DRAHLOVSKÝ-ČAPKA Josef 13.12.1847-11.6.1926: Porovnání verzí
(DRAHLOVSKÝ_Josef_13.12.1847-18.6.1926) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef DRAHLOVSKÝ | | jméno = Josef DRAHLOVSKÝ-ČAPKA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.12.1847 | | datum narození = 13.12.1847 | ||
| místo narození = | | místo narození = Drahlov u Olomouce | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 11.6.1926 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Přarov | ||
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
78- Hudební interpret | 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DRAHLOVSKÝ-ČAPKA, Josef''' ''(též ČAPEK-DRAHLOVSKÝ, ČÁPEK-DRAHLOVSKÝ, vl. jm. Čapka), * 13. 12. 1847 Drahlov u Olomouce, † 11. 6. 1926 Přerov, hudební skladatel, regenschori, sběratel lidových písní'' | |||
Absolvoval německé gymnázium v Olomouci (v době studií | |||
fundatista u sv. Mořice), pak varhanickou školu v Praze. Od | |||
1871 působil jako varhaník a ředitel kůru v kostele sv. Vavřince v Přerově. První sborovou skladbu ''Modré oči'' napsal pro pěvecké těleso, které založil a vedl na gymnáziu. Patřil k plodným | |||
skladatelům se zřetelným dvořákovským vlivem a stal se | |||
horlivým zastáncem ceciliánské reformy v chrámovém zpěvu. | |||
Učil zpěv na gymnáziu a zapojil se do kulturního a hudebního | |||
života v Přerově. Řídil pěvecké a hudební sdružení Přerub a po | |||
vzniku zpěvního dámského odboru Vlastimila (založen 1883) | |||
vedl i toto těleso. Napsal přes 200 skladeb, z nichž byly oblíbeny | |||
např. Moravské trojzpěvy, op. 67, 93 a 94, ''Moravské dvojzpěvy'', op. 81 a 87 a ''Moravské tance'' pro orchestr. Komponoval komorní díla, jako čtyřruční klavírní ''Legendy I–II'', ''Maděry'', | |||
''Hudební obrázky'' a ''Písně beze slov'' pro housle a klavír. Pro orchestr | |||
složil 6 legend, 6 capricií, 3 symfonie, dále ''Moravské'' | |||
''tance'' op. 62 a 169, které byly provedeny 1895 K. Kovařovicem | |||
na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. D. psal | |||
písně a mužské, ženské i smíšené sbory, mj. na slova lidové | |||
poezie, kantáty a oratoria (''Husitská'', ''Tři doby země české'' na slova | |||
Boleslava Jablonského, ''Vodník'' na slova Jana z Hvězdy). Byl | |||
autorem zpěvoher. S J. V. Soukupem složil hudbu k vánoční | |||
hře na libreto J. Š. Baara, zpěvohru ''Bramborová vojna'' a řadu | |||
chrámových skladeb, kromě jiného 18 mší, tedea, nešpory, | |||
litanie, ofertoria, několik stovek varhanních předeher aj. Upravoval | |||
lidové písně a tance. Ve sbírkách Etnologického ústavu | |||
AV ČR v Brně bylo uloženo 38 jeho klavírních úprav lidových | |||
figurálních tanců z Velkého Meziříčí a okolí z roku 1892 a stejný počet z 1894. Pocházely od jiných sběratelů (A. Skřivanová, M. Čermáková), D. je jednoduchým způsobem upravil. | |||
Sepsal také pojednání s názvem ''O tanci'', přiložené k dopisu | |||
L. Janáčkovi z 20. 3. 1894 (uloženo tamtéž). V rukopise zůstal | |||
taneční repertoár z různých částí Hané (hanácké tance obecně, | |||
dále z okolí Kroměříže a Chropyně, z Přerovska, Olomoucka | |||
a Prostějovska) s připojenými poznámkami o instrumentálním | |||
doprovodu. Z výsledků sběratelské činnosti D. vybral F. Bartoš | |||
92 zápisů pro svou třetí písňovou sbírku (F. Bartoš – L. Janáček, ''Národní písně moravské v nově nasbírané'', 1899–1901). D. se stal členem národopisného odboru pro přípravu Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895. | |||
'''L:''' OSN 28, s. 198; OSND 1/2, s. 1006; MSN 2, s. 374; HS 1, s. 261 až | |||
262; V. Fišmistrová, Hudební skladatel J. Č. D. a Přerov, in: Nové | |||
Přerovsko 11, č. 50, 13. 12. 2002, příloha Palackého 22 revue, s. II; | |||
O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro | |||
etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně, 2, 1983, s. 31; J. Jirka, | |||
