DRAGOUN Václav 27.9.1865-24.3.1950

Václav DRAGOUN
Narození	27.9.1865
Místo narození	Vondrov u Hluboké nad Vltavou
Úmrtí	24.3.1950
Místo úmrtí	Praha
Povolání	53- Historik
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45791

DRAGOUN, Václav, * 27. 9. 1865 Vondrov u Hluboké nad Vltavou, † 24. 3. 1950 Praha, poštovní úředník, historik

Absolvoval 1886 gymnázium v Klatovech, avšak majetkové poměry mu neumožnily univerzitní studium. 1889 nastoupil k poštovní správě a 1891 se stal adjunktem na poštovním a telegrafním úřadu Praha 1, kde 1909 dosáhl hodnosti vrchního poštovního oficiála. Tam zůstal zaměstnán až do konce března 1919.

Po vzniku ČSR byl 1918 pověřen ministerstvem pošt a telegrafů (MPT) přípravnými pracemi k založení Poštovního muzea. Do jeho kompetence se začlenila také Úřední knihovna MPT zřízená 1919, po 1921 také Archiv MPT a redigování odborné revue Československá pošta, telegraf a telefon. 1919–20 navštěvoval knihovnický kurs při knihovně Národního shromáždění, který vedl její ředitel Z. V. Tobolka. V květnu 1920 se účastnil jako odborník na dějiny poštovnictví jednání ve věci provedení spisové rozluky s Rakouskem. D. úkolem bylo hájit zájmy MPT a získat pro Poštovní muzeum nejcennější spisy k dějinám poštovnictví v českých zemích, uložené ve Vídni, záměr se mu však podařilo splnit jen částečně. V dubnu– prosinci 1921 působil ve Vídni jako zástupce MPT pro spisovou rozluku s Rakouskem. Připravoval převzetí poštovních archiválií, které 1922–25 přebíral do Archivu MPT v Praze. V červenci 1925 provedl z pověření MPT soupis předmětů českého původu, které se nacházely ve vídeňském poštovním muzeu. Na místo ředitele Poštovního muzea rezignoval koncem 1925, poté do 1931 zůstal pouze vedoucím redaktorem časopisu Československá pošta, telegraf a telefon. 1926–28 pomáhal s přípravou první expozice Poštovního muzea, která byla otevřena 1928 v Karolinu.

D. se od počátku 90. let 19. století zabýval shromažďováním materiálů k dějinám poštovnictví v rakousko-uherské monarchii. Studium pramenů zahájil patrně v Archivu ředitelství pošt a telegrafů pro Království české v Praze, kde nalezl písemnosti k dějinám nejvyšší dvorské poštovní správy od 1763. Tehdy uveřejnil první článek Počátkové poštovnictví na Moravě (1904). Ve studiu pokračoval v Archivu země české, Archivu hl. města Prahy a v místodržitelském archivu. Kolem 1910 navštívil nejdůležitější vídeňské archivy: Archiv dvorské komory, Haus-, Hof- und Staatsarchiv a archivy ministerstva vnitra, financí a války. Probádal rovněž archivy v Innsbrucku, Linci a ve Štýrském Hradci, kde byly umístěny prameny k dějinám poštovnictví balkánských území rakousko-uherské monarchie. Další cesty vedly do soukromých šlechtických archivů: hrabat Magnisů (nejvyšší dvorští poštmistři 1612–22) ve Strážnici, Dietrichštejnů v Mikulově a Paarů (nejvyšší dvorští poštmistři 1623–1743) v Bechyni. Před první světovou válkou navštívil Vratislav, kde byly uloženy prameny k dějinám poštovnictví ve Slezsku. 1910 byl rakouským ministerstvem obchodu jmenován do komise, která shromažďovala prameny k třístému výročí poštovnictví na Moravě. D. 1911 prozkoumal prameny k dějinám polních pošt v sedmi leté válce a tureckých válkách v Moravském zemském archivu a v archivech v Tovačově a Břeclavi. Ve výzkumu pokračoval po první světové válce, když pobýval ve Vídni. Dokončil svou sbírku opisů k dějinám poštovnictví a místopisu v rakousko-uherské monarchii (přes 300 krabic osmerkového formátu).

D: Počátkové poštovnictví na Moravě až do konce války třicetileté, 1909; Historie budovy Ředitelství pošt a telegrafů v Čechách, in: Československá pošta, telegraf a telefon, č. 1/1919; Židovská pošta v Praze, in: tamtéž č. 4/1919; Dějiny pošty v Těšíně, in: tamtéž, č. 5–7, 9, 10/1920, č. 1, 3, 5/1921; K dějinám starého poštovnictví na Slovensku, in: tamtéž, č. 1, 3, 6, 7/1922, 4, 7/1923, 2, 4, 6, 10/1925, 1, 2, 3, 8/1926, 1/1927; Čtvrtstoleté výročí vzniku poštovního úřadu v Čechách, in: tamtéž, č. 8/1926; Domnělé stoleté jubileum poštovní schránky, in: tamtéž, č. 10/1926; Kronika poštovního úřadu v Jesenici u Prahy, in: tamtéž, č. 4–6/1927; Kronika poštovního úřadu ve Šternberku na Moravě, in: tamtéž, č. 7–10/1927, č. 1 až 3/1928, 1–3/1929; Kronika poštovního úřadu v Želetavě na Moravě, in: tam též, č. 4, 5/1928, č. 4, 5, 7/1929; Poštovní muzeum, in: tamtéž, č. 1, 10/1929; Kronika poštovního úřadu v Olomouci, in: tamtéž, č. 3, 4, 6/1929; Z kroniky poštovního úřadu v Příboře, in: tamtéž, č. 5, 6/1935; Poštovnictví, in: Jubilejní výstava obvodu obchodní a živnostenské komory v Praze. Úřední skupinový katalog č. 2. Dopravnictví, inženýrství a stavitelství. Sociální politika, 1908; Dějiny poštovního zřízenectva, in: Stručné dějiny československých poštovních a telegrafních zřízenců od 1873–1923, 1923.

L: J. Hánl, V. D. a archiv poštovního muzea, in: Sborník Poštovního muzea 1981, s. 129–142; týž, V. D. – první ředitel Poštovního muzea v Praze, in: PTT Revue, č. 2/1979, s. 3–4 obálky; A. Špiritová, Spisy bývalého Poštovního archivu v Praze, in: K dějinám poštovnictví v Čechách 1722–1918 (1930), 2007, s. 125–139; P. Čtvrtník – J. Kramář – P. Tošnerová, 90 let Poštovního muzea, 2008, passim.

P: Poštovní muzeum Praha, fond PM – dokumentace, sign. I–III; NA Praha, fond MPT, kart. 99, 288, 373, 1194, 2384; fond Policejní ředitelství Praha II (PŘ) – všeobecná spisovna 1931–40, kart. 520, sign. D 1093/6 V. D.

Jan Kramář