BURSÍK Jaroslav 19.1.1859-6.9.1936: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BURSÍK_Jaroslav_19.1.1859-6.9.1936)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 19.1.1859
| datum narození = 19.1.1859
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 6.9.1936
| datum úmrtí = 6.9.1936
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav BURSÍK
}}
 
'''BURSÍK, Jaroslav,''' ''* 19. 1. 1859 Praha, † 6. 9. 1936 Praha, knihkupec, nakladatel''
 
Po ukončení školního vzdělání se věnoval povolání knihkupce
a nakladatele. 1884 získal se společníkem Františkem Kohoutem
knihkupectví, které původně s F. Kohoutem založil
Jan Otto a které zajišťovalo odbyt knih Ottova nakladatelství.
Nová firma Bursík a Kohout se však nespokojila s prodejem
cizí knižní produkce a brzy zahájila také vlastní nakladatelskou
činnost. Vedle české i překladové beletristické tvorby
profilovali B. a Kohout svůj podnik jako nakladatelství vědecké.
Po založení České akademie věd a umění (1890) se B.
a Kohout stali komisionáři akademických publikací a jejich
prodejna bývala označována také jako knihkupectví české
univerzity. Z vědecké produkce vydával B. a jeho společník
spisy přírodovědné, lékařské i společenskovědné, z nich zejména
historické, filozofické a literární. 1906–07 vydalo nakladatelství
úspěšně kupříkladu ''Dějiny národa českého v Čechách''
''a v Moravě'' Františka Palackého, 1902–24 ''Slovanské''
''starožitnosti'' Lubora Niederleho, dále spisy T. G. Masaryka,
Jana Gebauera, Jaroslava Golla ad. Z významných periodik
vydávali např. ''Lékařské rozhledy''. 1894 se vlastníkem celého
podniku stal F. Kohout. Nakladatelství Bursík a Kohout však
získalo velmi dobrou pověst, a proto majitel zachoval jeho
jméno i nadále. Firma sídlící na Václavském náměstí v Praze
přežila pod uvedeným označením až do 1949.
 
B. se nakladatelské práce nevzdal ani poté, co ztratil vlastnický
podíl v podniku Bursík a Kohout. V prosinci 1899 se podílel
na založení akciové společnosti Česká grafická unie,
ve které pracoval jako první ředitel jejího nakladatelství. B.
nakladatelská práce byla odborníky i čtenáři oceňována zejména
pro péči, kterou věnoval grafické úpravě a celkově kvalitnímu
zpracování knih. Zabýval se také veřejnou činností,
zejména na komunální úrovni jako předseda Záložny Vinohradské.
Pohřben byl na Vinohradských hřbitovech v Praze.
B. pravnukem je politik Martin B. (* 1959).
 
'''D:''' Jubilejní seznam knih, které vydali v letech 1884–1924 Bursík a Kohout,
knihkupci Univerzity Karlovy a České akademie věd a umění, b. d. (1924).
 
'''L:''' Národní osvobození 9. 9. 1936, s. 2 (nekrolog); Národní politika 8. 9.
1936, s. 4, 11; J. Kunc, Kdy zemřeli 3, 1970, s. 24; ISN 3, s. 222; LČL 1,
s. 341n., 475; M. Bohatcová a kol., Česká kniha v proměnách staletí, 1990,
s. 388, 437; Kniha a národ 1939–1945 (ed. V. Poláček), 2004, s. 122n.
 
Pavla Vošahlíková
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]]
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]]
[[Kategorie:1859]]
[[Kategorie:1859]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1936]]
[[Kategorie:1936]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 20. 2. 2017, 16:31

Jaroslav BURSÍK
Narození 19.1.1859
Místo narození Praha
Úmrtí 6.9.1936
Místo úmrtí Praha
Povolání

67- Nakladatel nebo vydavatel

71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43438

BURSÍK, Jaroslav, * 19. 1. 1859 Praha, † 6. 9. 1936 Praha, knihkupec, nakladatel

Po ukončení školního vzdělání se věnoval povolání knihkupce a nakladatele. 1884 získal se společníkem Františkem Kohoutem knihkupectví, které původně s F. Kohoutem založil Jan Otto a které zajišťovalo odbyt knih Ottova nakladatelství. Nová firma Bursík a Kohout se však nespokojila s prodejem cizí knižní produkce a brzy zahájila také vlastní nakladatelskou činnost. Vedle české i překladové beletristické tvorby profilovali B. a Kohout svůj podnik jako nakladatelství vědecké. Po založení České akademie věd a umění (1890) se B. a Kohout stali komisionáři akademických publikací a jejich prodejna bývala označována také jako knihkupectví české univerzity. Z vědecké produkce vydával B. a jeho společník spisy přírodovědné, lékařské i společenskovědné, z nich zejména historické, filozofické a literární. 1906–07 vydalo nakladatelství úspěšně kupříkladu Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě Františka Palackého, 1902–24 Slovanské starožitnosti Lubora Niederleho, dále spisy T. G. Masaryka, Jana Gebauera, Jaroslava Golla ad. Z významných periodik vydávali např. Lékařské rozhledy. 1894 se vlastníkem celého podniku stal F. Kohout. Nakladatelství Bursík a Kohout však získalo velmi dobrou pověst, a proto majitel zachoval jeho jméno i nadále. Firma sídlící na Václavském náměstí v Praze přežila pod uvedeným označením až do 1949.

B. se nakladatelské práce nevzdal ani poté, co ztratil vlastnický podíl v podniku Bursík a Kohout. V prosinci 1899 se podílel na založení akciové společnosti Česká grafická unie, ve které pracoval jako první ředitel jejího nakladatelství. B. nakladatelská práce byla odborníky i čtenáři oceňována zejména pro péči, kterou věnoval grafické úpravě a celkově kvalitnímu zpracování knih. Zabýval se také veřejnou činností, zejména na komunální úrovni jako předseda Záložny Vinohradské. Pohřben byl na Vinohradských hřbitovech v Praze. B. pravnukem je politik Martin B. (* 1959).

D: Jubilejní seznam knih, které vydali v letech 1884–1924 Bursík a Kohout, knihkupci Univerzity Karlovy a České akademie věd a umění, b. d. (1924).

L: Národní osvobození 9. 9. 1936, s. 2 (nekrolog); Národní politika 8. 9. 1936, s. 4, 11; J. Kunc, Kdy zemřeli 3, 1970, s. 24; ISN 3, s. 222; LČL 1, s. 341n., 475; M. Bohatcová a kol., Česká kniha v proměnách staletí, 1990, s. 388, 437; Kniha a národ 1939–1945 (ed. V. Poláček), 2004, s. 122n.

Pavla Vošahlíková