DRACHOVSKÁ-ŠIMANOVÁ Miroslava 24.11.1918-28.3.1961: Porovnání verzí
(DRACHOVSKÁ-ŠIMANOVÁ_Miroslava_24.11.1918-28.3.1961) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = Jemnice | | místo narození = Jemnice | ||
| datum úmrtí = 28.3.1961 | | datum úmrtí = 28.3.1961 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = letecké neštěstí u Norimberku (Německo) | ||
| povolání = 6- Botanik | | povolání = 6- Botanik | ||
31- Potravinář | 31- Potravinář | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DRACHOVSKÁ-ŠIMANOVÁ, Miroslava''', ''* 24. 11. 1918 Jemnice, † 28. 3. 1961 letecké neštěstí u Norimberku (Německo), botanička, fytopatoložka, pedagožka, odborná spisovatelka'' | |||
Byla dcerou Karla Š., učitele jemnické lesnické školy a do | |||
1939 generálního ředitele československých státních lesů. Zdědila | |||
zájem o přírodu a o biologii. Studovala na reálném gymnáziu | |||
v Dušní ulici v Praze, kde 1937 maturovala. Zapsala se | |||
na Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství při | |||
ČVUT. V době německé okupace a uzavření českých vysokých škol pracovala 1939–40 v zemědělských závodech Marianovice na Benešovsku a v Kostelci nad Ohří. Poté od 1940 | |||
působila ve Státních výzkumných ústavech zemědělských | |||
v Praze-Dejvicích. Školu dokončila 1946, obhájila práci ''Studium'' | |||
''parasitické houby Cercospora beticola'' a získala titul ing. | |||
Externě pak studovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK, | |||
kde absolvovala disertací ''Příspěvek ke studiu mykoflory řepných'' | |||
''listů'' a byla 1949 promována RNDr. 1946 přešla do služeb | |||
Výzkumného ústavu cukrovarnického v Praze-Střešovicích (od | |||
1952 v Modřanech), kde pracovala v oddělení pro hygienu | |||
řepy a nakonec vedla biologické oddělení. Obhájila disertaci | |||
na ČVUT a byla 1952 promována doktorkou technických věd | |||
a jmenována docentkou na Fakultě potravinářské technologie | |||
Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Přednášela i na | |||
Přírodovědecké fakultě UK fyziologii a fytopatologii cukrovky | |||
a na VŠZ nauku o prognóze, diagnostice a imunologii rostlin. | |||
Vědeckou činnost zaměřila na pomoc praxi, věnovala se škodlivým | |||
činitelům ovlivňujícím zdravotní stav cukrovky na poli, | |||
systematicky studovala vliv virových a houbových chorob na | |||
technologickou jakost cukrovky. Nalezla nové typy viróz | |||
u nás, virovou žloutenku řepy v Bulharsku a v Rumunsku, | |||
předpověděla výskyt ploštice sítěnky řepné i makadlovky řepné. | |||
Publikovala výsledky výzkumů o cerkospoře, mšicích, můře | |||
osenní i o jejich potírání, v drobnějších pracích se zabývala | |||
chorobami a škůdci cukrovky, její fyziologií, technologickou | |||
jakostí, uskladňováním a ztrátami. Zpracovala metodiku řepařského | |||
pokusnictví. Další pozornost věnovala cukrovarnictví, | |||
prognóze a diagnóze v ochraně rostlin. | |||
Pracovala v komisích při ČSAV, ČSAZV a ve vědeckých organizacích. | |||
Byla členkou Československé botanické společnosti, | |||
Československé entomologické společnosti a Československé | |||
společnosti biochemické a Mezinárodního institutu pro | |||
výzkum cukrové řepy v Bruselu. | |||
'''D:''' Bibliografie prací o řepných škůdcích, in: O. Smetana, Entomologická | |||
bibliografie Československa 1951–1960, 1969, s. 156–159 (kde soupisy | |||
prací); výběr: Řepařská fytopatologie, 1947; Ochrana cukrovky v přehledu, | |||
1951; Řepné virózy a jejich přenašeči, 1955; Prognosa a imunita v ochraně | |||
rostlin 1–2, 1955; Základy cukrovarnictví. 1–2, 1955, 1957; Atlas řepných | |||
škůdců a chorob, 1955; Technická botanika. 1–2, 1955; Řepařsko-cukrovarnické pokusnictví, 1958; Fyziologie cukrovky, 1959. | |||
'''L:''' Za vysokou úrodu 5, 1957, s. 236; Listy cukrovarnické 77, 1961, s. 99 | |||
až 105; Vesmír 40, 1961, s. 276; Preslia 34, 1962, s. 294–299 (kde soupis | |||
díla); Sborník VŠCHT Praha, Potravinářská technologie 6, 1962, č. 1, | |||
