DOBŘENSKÝ z Černého Mostu Václav ?1550-14.3.1595: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DOBŘENSKÝ_Václav_1550-14.3.1595)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Václav DOBŘENSKÝ
| jméno = Václav DOBŘENSKÝ z Černého Mostu
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1550
| datum narození = před 1550
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 14.3.1595
| datum úmrtí = 14.3.1595
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav DOBŘENSKÝ
}}
'''DOBŘENSKÝ z Černého Mostu, Václav''' ''(též z Nigropontu, Schwarzbrucku), * před 1550 Praha, † 14. 3. 1595 Praha, spisovatel, sběratel knih''
 
Pocházel z movité rodiny usídlené na Starém Městě pražském,
byl vnukem a dědicem staroměstského měšťana a obchodníka
Šimona Podmanického a příbuzným Granovských
z Granova. V Praze snad navštěvoval univerzitu, bakalariátu
ale nedosáhl. Působil jako úředník u pražského solního úřadu,
vedle toho se živil jako autor naučných a náboženských
spisů. Jeho zálibou bylo sběratelství. Nashromážděný materiál
drobných příležitostných a vzácných tisků a letáků, které lepil
za sebou do desek, se jako historický dobový pramen stal
konvolutem unikátních památek české, německé, latinské,
řecké a další provenience. Soubor, označovaný dnes zkráceně
jako ''Sborník Dobřenského'' a uložený v knihovně Strahovského
kláštera v Praze, popsal a zčásti zveřejnil na počátku 20. století
Č. Zíbrt (zejména skladby Benjamina Malého z Tulechova, rýmování
Šimona Lomnického, ''Mravokárnou píseň o navyklosti''
''pijanské'', ''Píseň o hřomobitné bouři'' aj.). D. se přátelsky stýkal
s řadou soudobých literátů, byl přítelem a asi i vrstevníkem
autora příležitostných a oslavných básní Blažeje Jičínského,
milovníka české literatury Petra Codicilla z Tulechova, na něhož
1590 složil chvalořeč, i pražských tiskařů, zejména Jiřího
(Černého) Nigrina. D. tvorba měla charakter příležitostných
nábožensko-moralistních skladeb, oslavných, gratulačních
či pamětních drobných tisků (např. Danielu Přelouckému,
Šimonu Podmanickému, Baltazaru Pergerovi z Ebenperku
aj.). D. využíval své rozsáhlé znalosti středověké zábavné
a mravoličné literatury, která mu byla zdrojem pro vlastní spisy.
První z nich uveřejnil 1581 pod názvem ''Pramen vody živé,''
''to jest naučení a výstraha před cizoložstvem'' a ''Koruna šlechetné''
''a krásné panny Ctnosti'' v pražské knihtiskárně Jiřího Nigrina.
Tento tiskař vydal 1583 i další D. dílo ''Vrtkavé štěstí, … druhá''
''stránka… slove Běh světa…''. Oblíbenou knihu zařadilo ještě
1824 do svého vydavatelského plánu pražské knihkupecké
nakladatelství Martina Neureuttera ml. D. se oženil 1583
s Dorotou, vdovou po Jakubovi Holcovi. U příležitosti sňatku
napsal D. přítel Martin Philomusus oslavnou báseň, 1587
a 1588 složil D. ctitel Blažej Jičínský tři písně. 1592 přijal
tiskař Jiří Nigrin k svému erbu a titulu i D. (erbovní strýcovství).
Od té doby používal D. různé varianty přídomku
z Nigropontu. 1587 vydal patrně poslední větší spisek ''Věník''
''fíkový, tj. zastření aneb výmluva všelijakého opilce'', další práce
tvořily již pouze jednolistové tisky, posledně dochovaným
byla ''Pohřební památka Codicilla Petra z Tulechova, akademie''
''pražské rektora'' (1590). D. vnukem byl Jan Jakub Václav
D. (1623–1697). Prameny uvádějí různá data D. úmrtí (31.
3. 1599 či 1596).
 
'''D:''' Strahovský sborník vzácných tisků příležitostných V. D. z 2. polovice
XVI. století (knihovna Strahovského kláštera, Praha); Carmina carissima, vybrané
zpěvy českých autorů 16. století (ed. J. Snížková), 1984 (kde vokální
partitura V. D.); Knihopis č. 1995–2005.
 
'''L:''' J. Jungmann, Historie literatury české, 1849, s. 547 (s jinými biografickými
daty); Jireček 1, s. 163–164 (s bibliografií); OSN 7, s. 712–713; Č. Zíbrt,
Strahovský sborník vzácných tisků příležitostných V. D. z druhé polovice
věku XVI., in: ČNM 83, 1909, s. 68–107; týž, Písničky ze strahovského
sborníku V. D. z konce 16. století, in: Český lid 18, 1909, s. 104–111; C. A.
Straka, Památník V. D., in: ČNM 83, 1909, s. 141–145; Č. Zíbrt, Řády
a práva starodávných pijanských cechů a družstev kratochvilných v zemích
českých, 1910, s. 146–171; RSN 4, s. 222; MSN 2, s. 309; DČL 1, s. 739;
V. Bitnar, Zrození barokového básníka, 1940; J. Kolár, in: Česká zábavná
próza 16. století a tzv. knížky lidového čtení, 1960, passim; též in: Rozpravy
ČSAV 70, 1960, č. 11, s. 20, 22–23, 36–37; RHB 2, s. 50; J. Vopravil,
Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 499–500; LČL
1, s. 572.
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha.
 
