DOBRÝ Antonín 14.6.1857-26.12.1924: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DOBRÝ_Antonín_14.6.1857-26.12.1924)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 14.6.1857
| datum narození = 14.6.1857
| místo narození =  
| místo narození = Pětikozly u Mladé Boleslavi
| datum úmrtí = 26.12.1924
| datum úmrtí = 26.12.1924
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Mladá Boleslav
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Antonín DOBRÝ
}}
'''DOBRÝ, Antonín''', ''* 14. 6. 1857 Pětikozly u Mladé Boleslavi, † 26. 12. 1924 Mladá Boleslav, podnikatel ve strojírenství''
 
Byl synem strojníka a zakladatele rodinné firmy v Dolním
Cetně Antonína D. (1825–1894). Po studiích nastoupil
do rodinného podniku, který v té době vyráběl především
hospodářské nářadí a jednoduché zemědělské stroje (řezačky,
brány, ruční mlátičky, kruhadla na řepu, secí stroje). 1883
se D. významně podílel na stavbě nového závodu s moderním
strojním zařízením v Dolním Cetně. Kromě dosavadního
sortimentu firma pronikla na domácí i zahraniční trhy zejména
s ledkovačem Ideal. Po otcově smrti převzal D. její řízení.
Od 1896 si spolu s bratrem Eduardem, kterého přizval k vedení
podniku, pronajal strojnickou dílnu Ludvíka Bernarda
v Mladé Boleslavi. 1897 ji přeměnil na filiálku, hlavní závod
byl ponechán v Dolním Cetně.
 
Na počátku 1899 bratři podali společně žádost o povolení
stavby hospodářské strojírny u Kosmonoské ulice, vedle areálu
automobilky Laurin & Klement. Během několika měsíců
byla vybudována slévárna, strojovna, truhlářská dílna, kovárna,
zámečnická dílna, kotelna, natěračská dílna, leštírna
a rozsáhlé skladiště. Od 1900 v nové továrně zahájili výrobu,
která se kromě zemědělských strojů soustředila na vývoj
a výrobu výbušných motorů. O dva roky později zakoupili
patent na proslulé, původně francouzské motory Gnome, které
konstruktéři firmy výrazně vylepšili. 1907 přistavěli nové
dílny, strojírnu a lakovnu. 1909 přibyla další truhlářská dílna
a nové skladovací prostory. 1910 došlo k další dostavbě továrny,
zámečnická dílna byla rozšířena o montovnu motorů, postavena
byla nová lakovna, pila, spájovna, skladiště a technické
kanceláře. Neustálé rozšiřování výroby, včetně vývoje nového
univerzálního traktoru (1912) a zakoupení patentu na naftový
motor od vynálezce Kudlicze o rok později, si vyžádalo nové
investice. Odbyt výrobků však zejména během krize 1911–12
poklesl. Majetek firmy byl akcionován a kapitálově zajištěn
pražskou Agrární bankou. 1914 se konala ustavující valná hromada
nové akciové společnosti Rolnická strojírna a slévárna
dříve Ant. Dobrý v Mladé Boleslavi, s akciovým kapitálem
790 000 korun, která byla zapsána do obchodního rejstříku.
D. byl zvolen členem správní rady a zároveň jmenován ředitelem
podniku. Díky rozsáhlým vojenským zakázkám podnik
slušně prosperoval i během první světové války, nemusel sahat
ani k většímu propouštění zaměstnanců. D. zásluhy se však nesetkaly
s oprávněnou odezvou, naopak jeho členství ve správní
radě bylo zpochybněno, problémy měl i s Agrární bankou,
od 1917 se schůzí účastnil jen jako zpravodaj s úkolem informovat
o prodeji, stavu zaměstnanců a dalších okolnostech činnosti
podniku, nikoliv jako řádný člen s hlasovacím právem.
Tehdy již trpěl zdravotními potížemi. Většinu svých akcií dal
proto přepsat na děti – čtyři syny a dceru. Přes dílčí problémy
se podnik po válce úspěšně rozvíjel. Výrobní program tvořily
benzinové, naftové i plynové motory, parní lokomobily, mlátičky,
lisy na slámu, žentoury, stroje na řezanku a další produkty.
Rozvoj výroby podpořila i stavba nové truhlárny a kotelny
1919. V továrně o rozloze více než 21 ha tehdy pracovalo přes
sto dělníků. Obchodní politiku podporovaly vlastní prodejny
v Praze, Táboře, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Brně,
Bratislavě i Košicích a řada obchodních zástupců v Čechách,
na Moravě i v sousedních zemích. Od 1923 měl podnik koncesi
také na výrobu a opravu parních kotlů. V následujícím
roce se D. zdravotní stav zhoršil a s příspěvkem od správní
rady (12 000 Kč ročně) byl poslán na odpočinek.
 
'''L:''' Historie a současnost podnikání na Mladoboleslavsku, 2001; J. Procházka,
Akciová společnost Rolnická strojírna a slévárna dříve A. Dobrý v Mladé
Boleslavi, in: Almanach VII. sjezdu československých inženýrů a architektů
r. 1927 v Mladé Boleslavi, 1927; Akciová společnost Rolnická strojírna a slévárna,
dříve A. D., Mladá Boleslav, in: Mladá Boleslav, Lysá nad Labem,
Nové Benátky, 1941.
 
'''P:''' SOA Praha – SOkA Mladá Boleslav, fond Rolnická strojírna a slévárna
A. D.; Archiv Škoda Auto Mladá Boleslav, fond Rolnická strojírna a slévárna
A. D.
 
