BYDŽOVSKÝ z Florentina Marek 1540-16.9.1612: Porovnání verzí
(BYDŽOVSKÝ_Marek_(Moravec)_1540-15.9.1612) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1540 | | datum narození = 1540 | ||
| místo narození = | | místo narození = Nový Bydžov | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 16.9.1612 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
53- Historik | 53- Historik | ||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BYDŽOVSKÝ z Florentina, Marek,''' ''* 1540 Nový Bydžov, † 16. 9. 1612 Praha, univerzitní mistr, matematik, hvězdář, kronikář'' | |||
Syn novobydžovského purkmistra Václava Moravce. Studoval | |||
na pražské univerzitě, kde 1559 složil bakalářskou zkoušku | |||
a v říjnu 1565 se stal mistrem svobodných umění. Po dvouletém | |||
působení na týnské škole byl 1567 přijat za profesora | |||
Karlovy koleje. S univerzitou spojil téměř čtyři desetiletí | |||
svého života. Vyučoval tam různým předmětům, především | |||
matematice a astronomii, vykládal spisy Aristotela (''O meteorech'', | |||
''Kategorie'') i Cicerona (''De officiis'', ''Laelius''). 1570–85 byl | |||
pětkrát zvolen děkanem artistické fakulty a opakovaně zastával | |||
mezi 1589–1603 úřad rektora. Zároveň měl jako probošt | |||
Veliké koleje a poté Koleje krále Václava na starosti správu | |||
majetku univerzitních kolejí, sestávajícího hlavně z poddanských | |||
vesnic. V červenci 1575 obdržel erb a přídomek z Florentina. | |||
Univerzitní působení stárnoucího mistra, jenž byl | |||
jako člen akademické obce vázán celibátem, ukončil 1604 | |||
nečekaný sňatek s Kateřinou Slivenskou, bohatou vdovou | |||
po novoměstském pivovarníku. B. si tehdy odnesl do bytu | |||
na Novém Městě pražském i kolejní účty, manuály a registra, | |||
a zavdal tak příčinu k soudnímu sporu s univerzitou, | |||
který se táhl až do 1610. Jako novoměstský měšťan se stal | |||
1606 členem desetipanského úřadu a 1608 zasedl v městské | |||
radě. Ve své literární činnosti se soustředil na české dějiny | |||
a dějiny pražské univerzity; výsledkem této především sběratelské | |||
činnosti bylo pět rozsáhlých rukopisných sborníků, | |||
opatřených kryptografickým heslem Me Beat Alma Fides či | |||
Mors Messiae Mortales Beat. V ''Liber intimationum'', známém | |||
též jako Bydžovského Collectanea, shromáždil cennou sbírku | |||
dokumentů k dějinám univerzity pro období 1492–1601, | |||
tzn. ohlášení o čteních, zprávy o bakalářských a mistrovských | |||
zkouškách se seznamy kandidátů a disputovaných otázek, | |||
zvaní k povinnostem a beániím, statuta či epitafy; ''Autografní'' | |||
''manuál'' z 1567–84 má povahu denních zápisků o událostech | |||
v životě kolejí i celé univerzity a o správě poddanských | |||
vesnic. Do tří česky psaných kronikářských souborů zařadil | |||
zprávy o domácích a evropských událostech 1526–96; byly | |||
uspořádány chronologicky podle období vlády Ferdinanda I., | |||
Maximiliána II. a Rudolfa II. Ceněny jsou především jako | |||
pramen k poznání myšlenkového světa průměrného vzdělance | |||
v předbělohorských Čechách, ovšem přinášejí i některé | |||
neznámé zprávy a texty. | |||
'''L:''' OSN 4, s. 1000; MSN 1, s. 699; RHB 1, s. 244n.; SDLČ, s. 74; LČL | |||
1, s. 344n.; MČE 1, s. 632; BL 1, s. 175n.; J. Hejnic, M. B. rukopisný | |||
sborník Liber intimationum a jeho historická cena, in: AUC – Historia Universitatis | |||
Carolinae Pragensis 8/1, 1967, s. 40n.; J. Kolár, Český kronikář | |||
M. B. z Florentina, in: Strahovská knihovna 12–13, 1977–78, s. 17n.; M. B. | |||
z Florentina, Svět za tří českých králů. Výbor z kronikářských zápisů o letech | |||
1526–1596 (ed. J. Kolár), 1987. | |||
'''P:''' NK ČR (sign. XVII G 22, XXIII D 217 a XXIII F 64, deponát: Knihovna | |||
křižovníků s červenou hvězdou sign. XXII A 6); NA Praha, Archiv vyšehradské | |||
