BUBNÍK Zdeněk 14.1.1888-23.4.1975: Porovnání verzí
(BUBNÍK_Zdeněk_14.1.1888-23.4.1975) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 23.4.1975 | | datum úmrtí = 23.4.1975 | ||
| místo úmrtí = Klínec | | místo úmrtí = Klínec u Davle | ||
| povolání = 40- Hospodářství - ostatní | | povolání = 40- Hospodářství - ostatní | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BUBNÍK, Zdeněk,''' ''* 14. 1. 1888 Praha, † 23. 4. 1975 Klínec u Davle, kriminalista, novinář'' | |||
Narodil se v rodině novoměstského živnostníka, člena | |||
ústředního výkonného výboru České strany národně sociální. | |||
Po maturitě na klasickém gymnáziu v Žitné ulici v Praze | |||
(1907) studoval B. právnickou fakultu české univerzity | |||
a brzy začal přispívat jako lokálkář do ''Českého slova''. Po univerzitním | |||
absolutoriu (1911) nastoupil jako vedoucí soudní | |||
rubriky do mladočeského deníku ''Národní listy''. V žánru | |||
soudničky se zařadil po bok Rudolfu Těsnohlídkovi, Josefu | |||
Haisovi-Týneckému a Emilu Vachkovi. Koncem první světové | |||
války se zapojil do domácího odboje v okruhu Aloise | |||
Rašína, Františka Síse a Rudolfa Bienerta, byl členem výkonné | |||
administrativy Národního výboru československého. | |||
Od mládí se zajímal o kriminalistiku, ve dnech tzv. převratu | |||
organizoval pražskou pořádkovou službu, od 1. 1. 1919 | |||
nastoupil ve čtvrtém (bezpečnostním) oddělení Policejního | |||
ředitelství Praha jako kriminální inspektor. Během 20. let | |||
se vypracoval v nejúspěšnějšího pátrače meziválečného období, | |||
mezi pražskými detektivy se těšil největší popularitě. | |||
Jeho schopnosti plynuly z podrobné znalosti typů zločinnosti | |||
a z formulace zásady opakovatelnosti provedení násilných | |||
trestných činů, dále z osobních styků s pražskou galerkou, | |||
ze studia dějin kriminalistiky a z nepodceňování detailů, | |||
zdánlivě zcela zanedbatelných. Za svého působení u policie | |||
měl stoprocentní vyřešenost všech případů. Pražské pátrací | |||
skupině velel 1920–29. V rozmezí 1929–30 byl vrchním | |||
kriminálním inspektorem Kriminální ústředny, 1930–32 | |||
byl pověřen vedením vinohradského policejního komisařství. | |||
Od kriminální policie musel odejít pro nepochopení | |||
nadřízených, kteří mu záviděli úspěchy a finanční odměny | |||
za dopadení pachatelů. Osamostatnil se a 1932–48 vedl soukromou | |||
detektivní kancelář na Václavském náměstí. Úzce | |||
spolupracoval s kriminální policií (po osvobození s Oblastní | |||
kriminální ústřednou Praha). Inspiroval spisovatele E. Vachka | |||
k postavě inspektora Klubíčka a sám se stal předlohou pro | |||
postavu inspektora Boušeho z ''Panoptika hříšných lidí'' Jiřího | |||
Marka. Svoje zážitky vylíčil v dokumentárně cenné knize pamětí. | |||
Pohřben byl v Klínci. | |||
'''D:''' Detektiv vzpomíná, 1969. | |||
'''L:''' KSN 2, s. 170. | |||
'''P:''' archiv autora hesla. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:40- Hospodářství - ostatní]] | [[Kategorie:40- Hospodářství - ostatní]] | ||
[[Kategorie:1888]] | [[Kategorie:1888]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1975]] | [[Kategorie:1975]] | ||
[[Kategorie:Klínec]] | [[Kategorie:Klínec]] | ||
Verze z 25. 1. 2017, 15:15
| Zdeněk BUBNÍK | |
 | |
| Narození | 14.1.1888 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 23.4.1975 |
| Místo úmrtí | Klínec u Davle |
| Povolání | 40- Hospodářství - ostatní |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43106 |
BUBNÍK, Zdeněk, * 14. 1. 1888 Praha, † 23. 4. 1975 Klínec u Davle, kriminalista, novinář
Narodil se v rodině novoměstského živnostníka, člena ústředního výkonného výboru České strany národně sociální. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Žitné ulici v Praze (1907) studoval B. právnickou fakultu české univerzity a brzy začal přispívat jako lokálkář do Českého slova. Po univerzitním absolutoriu (1911) nastoupil jako vedoucí soudní rubriky do mladočeského deníku Národní listy. V žánru soudničky se zařadil po bok Rudolfu Těsnohlídkovi, Josefu Haisovi-Týneckému a Emilu Vachkovi. Koncem první světové války se zapojil do domácího odboje v okruhu Aloise Rašína, Františka Síse a Rudolfa Bienerta, byl členem výkonné administrativy Národního výboru československého. Od mládí se zajímal o kriminalistiku, ve dnech tzv. převratu organizoval pražskou pořádkovou službu, od 1. 1. 1919 nastoupil ve čtvrtém (bezpečnostním) oddělení Policejního ředitelství Praha jako kriminální inspektor. Během 20. let se vypracoval v nejúspěšnějšího pátrače meziválečného období, mezi pražskými detektivy se těšil největší popularitě. Jeho schopnosti plynuly z podrobné znalosti typů zločinnosti a z formulace zásady opakovatelnosti provedení násilných trestných činů, dále z osobních styků s pražskou galerkou, ze studia dějin kriminalistiky a z nepodceňování detailů, zdánlivě zcela zanedbatelných. Za svého působení u policie měl stoprocentní vyřešenost všech případů. Pražské pátrací skupině velel 1920–29. V rozmezí 1929–30 byl vrchním kriminálním inspektorem Kriminální ústředny, 1930–32 byl pověřen vedením vinohradského policejního komisařství. Od kriminální policie musel odejít pro nepochopení nadřízených, kteří mu záviděli úspěchy a finanční odměny za dopadení pachatelů. Osamostatnil se a 1932–48 vedl soukromou detektivní kancelář na Václavském náměstí. Úzce spolupracoval s kriminální policií (po osvobození s Oblastní kriminální ústřednou Praha). Inspiroval spisovatele E. Vachka k postavě inspektora Klubíčka a sám se stal předlohou pro postavu inspektora Boušeho z Panoptika hříšných lidí Jiřího Marka. Svoje zážitky vylíčil v dokumentárně cenné knize pamětí. Pohřben byl v Klínci.
D: Detektiv vzpomíná, 1969.
L: KSN 2, s. 170.
P: archiv autora hesla.
Martin Kučera