DVOŘÁK Miloš 9.9.1901-26.7.1971: Porovnání verzí

Z Personal
(DVOŘÁK_Miloš_9.9.1901-26.7.1971)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 9.9.1901
 
| datum narození = 9.9.1901
−
| místo narození = Jasenice, o. Třebíč
+
| místo narození = Jasenice u Velké Bíteše
 
| datum úmrtí = 26.7.1971
 
| datum úmrtí = 26.7.1971
−
| místo úmrtí = Náměšť nad Oslavou, o. Třebíč
+
| místo úmrtí = Náměšť nad Oslavou
 
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
 
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
 
64- Překladatel
 
64- Překladatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Miloš DVOŘÁK
+
}}
 +
 
 +
'''DVOŘÁK, Miloš,''' ''* 9. 9. 1901 Jasenice u Velké Bíteše, † 26. 7. 1971 Náměšť nad Oslavou, pedagog, básník, kritik, překladatel''
 +
 
 +
Byl synem správce školy a učitelky. 1920 maturoval na gymnáziu
 +
v Třebíči, kde byli jeho spolužáky V. Nezval a B. Fučík.
 +
1931 absolvoval češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě
 +
UK v Praze. V té době ho ovlivnili F. X. Šalda, J. Zahradníček,
 +
A. Vyskočil a J. Čep. Poté učil na gymnáziích v Nitře (1931 až
 +
1933) a v Třebíči (1933–58). Oženil se 1936 s Miladou, roz.
 +
Kratochvílovou, dělnicí nábytkářských závodů v Třebíči, a spolu
 +
vychovali čtyři děti. 1958 odešel do invalidního důchodu.
 +
Křesťanská orientace se odrazila v D. poezii i literárněkritických
 +
aktivitách. Debutoval 1919 ve studentském časopise ''Svítání''
 +
(esej ''O básnické tvorbě''), jejž redigoval spolu s B. Fučíkem.
 +
Jejich spolupráce pokračovala i v Praze v literárním časopisu
 +
''Tvar'' (1927–32, společně s A. Vyskočilem). D. názorovou orientaci
 +
ovlivnili J. Deml, O. Březina a osobnosti kolem časopisů
 +
''Tvar'', ''Akord'' (1936–40, jejž spoluredigoval s J. Zahradníčkem,
 +
A. Vyskočilem a J. Dokulilem) a ''Listy pro umění''
 +
''a kritiku''. D. články a recenze vycházely také v ''Severu a východu'',
 +
''Hostu'', ''Vyšehradu'', ''Hostu do domu'', ''Lidových novinách'', ''Lidové''
 +
''demokracii'' a v ''Obrodě'' (používal šifry d.,M. D. a TMD).
 +
V kritických statích rozebíral používané výrazové prostředky
 +
a kompoziční výstavbu básní, hledal duchovní horizont díla.
 +
Zaměřil se na tvorbu svých krajanů O. Březiny, J. Demla
 +
a J. Zahradníčka, V. Holana ad., zajímal se o odraz duchovních
 +
dějin lidstva v jejich tvorbě, o odpovědnost k životu a Bohu.
 +
Březinovi věnoval první a za jeho života jedinou vydanou
 +
knihu ''Tradice díla O. Březiny'' (1928), ve které vykládal dílo
 +
na základě ústředního motivu prostoru. Další články byly zařazeny
 +
do edice ''M. D. o Otokaru Březinovi'' (2007). Vedle domácího
 +
písemnictví se zabýval také francouzskou literaturou,
 +
z níž překládal. Od 40. let studoval pod vlivem F. X. Šaldy
 +
a křesťanského personalismu (Gabriel Marcel, Max Picard)
 +
místo poezie v moderním světě, ve kterém postupně převažovalo
 +
exaktně technické myšlení nad tradičními duchovními
 +
hodnotami. Své postoje publikoval v esejích ''Rozjímání o dnešní''
 +
''poezii'' (''Akord'', 1947–48), ''Několik znamení času'' (sborník
 +
Pevný bod, 1967) a ''Inflace slova v našem věku'' (''Sborník pětadvacíti'', 1969). Pocit marnosti a osamocení v boji s avantgardou
 +
ho přivedl znovu k poezii. Začal ji psát již v mládí, byla blízká
 +
J. Zahradníčkovi, vyznačovala se monumentalitou a nezvratnou
 +
vírou ve vítězství křesťanského poselství naděje a lásky.
 +
Za nejvýznamnější dílo byla považována básnická skladba ''Symfonie XX. století'', již dokončil 1959, avšak tiskem vyšla až 1991.
 +
V ní převažovala témata krize moderní civilizace a odlidštěnosti
 +
techniky v globálním světě. Další básně zůstaly v rukopise,
 +
výbor byl otištěn v knize ''M. D. – literární historik, kritik''
 +
''a básník'' (2005). Byl pohřben na starém hřbitově v Třebíči.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Tradice díla O. Březiny, 1928 (2. rozšíř. vyd. 1993); J. Deml,
 +
Rodný kraj, 1969 (ed. s B. Fučíkem); Tasov, 1971, J. Deml (ed.); Gymnasium
 +
básníků, in: Almanach k stému výročí třebíčského gymnasia, 1971,
 +
s. 68–80; Proč věřím, 1993; Několik znamení času. 5 literárních studií,
 +
1993; Smrt Jakuba Demla, in: J. Deml, Poslední verše, 1998, J. Kuběna –
 +
– J. E. Frič (ed.), s. 73–84; L. Soldán (ed.), Doma v Jasenici, 2006; týž
 +
(ed.), O Jakubu Demlovi, 2007; týž (ed.), O katolictví v české literatuře
 +
20. století [a Host v domě Hosta], 2007; týž, M. D. o Otokaru Březinovi,
 +
2007; týž (ed.), Inflace slova v našem věku. Texty z let 1945–1969, 2009;
 +
překlady: A. Maurois, Vysněné světy, 1931; P. Claudel, O francouzském
 +
verši, 1937.
 +
 
