DOBRÝ Antonín 14.6.1857-26.12.1924: Porovnání verzí
(DOBRÝ_Antonín_14.6.1857-26.12.1924) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.6.1857 | | datum narození = 14.6.1857 | ||
| místo narození = | | místo narození = Pětikozly u Mladé Boleslavi | ||
| datum úmrtí = 26.12.1924 | | datum úmrtí = 26.12.1924 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Mladá Boleslav | ||
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | | povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DOBRÝ, Antonín''', ''* 14. 6. 1857 Pětikozly u Mladé Boleslavi, † 26. 12. 1924 Mladá Boleslav, podnikatel ve strojírenství'' | |||
Byl synem strojníka a zakladatele rodinné firmy v Dolním | |||
Cetně Antonína D. (1825–1894). Po studiích nastoupil | |||
do rodinného podniku, který v té době vyráběl především | |||
hospodářské nářadí a jednoduché zemědělské stroje (řezačky, | |||
brány, ruční mlátičky, kruhadla na řepu, secí stroje). 1883 | |||
se D. významně podílel na stavbě nového závodu s moderním | |||
strojním zařízením v Dolním Cetně. Kromě dosavadního | |||
sortimentu firma pronikla na domácí i zahraniční trhy zejména | |||
s ledkovačem Ideal. Po otcově smrti převzal D. její řízení. | |||
Od 1896 si spolu s bratrem Eduardem, kterého přizval k vedení | |||
podniku, pronajal strojnickou dílnu Ludvíka Bernarda | |||
v Mladé Boleslavi. 1897 ji přeměnil na filiálku, hlavní závod | |||
byl ponechán v Dolním Cetně. | |||
Na počátku 1899 bratři podali společně žádost o povolení | |||
stavby hospodářské strojírny u Kosmonoské ulice, vedle areálu | |||
automobilky Laurin & Klement. Během několika měsíců | |||
byla vybudována slévárna, strojovna, truhlářská dílna, kovárna, | |||
zámečnická dílna, kotelna, natěračská dílna, leštírna | |||
a rozsáhlé skladiště. Od 1900 v nové továrně zahájili výrobu, | |||
která se kromě zemědělských strojů soustředila na vývoj | |||
a výrobu výbušných motorů. O dva roky později zakoupili | |||
patent na proslulé, původně francouzské motory Gnome, které | |||
konstruktéři firmy výrazně vylepšili. 1907 přistavěli nové | |||
dílny, strojírnu a lakovnu. 1909 přibyla další truhlářská dílna | |||
a nové skladovací prostory. 1910 došlo k další dostavbě továrny, | |||
zámečnická dílna byla rozšířena o montovnu motorů, postavena | |||
byla nová lakovna, pila, spájovna, skladiště a technické | |||
kanceláře. Neustálé rozšiřování výroby, včetně vývoje nového | |||
univerzálního traktoru (1912) a zakoupení patentu na naftový | |||
motor od vynálezce Kudlicze o rok později, si vyžádalo nové | |||
investice. Odbyt výrobků však zejména během krize 1911–12 | |||
poklesl. Majetek firmy byl akcionován a kapitálově zajištěn | |||
pražskou Agrární bankou. 1914 se konala ustavující valná hromada | |||
nové akciové společnosti Rolnická strojírna a slévárna | |||
dříve Ant. Dobrý v Mladé Boleslavi, s akciovým kapitálem | |||
790 000 korun, která byla zapsána do obchodního rejstříku. | |||
D. byl zvolen členem správní rady a zároveň jmenován ředitelem | |||
podniku. Díky rozsáhlým vojenským zakázkám podnik | |||
slušně prosperoval i během první světové války, nemusel sahat | |||
ani k většímu propouštění zaměstnanců. D. zásluhy se však nesetkaly | |||
s oprávněnou odezvou, naopak jeho členství ve správní | |||
radě bylo zpochybněno, problémy měl i s Agrární bankou, | |||
od 1917 se schůzí účastnil jen jako zpravodaj s úkolem informovat | |||
o prodeji, stavu zaměstnanců a dalších okolnostech činnosti | |||
podniku, nikoliv jako řádný člen s hlasovacím právem. | |||
Tehdy již trpěl zdravotními potížemi. Většinu svých akcií dal | |||
proto přepsat na děti – čtyři syny a dceru. Přes dílčí problémy | |||
se podnik po válce úspěšně rozvíjel. Výrobní program tvořily | |||
benzinové, naftové i plynové motory, parní lokomobily, mlátičky, | |||
lisy na slámu, žentoury, stroje na řezanku a další produkty. | |||
Rozvoj výroby podpořila i stavba nové truhlárny a kotelny | |||
1919. V továrně o rozloze více než 21 ha tehdy pracovalo přes | |||
sto dělníků. Obchodní politiku podporovaly vlastní prodejny | |||
v Praze, Táboře, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Brně, | |||
Bratislavě i Košicích a řada obchodních zástupců v Čechách, | |||
na Moravě i v sousedních zemích. Od 1923 měl podnik koncesi | |||
také na výrobu a opravu parních kotlů. V následujícím | |||
roce se D. zdravotní stav zhoršil a s příspěvkem od správní | |||
rady (12 000 Kč ročně) byl poslán na odpočinek. | |||
'''L:''' Historie a současnost podnikání na Mladoboleslavsku, 2001; J. Procházka, | |||
Akciová společnost Rolnická strojírna a slévárna dříve A. Dobrý v Mladé | |||
Boleslavi, in: Almanach VII. sjezdu československých inženýrů a architektů | |||
r. 1927 v Mladé Boleslavi, 1927; Akciová společnost Rolnická strojírna a slévárna, | |||
dříve A. D., Mladá Boleslav, in: Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, | |||
