BUQUOY de Longueval Ferdinand Karl Bonaventura Antonius Markus Maria 25.4.1915-29.4.1986

Ferdinand Karl Bonaventura Antonius Markus Maria BUQUOY de Longueval
Narození	25.4.1915
Místo narození	Vídeň (Rakousko)
Úmrtí	29.4.1986
Místo úmrtí	Kreuth (Německo)
Povolání	23- Lesník nebo myslivec
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135987

BUQUOY de Longueval, Ferdinand Karl Bonaventura Antonius Markus Maria, * 25. 4. 1915 Vídeň (Rakousko), † 29. 4. 1986 Kreuth (Německo), velkostatkář, lesník

Byl nejstarším z pěti dětí Karla B. (1885–1952), velkostatkáře, správce rodového svěřenství, c. a k. komořího, dědičného člena rakouské panské sněmovny, a hraběnky Marie Valerie Kinské z Vchynic a Tetova (1896–1963). B. otec se po první světové válce již do politiky nezapojoval. 1929 byl jmenován čestným rytířem Suverénního maltézského řádu a spoluzaložil Rodopisnou společnost československou. Proslul jako vzorný hospodář na svých převážně lesních velkostatcích Nové Hrady, Rožmberk a Přísečnice o celkové rozloze více než 25 000 hektarů. Jejich správu a obhospodařování citelně omezil zábor v době provádění meziválečné pozemkové reformy. B. otec zachránil s pomocí advokátů větší část rodového majetku, bezmála 16 000 hektarů, a tak i pracovní místa pro své dlouholeté zaměstnance. Např. celková výměra velkostatku Nové Hrady činila před provedením reformy 16 272 hektary, po ní 11 405 hektarů.

B., pokračovatel hlavní linie rodu, prožil dětství hlavně v Nových Hradech, kde navštěvoval obecnou školu. Pak studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích a po maturitě absolvoval roční lesnickou praxi. Hovořil velmi dobře česky, stejně jako jeho otec. V Karlových Varech se 23. 3. 1940 oženil s Charlottou Ledebur-Wicheln (1913–1994), měli dva syny a dceru.

Velká část rodového majetku primogenitury, velkostatky Nové Hrady, Rožmberk a Přísečnice, se nacházela v pohraničí, a od konce 1938 na území německé říše. Již na počátku druhé světové války se B. rodina včetně otce přihlásila k německé národnosti, politicky se neangažovala, poskytla ale zaměstnání několika nacistům. V říjnu 1945 byly rodové velkostatky a další majetek zkonfiskovány a členové rodiny pozbyli československé občanství na základě prezidentských dekretů. B. a jeho otec byli prohlášeni za zrádce a germanizátory a obžalováni podle velkého retribučního dekretu za podporu nacistického hnutí a zejména za členství v SA a v SS. Oba, B. i jeho otec, byli 25. 5. 1945 zatčeni na příkaz místního velitele Rudé armády v Nových Hradech, deportováni a vězněni v internačním táboře v Českých Budějovicích až do 1947. B. otce tamní krajský soud zprostil obžaloby a osvobodil na konci ledna 1948. V březnu však byl zajištěn znovu a po obnoveném řízení ho tzv. mimořádný lidový soud v květnu 1948 odsoudil k trestu odnětí svobody na třináct let těžkého žaláře. Během výkonu trestu hlavně v Plzni a na Mírově onemocněl a zemřel ve vězeňské nemocnici. Zbylí členové rodiny včetně B. museli již dříve opustit rodové panství a odejít z Čech do Rakouska a odtud do Bavorska.

V západní části Německa se B. stal 1947 správcem lesů bavorského vévody v Bad Wiessee am Tegernsee a odtud až do 1952 usiloval o propuštění otce a očištění jeho jména. B. byl pohřben v rodinné hrobce v Bad Godesbergu. Jeho děti, synovci a neteře žijící převážně v Německu, se pokusili neúspěšně o restituci rodového majetku v České republice.

L: P. Koblasa, Buquoyové. Stručné dějiny rodu, 2002, s. 41n. (kde soupis literatury); www.kohoutikriz.org/data/w_bazan.php.

Gustav Novotný