BUKÁČEK František Emil 25.4.1910-5.1.1988: Porovnání verzí
(BUKÁČEK_František_25.4.1910-5.1.1988) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František BUKÁČEK | | jméno = František Emil BUKÁČEK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.4.1910 | | datum narození = 25.4.1910 | ||
| místo narození = | | místo narození = Moravské Křižánky u Svratky | ||
| datum úmrtí = 5.1.1988 | | datum úmrtí = 5.1.1988 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Tišnov | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BUKÁČEK, František Emil,''' ''* 25. 4. 1910 Moravské Křižánky u Svratky, † 5. 1. 1988 Tišnov, malíř, muzejní pracovník'' | |||
Pocházel z evangelické rodiny drobného rolníka, avšak od deseti | |||
let žil v rodině svého strýce ing. Františka B. (1882– | |||
1970), geodeta, vlastivědného a muzejního pracovníka v Poličce. | |||
1924–26 studoval dvouletou textilní školu v Ústí nad | |||
Orlicí a pak pracoval jako dělník a později návrhář v textilních | |||
továrnách v Ústí nad Orlicí, Doudlebech, Svitavách | |||
a v Poličce. 1928–32 studoval Školu uměleckých řemesel | |||
v Brně: kreslení u Františka Václava Süssera a speciálku pro | |||
užitou a dekorativní malbu Emanuela Hrbka. 1932–33 pobyl | |||
krátce na Ukrajinské akademii v Praze, kde se učil u profesora | |||
Jana (Ivana) Kulce, a 1933 vstoupil na AVU v Praze, | |||
kde studoval u Josefa Loukoty a později ve speciálce figurální | |||
malby u profesora Vratislava Nechleby. Navíc se soukromě | |||
zdokonaloval v restaurování maleb. Po návratu do Poličky | |||
ho aktivity strýce, sběratele obrazů a lidového umění, člena | |||
a později starosty Musejního spolku Palacký v Poličce, | |||
nasměrovaly ke spolupráci s tehdejším Okresním muzeem | |||
v Poličce. Tam se spolupodílel na založení Východočeských | |||
uměleckých salonů, jichž se také v období od 1941 až do počátku | |||
sedmdesátých let jako malíř účastnil. Od 1946 žil | |||
v Poličce a od 1955 pracoval v tamním muzeu, v jehož čele | |||
stál i jako ředitel (1955–58, 1960–61 a 1964–70). Zasadil | |||
se např. o převoz části obrazové galerie hrabat z Hohenemsu | |||
ze zámku v Bystrém do muzea, několik obrazů z této kolekce | |||
restauroval a zachránil je tak před zničením. | |||
Ve vztahu k výtvarnému umění B. zastával spíše konzervativní | |||
postoje. Vlastní umělecké dílo bylo svázáno s Vysočinou | |||
a s okruhem malířů, kteří zde působili. V rané fázi byl | |||
ovlivněn staromistrovskou realistickou technikou, poněvadž | |||
studoval díla holandské malby, Josefa Navrátila a Karla Purkyněho. | |||
V portrétech původní přesnou modelaci uvolnil | |||
a postupně se dostal až k lehce impresivní malbě. Pozornost | |||
věnoval také zátiší: ve starší fázi zátiší s ovocem lze najít ohlasy | |||
některých kompozic lyrického kubismu a neoklasicismu, | |||
pozdější kytice a zahrady jsou malovány bohatou barevnou | |||
pastou a uvolněným rukopisem. Krajinářskou tvorbu ovlivnil | |||
zájem o krajinu a lidovou architekturu Horácka. B. podnikl | |||
studijní cesty do Polska, Itálie, Rakouska a do Maďarska. | |||
Přijal členství ve Sdružení výtvarných umělců moravských | |||
v Hodoníně (od 1939), Bloku v Brně (od 1945) a ve Svazu | |||
československých výtvarných umělců (po 1948). B. dílo bylo | |||
vystaveno na několika kolektivních výstavách a na více než | |||
patnácti výstavách samostatných doma i v zahraničí. Je zastoupeno | |||
hlavně ve sbírkách Horácké galerie v Novém Městě | |||
na Moravě, Východočeské galerie v Pardubicích, Galerie | |||
výtvarného umění v Náchodě a v Městském muzeu a galerii | |||
v Poličce. 1983 byl jmenován zasloužilým umělcem. | |||
'''L:''' Toman 1, s. 115; MČE, s. 606; SČSVU 1, s. 234n.; NEČVU D, s. 127n. | |||
(kde soupis samostatných a kolektivních výstav); M. Kreps, Katalog výstavy | |||
obrazů akad. malíře F. B. a výstavy výrobků škrdlovické huti, 1961; pav, | |||