Přerovští dirigenti, kapelníci a sbormistři, in: Sborník Státního okresního | |||
archivu Přerov, 2007, s. 76–97; Pazdírek, s. 204–205; I. Sekerová, J. Č. D., | |||
sbormistr a ředitel kůru sv. Vavřince v Přerově (závěrečná práce, Týnská | |||
vyšší odborná škola, Praha 2003). | |||
Marta Toncrová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
Řádek 16: | Řádek 62: | ||
[[Kategorie:1847]] | [[Kategorie:1847]] | ||
[[Kategorie:Drahlov]] | |||
[[Kategorie:1926]] | [[Kategorie:1926]] | ||
[[Kategorie:Přerov]] |
Verze z 9. 2. 2017, 14:47
Josef DRAHLOVSKÝ-ČAPKA | |
Narození | 13.12.1847 |
---|---|
Místo narození | Drahlov u Olomouce |
Úmrtí | 11.6.1926 |
Místo úmrtí | Přarov |
Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52017 |
DRAHLOVSKÝ-ČAPKA, Josef (též ČAPEK-DRAHLOVSKÝ, ČÁPEK-DRAHLOVSKÝ, vl. jm. Čapka), * 13. 12. 1847 Drahlov u Olomouce, † 11. 6. 1926 Přerov, hudební skladatel, regenschori, sběratel lidových písní
Absolvoval německé gymnázium v Olomouci (v době studií fundatista u sv. Mořice), pak varhanickou školu v Praze. Od 1871 působil jako varhaník a ředitel kůru v kostele sv. Vavřince v Přerově. První sborovou skladbu Modré oči napsal pro pěvecké těleso, které založil a vedl na gymnáziu. Patřil k plodným skladatelům se zřetelným dvořákovským vlivem a stal se horlivým zastáncem ceciliánské reformy v chrámovém zpěvu. Učil zpěv na gymnáziu a zapojil se do kulturního a hudebního života v Přerově. Řídil pěvecké a hudební sdružení Přerub a po vzniku zpěvního dámského odboru Vlastimila (založen 1883) vedl i toto těleso. Napsal přes 200 skladeb, z nichž byly oblíbeny např. Moravské trojzpěvy, op. 67, 93 a 94, Moravské dvojzpěvy, op. 81 a 87 a Moravské tance pro orchestr. Komponoval komorní díla, jako čtyřruční klavírní Legendy I–II, Maděry, Hudební obrázky a Písně beze slov pro housle a klavír. Pro orchestr složil 6 legend, 6 capricií, 3 symfonie, dále Moravské tance op. 62 a 169, které byly provedeny 1895 K. Kovařovicem na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. D. psal písně a mužské, ženské i smíšené sbory, mj. na slova lidové poezie, kantáty a oratoria (Husitská, Tři doby země české na slova Boleslava Jablonského, Vodník na slova Jana z Hvězdy). Byl autorem zpěvoher. S J. V. Soukupem složil hudbu k vánoční hře na libreto J. Š. Baara, zpěvohru Bramborová vojna a řadu chrámových skladeb, kromě jiného 18 mší, tedea, nešpory, litanie, ofertoria, několik stovek varhanních předeher aj. Upravoval lidové písně a tance. Ve sbírkách Etnologického ústavu AV ČR v Brně bylo uloženo 38 jeho klavírních úprav lidových figurálních tanců z Velkého Meziříčí a okolí z roku 1892 a stejný počet z 1894. Pocházely od jiných sběratelů (A. Skřivanová, M. Čermáková), D. je jednoduchým způsobem upravil. Sepsal také pojednání s názvem O tanci, přiložené k dopisu L. Janáčkovi z 20. 3. 1894 (uloženo tamtéž). V rukopise zůstal taneční repertoár z různých částí Hané (hanácké tance obecně, dále z okolí Kroměříže a Chropyně, z Přerovska, Olomoucka a Prostějovska) s připojenými poznámkami o instrumentálním doprovodu. Z výsledků sběratelské činnosti D. vybral F. Bartoš 92 zápisů pro svou třetí písňovou sbírku (F. Bartoš – L. Janáček, Národní písně moravské v nově nasbírané, 1899–1901). D. se stal členem národopisného odboru pro přípravu Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895.
L: OSN 28, s. 198; OSND 1/2, s. 1006; MSN 2, s. 374; HS 1, s. 261 až 262; V. Fišmistrová, Hudební skladatel J. Č. D. a Přerov, in: Nové Přerovsko 11, č. 50, 13. 12. 2002, příloha Palackého 22 revue, s. II; O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně, 2, 1983, s. 31; J. Jirka, Přerovští dirigenti, kapelníci a sbormistři, in: Sborník Státního okresního archivu Přerov, 2007, s. 76–97; Pazdírek, s. 204–205; I. Sekerová, J. Č. D., sbormistr a ředitel kůru sv. Vavřince v Přerově (závěrečná práce, Týnská vyšší odborná škola, Praha 2003).
Marta Toncrová