde působil 1935 až 1964 jako učitel modelování a figurálního kreslení poté, co absolvoval praxi v řadě keramických závodů a rok působil jako hospitant na Státní odborné škole keramické v Praze. Zabýval se tvorbou figurálních keramických plastik, na hrnčířském kruhu točil vázy, které pokrýval krystalickou glazurou nebo dekoroval figurálními kresbami, modeloval také majolikové reliéfy, závěsné talíře atd. V jeho díle se projevil respekt k lidové keramice, vztah k českým dějinám a prostředí jižních Čech (motivy rybářů). Věnoval se také realizacím pro architekturu: plastiky, náhrobky, doplňky fasád, fontány, mozaiky (např. reliéfy do základní školy v Dubnici). Byl autorem několika sériově vyráběných stolních porcelánových souborů, v nichž v duchu funkcionalismu kladl důraz na užitnost a jednoduchost tvaru. Navázal spolupráci s Krásnou jizbou Družstevní práce, výtvarným oddělením Práce, Svazem československého díla a Evropským literárním klubem, Sdružením jihočeských výtvarníků, pro které navrhoval drobné plastiky. O keramice publikoval texty v odborných časopisech (např. Sklo a keramika, Panorama). Získal čestné uznání Svazu československého díla a Jihočeskou výtvarnou cenu 1954.
Syn Bohumil D. ml. (* 15. 6. 1929 Nemanice u Českých Budějovic, † 8. 6. 2001 Bechyně), keramik, středoškolský a vysokoškolský pedagog, šel ve stopách svého otce. 1945–48 vystudoval keramickou školu v Bechyni, od 1959 byl jejím pedagogem a 1968–86 ředitelem. V ateliéru keramiky Otto Eckerta 1948–53 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, na níž později (1986–89) působil jako profesor. Věnoval se dekorativním točeným a modelovaným plastikám včetně realizací do veřejného prostoru. Byl jedním ze zakladatelů tradice Bechyňského keramického sympozia.
D: samostatné výstavy: Topičův salon, Praha 1942 (s O. Eckertem a S. Mikuláštíkem); Alšova jihočeská galerie, Mezinárodní muzeum keramiky, Bechyně 1984; skupinové výstavy: mj. od 1934 členské výstavy Sdružení jihočeských výtvarníků; zastoupení ve sbírkách: UPM Praha, Alšova jihočeská galerie, Mezinárodní muzeum keramiky, Bechyně, Západočeské muzeum Plzeň.
L: E. Poche, Keramické práce B. D. – O. Eckerta – S. Mikuláštíka, 1942 (katalog výstavy); Jídelní soubor B. D., in: Tvar 2, 1949, č. 4, s. 112–113; J. Vydra, B. D., in: tamtéž, č. 9–10, s. 293–299; J. Hofmeisterová, B. D., in: tamtéž 8, 1955, č. 4, s. 106–111; M. Růžička – T. Vlček, Současná keramika, 1979, passim; M. Růžička, B. D. st. Sochař a keramik, 1984 (katalog výstavy v Bechyni); Toman 1, s. 165; MČE 2, s. 144; NEČVUD, s. 170.
Milan Hlaveš