Za výtvarným umělcem Horácka, in: Pochodeň 27. 9. 1963, s. 5; Akademický | |||
malíř F. B. Souborná výstava obrazů. Okresní vlastivědné muzeum | |||
ve Žďáře nad Sázavou, výstavní síně ve státním zámku v dubnu – červnu | |||
1967. Katalog, 1967; J. Křížek, K šedesátinám akad. malíře F. B., in: Vysočina | |||
23. 4. 1970, č. 16, s. 3; M. Rosenbaum, F. B. Horácké muzeum a galerie | |||
v Novém Městě na Moravě 1972. Katalog, 1972; týž, Malíř kytic – F. B., in: | |||
Vysočina 18. 5. 1972, č. 20, s. 3; J. Grepl, Akademický malíř F. B. se narodil | |||
25. 4. 1910 v Křižánkách, in: tamtéž 6. 9. 1973, s. 3; JP, Malíř Vysočiny F. B., | |||
in: tamtéž 31. 7. 1980, s. 4; Stj [=V. Stejskal], Malíř Českomoravské vysočiny, | |||
in: Lidová demokracie 21. 8. 1975, s. 5; J. Kapusta st., F. B., kytice, zátiší, | |||
portréty 1940–1975. Katalog výstavy Městského muzea a galerie v Poličce | |||
a Okresního vlastivědného muzea ve Žďáru nad Sázavou, 1975; A. B. Král – | |||
V. Řeřucha, F. B. Katalog výstavy Východočeské galerie v Pardubicích, 1980; | |||
Hok [=M. Dohnalová], Malíř spjatý s přírodou, in: Rovnost 8. 6. 1983, s. 5; | |||
J. Chalupa, Zasloužilý umělec F. B. Katalog výstavy Horácké galerie v Novém | |||
Městě na Moravě, 1985; J. Stano, Básník květů a zátiší, in: Rudé právo | |||
25. 4. 1985, s. 5; O. Kukla, Malíř květin. K 75. narozeninám zasloužilého | |||
umělce F. B., in: Vysočina 25. 4. 1985, s. 3; J. Křížek, Vzpomínka na F. B., | |||
in: tamtéž 20. 4. 1990, č. 16, s. 4; J. Chalupa, F. B., kytice a zátiší. Katalog | |||
výstavy Státní galerie výtvarného umění v Náchodě, 1998 (kde aktualizovaný | |||
soupis samostatných výstav). | |||
'''P:''' SOkA Žďár nad Sázavou, fond Okresní úřad Nové Město na Moravě, | |||
sčítací operáty Moravské Křižánky 1910 (neuspořádaná část); tamtéž, fond | |||
Základní škola Křižánky, inv. č. 74, 77, 80, 84, katalogy trojtřídní obecné | |||
školy v Moravských Křižánkách 1916/17–1919/20. | |||
Hana Karkanová, Jan Kapusta, Vít Křesadlo | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
[[Kategorie:Moravské Křižánky]] | |||
[[Kategorie:1988]] | [[Kategorie:1988]] | ||
[[Kategorie:Tišnov]] |
Verze z 29. 1. 2017, 13:58
František Emil BUKÁČEK | |
Narození | 25.4.1910 |
---|---|
Místo narození | Moravské Křižánky u Svratky |
Úmrtí | 5.1.1988 |
Místo úmrtí | Tišnov |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43230 |
BUKÁČEK, František Emil, * 25. 4. 1910 Moravské Křižánky u Svratky, † 5. 1. 1988 Tišnov, malíř, muzejní pracovník
Pocházel z evangelické rodiny drobného rolníka, avšak od deseti let žil v rodině svého strýce ing. Františka B. (1882– 1970), geodeta, vlastivědného a muzejního pracovníka v Poličce. 1924–26 studoval dvouletou textilní školu v Ústí nad Orlicí a pak pracoval jako dělník a později návrhář v textilních továrnách v Ústí nad Orlicí, Doudlebech, Svitavách a v Poličce. 1928–32 studoval Školu uměleckých řemesel v Brně: kreslení u Františka Václava Süssera a speciálku pro užitou a dekorativní malbu Emanuela Hrbka. 1932–33 pobyl krátce na Ukrajinské akademii v Praze, kde se učil u profesora Jana (Ivana) Kulce, a 1933 vstoupil na AVU v Praze, kde studoval u Josefa Loukoty a později ve speciálce figurální malby u profesora Vratislava Nechleby. Navíc se soukromě zdokonaloval v restaurování maleb. Po návratu do Poličky ho aktivity strýce, sběratele obrazů a lidového umění, člena a později starosty Musejního spolku Palacký v Poličce, nasměrovaly ke spolupráci s tehdejším Okresním muzeem v Poličce. Tam se spolupodílel na založení Východočeských uměleckých salonů, jichž se také v období od 1941 až do počátku sedmdesátých let jako malíř účastnil. Od 1946 žil v Poličce a od 1955 pracoval v tamním muzeu, v jehož čele stál i jako ředitel (1955–58, 1960–61 a 1964–70). Zasadil se např. o převoz části obrazové galerie hrabat z Hohenemsu ze zámku v Bystrém do muzea, několik obrazů z této kolekce restauroval a zachránil je tak před zničením.
