DÖBLER Jiří 20.4.1788-19.6.1845: Porovnání verzí
(DÖBLER_Jiří_20.4.1788-19.6.1845) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 20.4.1788 | | datum narození = 20.4.1788 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 19.6.1845 | | datum úmrtí = 19.6.1845 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
61- Pedagog | 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DÖBLER, Jiří''', ''* 20. 4. 1788 Praha, † 19. 6. 1845 Praha, kreslíř, reprodukční grafik'' | |||
Od 1806 prošel školou Ludvíka Kohla a později, po založení | |||
krajinářského ateliéru na pražské AVU, vstoupil do kursu ke | |||
Karlu Postlovi. Poté se zdokonaloval v Drážďanech. Od 1837 | |||
působil na pražské Akademii a paralelně i na pražské technice | |||
jako učitel rytectví. Věnoval se leptu kombinovanému s akvatintou | |||
a zhruba od 1820 i ocelorytu. Byl především citlivým | |||
interpretem pražských motivů kreslíře Vincence Morstadta. | |||
Oblíbené topografické náměty však nerealizoval jen formou | |||
volné grafiky, ale i knižně, např. k textu Karla Josefa Heidlera | |||
''Marienbad et ses différents moyens curatifs dans les maladies'' | |||
''chroniques'' (1828). Vytvořil také několik portrétů spisovatelů, | |||
a to v dílech ''Nejnovější kronika a věrná poselkyně'' Franze Xavera | |||
Pabsta (1812–17) a v ''Allgemeines historisches Künstler-Lexikon'' | |||
Bohumíra Jana Dlabače (1816). | |||
'''L:''' K. Bečková – J. Pasáková, Pocta Vincenci Morstadtovi. A homage to Vincenc | |||
Morstadt. Zu Ehren von Vinzenz Morstadt (Katalog výstavy Muzea | |||
hlavního města Prahy konané ve dnech 22. 3.–26. 5. 2002), 2002; E. Bužgová | |||
– E. Rambousková, Vincenc Morstadt. Popisný seznam grafického díla, | |||
1958; I. Nebehay – R. Wagner, Bibliographie altösterreichischer Ansichtenwerke | |||
aus fünf Jahrhunderten. Nachtrag, Graz, 1984, s. 58–60; Thieme – | |||
Becker 9, s. 362–363; Toman 1, s. 165; Voit, s. 216. | |||
Petr Voit | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
Řádek 16: | Řádek 43: | ||
[[Kategorie:1788]] | [[Kategorie:1788]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1845]] | [[Kategorie:1845]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 21. 1. 2017, 07:46
Jiří DÖBLER | |
Narození | 20.4.1788 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 19.6.1845 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45563 |
DÖBLER, Jiří, * 20. 4. 1788 Praha, † 19. 6. 1845 Praha, kreslíř, reprodukční grafik
Od 1806 prošel školou Ludvíka Kohla a později, po založení krajinářského ateliéru na pražské AVU, vstoupil do kursu ke Karlu Postlovi. Poté se zdokonaloval v Drážďanech. Od 1837 působil na pražské Akademii a paralelně i na pražské technice jako učitel rytectví. Věnoval se leptu kombinovanému s akvatintou a zhruba od 1820 i ocelorytu. Byl především citlivým interpretem pražských motivů kreslíře Vincence Morstadta. Oblíbené topografické náměty však nerealizoval jen formou volné grafiky, ale i knižně, např. k textu Karla Josefa Heidlera Marienbad et ses différents moyens curatifs dans les maladies chroniques (1828). Vytvořil také několik portrétů spisovatelů, a to v dílech Nejnovější kronika a věrná poselkyně Franze Xavera Pabsta (1812–17) a v Allgemeines historisches Künstler-Lexikon Bohumíra Jana Dlabače (1816).
L: K. Bečková – J. Pasáková, Pocta Vincenci Morstadtovi. A homage to Vincenc Morstadt. Zu Ehren von Vinzenz Morstadt (Katalog výstavy Muzea hlavního města Prahy konané ve dnech 22. 3.–26. 5. 2002), 2002; E. Bužgová – E. Rambousková, Vincenc Morstadt. Popisný seznam grafického díla, 1958; I. Nebehay – R. Wagner, Bibliographie altösterreichischer Ansichtenwerke aus fünf Jahrhunderten. Nachtrag, Graz, 1984, s. 58–60; Thieme – Becker 9, s. 362–363; Toman 1, s. 165; Voit, s. 216.
Petr Voit