s. 15–35; Koleška 2, s. 36–37; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 87; | |||
ČBS, s. 117; Tomeš 1, s. 255; Rostlinolékař. Časopis pro pracovníky | |||
v ochraně rostlin 10, 1999, č. 3, s. 35. | |||
Zdeněk Koleška | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] |
Verze z 12. 2. 2017, 18:09
Miroslava DRACHOVSKÁ-ŠIMANOVÁ | |
Narození | 24.11.1918 |
---|---|
Místo narození | Jemnice |
Úmrtí | 28.3.1961 |
Místo úmrtí | letecké neštěstí u Norimberku (Německo) |
Povolání |
6- Botanik 31- Potravinář |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45809 |
DRACHOVSKÁ-ŠIMANOVÁ, Miroslava, * 24. 11. 1918 Jemnice, † 28. 3. 1961 letecké neštěstí u Norimberku (Německo), botanička, fytopatoložka, pedagožka, odborná spisovatelka
Byla dcerou Karla Š., učitele jemnické lesnické školy a do 1939 generálního ředitele československých státních lesů. Zdědila zájem o přírodu a o biologii. Studovala na reálném gymnáziu v Dušní ulici v Praze, kde 1937 maturovala. Zapsala se na Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT. V době německé okupace a uzavření českých vysokých škol pracovala 1939–40 v zemědělských závodech Marianovice na Benešovsku a v Kostelci nad Ohří. Poté od 1940 působila ve Státních výzkumných ústavech zemědělských v Praze-Dejvicích. Školu dokončila 1946, obhájila práci Studium parasitické houby Cercospora beticola a získala titul ing. Externě pak studovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK, kde absolvovala disertací Příspěvek ke studiu mykoflory řepných listů a byla 1949 promována RNDr. 1946 přešla do služeb Výzkumného ústavu cukrovarnického v Praze-Střešovicích (od 1952 v Modřanech), kde pracovala v oddělení pro hygienu řepy a nakonec vedla biologické oddělení. Obhájila disertaci na ČVUT a byla 1952 promována doktorkou technických věd a jmenována docentkou na Fakultě potravinářské technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Přednášela i na Přírodovědecké fakultě UK fyziologii a fytopatologii cukrovky a na VŠZ nauku o prognóze, diagnostice a imunologii rostlin. Vědeckou činnost zaměřila na pomoc praxi, věnovala se škodlivým činitelům ovlivňujícím zdravotní stav cukrovky na poli, systematicky studovala vliv virových a houbových chorob na technologickou jakost cukrovky. Nalezla nové typy viróz u nás, virovou žloutenku řepy v Bulharsku a v Rumunsku, předpověděla výskyt ploštice sítěnky řepné i makadlovky řepné. Publikovala výsledky výzkumů o cerkospoře, mšicích, můře osenní i o jejich potírání, v drobnějších pracích se zabývala chorobami a škůdci cukrovky, její fyziologií, technologickou jakostí, uskladňováním a ztrátami. Zpracovala metodiku řepařského pokusnictví. Další pozornost věnovala cukrovarnictví, prognóze a diagnóze v ochraně rostlin.
Pracovala v komisích při ČSAV, ČSAZV a ve vědeckých organizacích. Byla členkou Československé botanické společnosti, Československé entomologické společnosti a Československé společnosti biochemické a Mezinárodního institutu pro výzkum cukrové řepy v Bruselu.
D: Bibliografie prací o řepných škůdcích, in: O. Smetana, Entomologická bibliografie Československa 1951–1960, 1969, s. 156–159 (kde soupisy prací); výběr: Řepařská fytopatologie, 1947; Ochrana cukrovky v přehledu, 1951; Řepné virózy a jejich přenašeči, 1955; Prognosa a imunita v ochraně rostlin 1–2, 1955; Základy cukrovarnictví. 1–2, 1955, 1957; Atlas řepných škůdců a chorob, 1955; Technická botanika. 1–2, 1955; Řepařsko-cukrovarnické pokusnictví, 1958; Fyziologie cukrovky, 1959.
L: Za vysokou úrodu 5, 1957, s. 236; Listy cukrovarnické 77, 1961, s. 99 až 105; Vesmír 40, 1961, s. 276; Preslia 34, 1962, s. 294–299 (kde soupis díla); Sborník VŠCHT Praha, Potravinářská technologie 6, 1962, č. 1, s. 15–35; Koleška 2, s. 36–37; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 87; ČBS, s. 117; Tomeš 1, s. 255; Rostlinolékař. Časopis pro pracovníky v ochraně rostlin 10, 1999, č. 3, s. 35.
Zdeněk Koleška