Ve vztahu k výtvarnému umění B. zastával spíše konzervativní postoje. Vlastní umělecké dílo bylo svázáno s Vysočinou a s okruhem malířů, kteří zde působili. V rané fázi byl ovlivněn staromistrovskou realistickou technikou, poněvadž studoval díla holandské malby, Josefa Navrátila a Karla Purkyněho. V portrétech původní přesnou modelaci uvolnil a postupně se dostal až k lehce impresivní malbě. Pozornost věnoval také zátiší: ve starší fázi zátiší s ovocem lze najít ohlasy některých kompozic lyrického kubismu a neoklasicismu, pozdější kytice a zahrady jsou malovány bohatou barevnou pastou a uvolněným rukopisem. Krajinářskou tvorbu ovlivnil zájem o krajinu a lidovou architekturu Horácka. B. podnikl studijní cesty do Polska, Itálie, Rakouska a do Maďarska. Přijal členství ve Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně (od 1939), Bloku v Brně (od 1945) a ve Svazu československých výtvarných umělců (po 1948). B. dílo bylo vystaveno na několika kolektivních výstavách a na více než patnácti výstavách samostatných doma i v zahraničí. Je zastoupeno hlavně ve sbírkách Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, Východočeské galerie v Pardubicích, Galerie výtvarného umění v Náchodě a v Městském muzeu a galerii v Poličce. 1983 byl jmenován zasloužilým umělcem.
L: Toman 1, s. 115; MČE, s. 606; SČSVU 1, s. 234n.; NEČVU D, s. 127n. (kde soupis samostatných a kolektivních výstav); M. Kreps, Katalog výstavy obrazů akad. malíře F. B. a výstavy výrobků škrdlovické huti, 1961; pav, Za výtvarným umělcem Horácka, in: Pochodeň 27. 9. 1963, s. 5; Akademický malíř F. B. Souborná výstava obrazů. Okresní vlastivědné muzeum ve Žďáře nad Sázavou, výstavní síně ve státním zámku v dubnu – červnu 1967. Katalog, 1967; J. Křížek, K šedesátinám akad. malíře F. B., in: Vysočina 23. 4. 1970, č. 16, s. 3; M. Rosenbaum, F. B. Horácké muzeum a galerie v Novém Městě na Moravě 1972. Katalog, 1972; týž, Malíř kytic – F. B., in: Vysočina 18. 5. 1972, č. 20, s. 3; J. Grepl, Akademický malíř F. B. se narodil 25. 4. 1910 v Křižánkách, in: tamtéž 6. 9. 1973, s. 3; JP, Malíř Vysočiny F. B., in: tamtéž 31. 7. 1980, s. 4; Stj [=V. Stejskal], Malíř Českomoravské vysočiny, in: Lidová demokracie 21. 8. 1975, s. 5; J. Kapusta st., F. B., kytice, zátiší, portréty 1940–1975. Katalog výstavy Městského muzea a galerie v Poličce a Okresního vlastivědného muzea ve Žďáru nad Sázavou, 1975; A. B. Král – V. Řeřucha, F. B. Katalog výstavy Východočeské galerie v Pardubicích, 1980; Hok [=M. Dohnalová], Malíř spjatý s přírodou, in: Rovnost 8. 6. 1983, s. 5; J. Chalupa, Zasloužilý umělec F. B. Katalog výstavy Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, 1985; J. Stano, Básník květů a zátiší, in: Rudé právo 25. 4. 1985, s. 5; O. Kukla, Malíř květin. K 75. narozeninám zasloužilého umělce F. B., in: Vysočina 25. 4. 1985, s. 3; J. Křížek, Vzpomínka na F. B., in: tamtéž 20. 4. 1990, č. 16, s. 4; J. Chalupa, F. B., kytice a zátiší. Katalog výstavy Státní galerie výtvarného umění v Náchodě, 1998 (kde aktualizovaný soupis samostatných výstav).
P: SOkA Žďár nad Sázavou, fond Okresní úřad Nové Město na Moravě, sčítací operáty Moravské Křižánky 1910 (neuspořádaná část); tamtéž, fond Základní škola Křižánky, inv. č. 74, 77, 80, 84, katalogy trojtřídní obecné školy v Moravských Křižánkách 1916/17–1919/20.
Hana Karkanová, Jan Kapusta, Vít Křesadlo