kapituly, kniha 35. | |||
Milada Svobodová | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Řádek 18: | Řádek 76: | ||
[[Kategorie:2- Fyzik]] | [[Kategorie:2- Fyzik]] | ||
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] | [[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] | ||
[[Kategorie:1540]] | [[Kategorie:1540]] | ||
[[Kategorie:Nový Bydžov]] | |||
[[Kategorie:1612]] | [[Kategorie:1612]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 27. 2. 2017, 16:25
Marek (Moravec) BYDŽOVSKÝ | |
Narození | 1540 |
---|---|
Místo narození | Nový Bydžov |
Úmrtí | 16.9.1612 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
63- Spisovatel 53- Historik 2- Fyzik 9- Astronom nebo astrolog |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43498 |
BYDŽOVSKÝ z Florentina, Marek, * 1540 Nový Bydžov, † 16. 9. 1612 Praha, univerzitní mistr, matematik, hvězdář, kronikář
Syn novobydžovského purkmistra Václava Moravce. Studoval na pražské univerzitě, kde 1559 složil bakalářskou zkoušku a v říjnu 1565 se stal mistrem svobodných umění. Po dvouletém působení na týnské škole byl 1567 přijat za profesora Karlovy koleje. S univerzitou spojil téměř čtyři desetiletí svého života. Vyučoval tam různým předmětům, především matematice a astronomii, vykládal spisy Aristotela (O meteorech, Kategorie) i Cicerona (De officiis, Laelius). 1570–85 byl pětkrát zvolen děkanem artistické fakulty a opakovaně zastával mezi 1589–1603 úřad rektora. Zároveň měl jako probošt Veliké koleje a poté Koleje krále Václava na starosti správu majetku univerzitních kolejí, sestávajícího hlavně z poddanských vesnic. V červenci 1575 obdržel erb a přídomek z Florentina. Univerzitní působení stárnoucího mistra, jenž byl jako člen akademické obce vázán celibátem, ukončil 1604 nečekaný sňatek s Kateřinou Slivenskou, bohatou vdovou po novoměstském pivovarníku. B. si tehdy odnesl do bytu na Novém Městě pražském i kolejní účty, manuály a registra, a zavdal tak příčinu k soudnímu sporu s univerzitou, který se táhl až do 1610. Jako novoměstský měšťan se stal 1606 členem desetipanského úřadu a 1608 zasedl v městské radě. Ve své literární činnosti se soustředil na české dějiny a dějiny pražské univerzity; výsledkem této především sběratelské činnosti bylo pět rozsáhlých rukopisných sborníků, opatřených kryptografickým heslem Me Beat Alma Fides či Mors Messiae Mortales Beat. V Liber intimationum, známém též jako Bydžovského Collectanea, shromáždil cennou sbírku dokumentů k dějinám univerzity pro období 1492–1601, tzn. ohlášení o čteních, zprávy o bakalářských a mistrovských zkouškách se seznamy kandidátů a disputovaných otázek, zvaní k povinnostem a beániím, statuta či epitafy; Autografní manuál z 1567–84 má povahu denních zápisků o událostech v životě kolejí i celé univerzity a o správě poddanských vesnic. Do tří česky psaných kronikářských souborů zařadil zprávy o domácích a evropských událostech 1526–96; byly uspořádány chronologicky podle období vlády Ferdinanda I., Maximiliána II. a Rudolfa II. Ceněny jsou především jako pramen k poznání myšlenkového světa průměrného vzdělance v předbělohorských Čechách, ovšem přinášejí i některé neznámé zprávy a texty.
L: OSN 4, s. 1000; MSN 1, s. 699; RHB 1, s. 244n.; SDLČ, s. 74; LČL 1, s. 344n.; MČE 1, s. 632; BL 1, s. 175n.; J. Hejnic, M. B. rukopisný sborník Liber intimationum a jeho historická cena, in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 8/1, 1967, s. 40n.; J. Kolár, Český kronikář M. B. z Florentina, in: Strahovská knihovna 12–13, 1977–78, s. 17n.; M. B. z Florentina, Svět za tří českých králů. Výbor z kronikářských zápisů o letech 1526–1596 (ed. J. Kolár), 1987.
P: NK ČR (sign. XVII G 22, XXIII D 217 a XXIII F 64, deponát: Knihovna křižovníků s červenou hvězdou sign. XXII A 6); NA Praha, Archiv vyšehradské kapituly, kniha 35.
Milada Svobodová