Luděk Beneš
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]


[[Kategorie:1857]]
[[Kategorie:1857]]
[[Kategorie:Pětikozly]]
[[Kategorie:1924]]
[[Kategorie:1924]]
[[Kategorie:Mladá Boleslav]]

Verze z 21. 1. 2017, 13:47

Antonín DOBRÝ
Narození 14.6.1857
Místo narození Pětikozly u Mladé Boleslavi
Úmrtí 26.12.1924
Místo úmrtí Mladá Boleslav
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=66994

DOBRÝ, Antonín, * 14. 6. 1857 Pětikozly u Mladé Boleslavi, † 26. 12. 1924 Mladá Boleslav, podnikatel ve strojírenství

Byl synem strojníka a zakladatele rodinné firmy v Dolním Cetně Antonína D. (1825–1894). Po studiích nastoupil do rodinného podniku, který v té době vyráběl především hospodářské nářadí a jednoduché zemědělské stroje (řezačky, brány, ruční mlátičky, kruhadla na řepu, secí stroje). 1883 se D. významně podílel na stavbě nového závodu s moderním strojním zařízením v Dolním Cetně. Kromě dosavadního sortimentu firma pronikla na domácí i zahraniční trhy zejména s ledkovačem Ideal. Po otcově smrti převzal D. její řízení. Od 1896 si spolu s bratrem Eduardem, kterého přizval k vedení podniku, pronajal strojnickou dílnu Ludvíka Bernarda v Mladé Boleslavi. 1897 ji přeměnil na filiálku, hlavní závod byl ponechán v Dolním Cetně.

Na počátku 1899 bratři podali společně žádost o povolení stavby hospodářské strojírny u Kosmonoské ulice, vedle areálu automobilky Laurin & Klement. Během několika měsíců byla vybudována slévárna, strojovna, truhlářská dílna, kovárna, zámečnická dílna, kotelna, natěračská dílna, leštírna a rozsáhlé skladiště. Od 1900 v nové továrně zahájili výrobu, která se kromě zemědělských strojů soustředila na vývoj a výrobu výbušných motorů. O dva roky později zakoupili patent na proslulé, původně francouzské motory Gnome, které konstruktéři firmy výrazně vylepšili. 1907 přistavěli nové dílny, strojírnu a lakovnu. 1909 přibyla další truhlářská dílna a nové skladovací prostory. 1910 došlo k další dostavbě továrny, zámečnická dílna byla rozšířena o montovnu motorů, postavena byla nová lakovna, pila, spájovna, skladiště a technické kanceláře. Neustálé rozšiřování výroby, včetně vývoje nového univerzálního traktoru (1912) a zakoupení patentu na naftový motor od vynálezce Kudlicze o rok později, si vyžádalo nové investice. Odbyt výrobků však zejména během krize 1911–12 poklesl. Majetek firmy byl akcionován a kapitálově zajištěn pražskou Agrární bankou. 1914 se konala ustavující valná hromada nové akciové společnosti Rolnická strojírna a slévárna dříve Ant. Dobrý v Mladé Boleslavi, s akciovým kapitálem 790 000 korun, která byla zapsána do obchodního rejstříku. D. byl zvolen členem správní rady a zároveň jmenován ředitelem podniku. Díky rozsáhlým vojenským zakázkám podnik slušně prosperoval i během první světové války, nemusel sahat ani k většímu propouštění zaměstnanců. D. zásluhy se však nesetkaly s oprávněnou odezvou, naopak jeho členství ve správní radě bylo zpochybněno, problémy měl i s Agrární bankou, od 1917 se schůzí účastnil jen jako zpravodaj s úkolem informovat o prodeji, stavu zaměstnanců a dalších okolnostech činnosti podniku, nikoliv jako řádný člen s hlasovacím právem. Tehdy již trpěl zdravotními potížemi. Většinu svých akcií dal proto přepsat na děti – čtyři syny a dceru. Přes dílčí problémy se podnik po válce úspěšně rozvíjel. Výrobní program tvořily benzinové, naftové i plynové motory, parní lokomobily, mlátičky, lisy na slámu, žentoury, stroje na řezanku a další produkty. Rozvoj výroby podpořila i stavba nové truhlárny a kotelny 1919. V továrně o rozloze více než 21 ha tehdy pracovalo přes sto dělníků. Obchodní politiku podporovaly vlastní prodejny v Praze, Táboře, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Brně, Bratislavě i Košicích a řada obchodních zástupců v Čechách, na Moravě i v sousedních zemích. Od 1923 měl podnik koncesi také na výrobu a opravu parních kotlů. V následujícím roce se D. zdravotní stav zhoršil a s příspěvkem od správní rady (12 000 Kč ročně) byl poslán na odpočinek.

L: Historie a současnost podnikání na Mladoboleslavsku, 2001; J. Procházka, Akciová společnost Rolnická strojírna a slévárna dříve A. Dobrý v Mladé Boleslavi, in: Almanach VII. sjezdu československých inženýrů a architektů r. 1927 v Mladé Boleslavi, 1927; Akciová společnost Rolnická strojírna a slévárna, dříve A. D., Mladá Boleslav, in: Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky, 1941.

P: SOA Praha – SOkA Mladá Boleslav, fond Rolnická strojírna a slévárna A. D.; Archiv Škoda Auto Mladá Boleslav, fond Rolnická strojírna a slévárna A. D.

Luděk Beneš