Nové Benátky, 1941. | |||
'''P:''' SOA Praha – SOkA Mladá Boleslav, fond Rolnická strojírna a slévárna | |||
A. D.; Archiv Škoda Auto Mladá Boleslav, fond Rolnická strojírna a slévárna | |||
A. D. | |||
Luděk Beneš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | [[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | ||
[[Kategorie:1857]] | [[Kategorie:1857]] | ||
[[Kategorie:Pětikozly]] | |||
[[Kategorie:1924]] | [[Kategorie:1924]] | ||
[[Kategorie:Mladá Boleslav]] |
Verze z 21. 1. 2017, 13:47
Antonín DOBRÝ | |
Narození | 14.6.1857 |
---|---|
Místo narození | Pětikozly u Mladé Boleslavi |
Úmrtí | 26.12.1924 |
Místo úmrtí | Mladá Boleslav |
Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=66994 |
DOBRÝ, Antonín, * 14. 6. 1857 Pětikozly u Mladé Boleslavi, † 26. 12. 1924 Mladá Boleslav, podnikatel ve strojírenství
Byl synem strojníka a zakladatele rodinné firmy v Dolním Cetně Antonína D. (1825–1894). Po studiích nastoupil do rodinného podniku, který v té době vyráběl především hospodářské nářadí a jednoduché zemědělské stroje (řezačky, brány, ruční mlátičky, kruhadla na řepu, secí stroje). 1883 se D. významně podílel na stavbě nového závodu s moderním strojním zařízením v Dolním Cetně. Kromě dosavadního sortimentu firma pronikla na domácí i zahraniční trhy zejména s ledkovačem Ideal. Po otcově smrti převzal D. její řízení. Od 1896 si spolu s bratrem Eduardem, kterého přizval k vedení podniku, pronajal strojnickou dílnu Ludvíka Bernarda v Mladé Boleslavi. 1897 ji přeměnil na filiálku, hlavní závod byl ponechán v Dolním Cetně.
Na počátku 1899 bratři podali společně žádost o povolení stavby hospodářské strojírny u Kosmonoské ulice, vedle areálu automobilky Laurin & Klement. Během několika měsíců byla vybudována slévárna, strojovna, truhlářská dílna, kovárna, zámečnická dílna, kotelna, natěračská dílna, leštírna a rozsáhlé skladiště. Od 1900 v nové továrně zahájili výrobu, která se kromě zemědělských strojů soustředila na vývoj a výrobu výbušných motorů. O dva roky později zakoupili patent na proslulé, původně francouzské motory Gnome, které konstruktéři firmy výrazně vylepšili. 1907 přistavěli nové dílny, strojírnu a lakovnu. 1909 přibyla další truhlářská dílna a nové skladovací prostory. 1910 došlo k další dostavbě továrny, zámečnická dílna byla rozšířena o montovnu motorů, postavena byla nová lakovna, pila, spájovna, skladiště a technické kanceláře. Neustálé rozšiřování výroby, včetně vývoje nového univerzálního traktoru (1912) a zakoupení patentu na naftový motor od vynálezce Kudlicze o rok později, si vyžádalo nové investice. Odbyt výrobků však zejména během krize 1911–12 poklesl. Majetek firmy byl akcionován a kapitálově zajištěn pražskou Agrární bankou. 1914 se konala ustavující valná hromada nové akciové společnosti Rolnická strojírna a slévárna dříve Ant. Dobrý v Mladé Boleslavi, s akciovým kapitálem 790 000 korun, která byla zapsána do obchodního rejstříku. D. byl zvolen členem správní rady a zároveň jmenován ředitelem podniku. Díky rozsáhlým vojenským zakázkám podnik slušně prosperoval i během první světové války, nemusel sahat ani k většímu propouštění zaměstnanců. D. zásluhy se však nesetkaly s oprávněnou odezvou, naopak jeho členství ve správní radě bylo zpochybněno, problémy měl i s Agrární bankou, od 1917 se schůzí účastnil jen jako zpravodaj s úkolem informovat o prodeji, stavu zaměstnanců a dalších okolnostech činnosti podniku, nikoliv jako řádný člen s hlasovacím právem. Tehdy již trpěl zdravotními potížemi. Většinu svých akcií dal proto přepsat na děti – čtyři syny a dceru. Přes dílčí problémy se podnik po válce úspěšně rozvíjel. Výrobní program tvořily benzinové, naftové i plynové motory, parní lokomobily, mlátičky, lisy na slámu, žentoury, stroje na řezanku a další produkty. Rozvoj výroby podpořila i stavba nové truhlárny a kotelny 1919. V továrně o rozloze více než 21 ha tehdy pracovalo přes sto dělníků. Obchodní politiku podporovaly vlastní prodejny v Praze, Táboře, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Brně, Bratislavě i Košicích a řada obchodních zástupců v Čechách, na Moravě i v sousedních zemích. Od 1923 měl podnik koncesi také na výrobu a opravu parních kotlů. V následujícím roce se D. zdravotní stav zhoršil a s příspěvkem od správní rady (12 000 Kč ročně) byl poslán na odpočinek.
L: Historie a současnost podnikání na Mladoboleslavsku, 2001; J. Procházka, Akciová společnost Rolnická strojírna a slévárna dříve A. Dobrý v Mladé Boleslavi, in: Almanach VII. sjezdu československých inženýrů a architektů r. 1927 v Mladé Boleslavi, 1927; Akciová společnost Rolnická strojírna a slévárna, dříve A. D., Mladá Boleslav, in: Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky, 1941.
P: SOA Praha – SOkA Mladá Boleslav, fond Rolnická strojírna a slévárna A. D.; Archiv Škoda Auto Mladá Boleslav, fond Rolnická strojírna a slévárna A. D.
Luděk Beneš