Marcella Husová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]


[[Kategorie:1550]]
[[Kategorie:1550]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1595]]
[[Kategorie:1595]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 21. 1. 2017, 14:20

Václav DOBŘENSKÝ z Černého Mostu
Narození před 1550
Místo narození Praha
Úmrtí 14.3.1595
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45596

DOBŘENSKÝ z Černého Mostu, Václav (též z Nigropontu, Schwarzbrucku), * před 1550 Praha, † 14. 3. 1595 Praha, spisovatel, sběratel knih

Pocházel z movité rodiny usídlené na Starém Městě pražském, byl vnukem a dědicem staroměstského měšťana a obchodníka Šimona Podmanického a příbuzným Granovských z Granova. V Praze snad navštěvoval univerzitu, bakalariátu ale nedosáhl. Působil jako úředník u pražského solního úřadu, vedle toho se živil jako autor naučných a náboženských spisů. Jeho zálibou bylo sběratelství. Nashromážděný materiál drobných příležitostných a vzácných tisků a letáků, které lepil za sebou do desek, se jako historický dobový pramen stal konvolutem unikátních památek české, německé, latinské, řecké a další provenience. Soubor, označovaný dnes zkráceně jako Sborník Dobřenského a uložený v knihovně Strahovského kláštera v Praze, popsal a zčásti zveřejnil na počátku 20. století Č. Zíbrt (zejména skladby Benjamina Malého z Tulechova, rýmování Šimona Lomnického, Mravokárnou píseň o navyklosti pijanské, Píseň o hřomobitné bouři aj.). D. se přátelsky stýkal s řadou soudobých literátů, byl přítelem a asi i vrstevníkem autora příležitostných a oslavných básní Blažeje Jičínského, milovníka české literatury Petra Codicilla z Tulechova, na něhož 1590 složil chvalořeč, i pražských tiskařů, zejména Jiřího (Černého) Nigrina. D. tvorba měla charakter příležitostných nábožensko-moralistních skladeb, oslavných, gratulačních či pamětních drobných tisků (např. Danielu Přelouckému, Šimonu Podmanickému, Baltazaru Pergerovi z Ebenperku aj.). D. využíval své rozsáhlé znalosti středověké zábavné a mravoličné literatury, která mu byla zdrojem pro vlastní spisy. První z nich uveřejnil 1581 pod názvem Pramen vody živé, to jest naučení a výstraha před cizoložstvem a Koruna šlechetné a krásné panny Ctnosti v pražské knihtiskárně Jiřího Nigrina. Tento tiskař vydal 1583 i další D. dílo Vrtkavé štěstí, … druhá stránka… slove Běh světa…. Oblíbenou knihu zařadilo ještě 1824 do svého vydavatelského plánu pražské knihkupecké nakladatelství Martina Neureuttera ml. D. se oženil 1583 s Dorotou, vdovou po Jakubovi Holcovi. U příležitosti sňatku napsal D. přítel Martin Philomusus oslavnou báseň, 1587 a 1588 složil D. ctitel Blažej Jičínský tři písně. 1592 přijal tiskař Jiří Nigrin k svému erbu a titulu i D. (erbovní strýcovství). Od té doby používal D. různé varianty přídomku z Nigropontu. 1587 vydal patrně poslední větší spisek Věník fíkový, tj. zastření aneb výmluva všelijakého opilce, další práce tvořily již pouze jednolistové tisky, posledně dochovaným byla Pohřební památka Codicilla Petra z Tulechova, akademie pražské rektora (1590). D. vnukem byl Jan Jakub Václav D. (1623–1697). Prameny uvádějí různá data D. úmrtí (31. 3. 1599 či 1596).

D: Strahovský sborník vzácných tisků příležitostných V. D. z 2. polovice XVI. století (knihovna Strahovského kláštera, Praha); Carmina carissima, vybrané zpěvy českých autorů 16. století (ed. J. Snížková), 1984 (kde vokální partitura V. D.); Knihopis č. 1995–2005.

L: J. Jungmann, Historie literatury české, 1849, s. 547 (s jinými biografickými daty); Jireček 1, s. 163–164 (s bibliografií); OSN 7, s. 712–713; Č. Zíbrt, Strahovský sborník vzácných tisků příležitostných V. D. z druhé polovice věku XVI., in: ČNM 83, 1909, s. 68–107; týž, Písničky ze strahovského sborníku V. D. z konce 16. století, in: Český lid 18, 1909, s. 104–111; C. A. Straka, Památník V. D., in: ČNM 83, 1909, s. 141–145; Č. Zíbrt, Řády a práva starodávných pijanských cechů a družstev kratochvilných v zemích českých, 1910, s. 146–171; RSN 4, s. 222; MSN 2, s. 309; DČL 1, s. 739; V. Bitnar, Zrození barokového básníka, 1940; J. Kolár, in: Česká zábavná próza 16. století a tzv. knížky lidového čtení, 1960, passim; též in: Rozpravy ČSAV 70, 1960, č. 11, s. 20, 22–23, 36–37; RHB 2, s. 50; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 499–500; LČL 1, s. 572.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Marcella Husová