DOLEŽAL Josef 24.7.1893-27.12.1965: Porovnání verzí
(DOLEŽAL_Josef_24.7.1893-27.12.1965) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.7.1893 | | datum narození = 24.7.1893 | ||
| místo narození = Litomyšl | | místo narození = Litomyšl | ||
| datum úmrtí = 27.12.1965 | | datum úmrtí = 27.12.1965 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DOLEŽAL, Josef''', ''* 24. 7. 1893 Litomyšl, † 27. 12. 1965 Praha, žurnalista, publicista'' | |||
Pocházel z katolicky orientované rodiny; jeho otec se zúčastnil | |||
prvního křesťanskosociálního sjezdu v Litomyšli (1894). | |||
D. vystudoval práva na UK v Praze, vstoupil do Československé | |||
strany lidové a stal se redaktorem jejího tisku. Od 1922 redaktor, | |||
1925–35 šéfredaktor pražského ústředního orgánu strany | |||
''Lidových listů''; spoluredaktor katolické revue ''Život'' (od 1929) | |||
a funkcionář ČSL a křesťanskosociálních odborů. Výrazně | |||
podporoval Jana Šrámka a Františka Světlíka, ve svých článcích | |||
důsledně hájil principy katolicismu. V situaci, kdy se katolicismus | |||
v československých poměrech dostával do defenzivy, | |||
věřil v jeho renesanci. Polemicky se k názorům D. vyjádřil | |||
i T. G. Masaryk (anonymně). Byl autorem řady politicko-publicistických spisů. Ve 30. letech varoval před politizací katolického života a požadoval návrat k čistě duchovním | |||
a kulturním, u kněžstva pak pastoračním hodnotám. Jeho | |||
meziválečné publicistické dílo má silný filozofický nádech | |||
a všestranně kulturní rozměr. Po osvobození se stal šéfredaktorem | |||
nového ústředního orgánu ČSL ''Lidové demokracie'', který | |||
1945–48 vedl v duchu tehdejší Šrámkovy linie. Po únoru | |||
1948 zůstal členem „obrozené“ lidové strany, aniž vykonával | |||
význačnější funkce, až do svého odchodu do důchodu v roce | |||
1953 však pracoval v redakci ''Lidové demokracie''. Poté se věnoval | |||
studiu historie lidové strany a připravoval materiál k jejímu | |||
sepsání (pořídil např. velké množství výpisků z ''Lidových listů''), | |||
ale svou práci již nedokončil. | |||
'''D:''' Dělnické zákonodárství v Rakouské republice: Sbírka a výklad platných | |||
a nejnovějších zákonů, týkajících se pracovního poměru…, Vídeň 1921; | |||
Zákon a příslušná prováděcí nařízení o živnostenských soudech v Rakouské | |||
republice, Vídeň 1923; Politická cesta českého katolicismu 1918–1928, | |||
1928; Řím – Moskva, 1930; Katolicism a československý stát, 1931; Český | |||
kněz, 1931; Bydžov za světové války: novinová reportáž, 1932; Cesta k Tvůrci, | |||
k životu věčně krásnému, 1934; Evropa dvacet let od bolševické revoluce: | |||
Rusko historickým důkazem o nemožnosti komunistických řádů společenských, | |||
1938. | |||
'''L:''' OSND 2/1, s. 197; ČBS, s. 113; Tomeš 1, s. 246; M. Trapl, heslo | |||
in: M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky, 2007, s. 63; T. G. Masaryk, | |||
Cesta demokracie 3, 1994, s. 145–148. | |||
Miloš Trapl, Josef Harna | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
Verze z 24. 1. 2017, 08:52
| Josef DOLEŽAL | |
 | |
| Narození | 24.7.1893 |
|---|---|
| Místo narození | Litomyšl |
| Úmrtí | 27.12.1965 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45659 |
DOLEŽAL, Josef, * 24. 7. 1893 Litomyšl, † 27. 12. 1965 Praha, žurnalista, publicista
Pocházel z katolicky orientované rodiny; jeho otec se zúčastnil prvního křesťanskosociálního sjezdu v Litomyšli (1894). D. vystudoval práva na UK v Praze, vstoupil do Československé strany lidové a stal se redaktorem jejího tisku. Od 1922 redaktor, 1925–35 šéfredaktor pražského ústředního orgánu strany Lidových listů; spoluredaktor katolické revue Život (od 1929) a funkcionář ČSL a křesťanskosociálních odborů. Výrazně podporoval Jana Šrámka a Františka Světlíka, ve svých článcích důsledně hájil principy katolicismu. V situaci, kdy se katolicismus v československých poměrech dostával do defenzivy, věřil v jeho renesanci. Polemicky se k názorům D. vyjádřil i T. G. Masaryk (anonymně). Byl autorem řady politicko-publicistických spisů. Ve 30. letech varoval před politizací katolického života a požadoval návrat k čistě duchovním a kulturním, u kněžstva pak pastoračním hodnotám. Jeho meziválečné publicistické dílo má silný filozofický nádech a všestranně kulturní rozměr. Po osvobození se stal šéfredaktorem nového ústředního orgánu ČSL Lidové demokracie, který 1945–48 vedl v duchu tehdejší Šrámkovy linie. Po únoru 1948 zůstal členem „obrozené“ lidové strany, aniž vykonával význačnější funkce, až do svého odchodu do důchodu v roce 1953 však pracoval v redakci Lidové demokracie. Poté se věnoval studiu historie lidové strany a připravoval materiál k jejímu sepsání (pořídil např. velké množství výpisků z Lidových listů), ale svou práci již nedokončil.
D: Dělnické zákonodárství v Rakouské republice: Sbírka a výklad platných a nejnovějších zákonů, týkajících se pracovního poměru…, Vídeň 1921; Zákon a příslušná prováděcí nařízení o živnostenských soudech v Rakouské republice, Vídeň 1923; Politická cesta českého katolicismu 1918–1928, 1928; Řím – Moskva, 1930; Katolicism a československý stát, 1931; Český kněz, 1931; Bydžov za světové války: novinová reportáž, 1932; Cesta k Tvůrci, k životu věčně krásnému, 1934; Evropa dvacet let od bolševické revoluce: Rusko historickým důkazem o nemožnosti komunistických řádů společenských, 1938.
L: OSND 2/1, s. 197; ČBS, s. 113; Tomeš 1, s. 246; M. Trapl, heslo in: M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky, 2007, s. 63; T. G. Masaryk, Cesta demokracie 3, 1994, s. 145–148.
Miloš Trapl, Josef Harna