 +
'''L:''' L. Soldán (ed.), M. D. – literární historik, kritik a básník, 2005, s. 11
 +
až 29, 194–204; LČL 1, s. 637–638 (kde soupisy díla a literatury); výběr:
 +
F. Götz, Dva mladí kritikové, in: Národní osvobození 5, 1928, č. 271,
 +
s. 12; Z. Rotrekl, Skrytá tvář české literatury, 1991, s. 48–53; J. Med,M. D.
 +
– typ literární kritiky, in: Česká literatura 40, 1992, s. 594–614; J. Hek,
 +
M. D. a Otokar Březina, in: M. D., Tradice díla O. Březiny, 1993, s. 57
 +
až 61; Tomeš 1, s. 278; SČS 1, s. 156-157; Slovník českých spisovatelů,
 +
2005, s. 154–155; M. C. Putna, Česká katolická literatura 1848–1918,
 +
1998, s. 24, 450, 472, 495–497, 555, 640–641, 645, 675; týž, Česká katolická
 +
literatura v kontextech. 1918–1945, 2010, s. 1201–1208.
 +
 
 +
Radek Slabotínský, Miroslava Novotná, Gustav Novotný
  
−
== Literatura ==
 
−
  SČS 45/1, 156-157; Putna 24;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
−
 
 
[[Kategorie:1901]]
 
[[Kategorie:1901]]
 
[[Kategorie:Jasenice]]
 
[[Kategorie:Jasenice]]
 
[[Kategorie:1971]]
 
[[Kategorie:1971]]
−
[[Kategorie:Náměšť_nad_Oslavou]]
+
[[Kategorie:Náměšť nad Oslavou]]

Verze z 18. 3. 2017, 17:18

Miloš DVOŘÁK
Narození 9.9.1901
Místo narození Jasenice u Velké Bíteše
Úmrtí 26.7.1971
Místo úmrtí Náměšť nad Oslavou
Povolání

65- Literární historik, kritik nebo teoretik

64- Překladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46116

DVOŘÁK, Miloš, * 9. 9. 1901 Jasenice u Velké Bíteše, † 26. 7. 1971 Náměšť nad Oslavou, pedagog, básník, kritik, překladatel

Byl synem správce školy a učitelky. 1920 maturoval na gymnáziu v Třebíči, kde byli jeho spolužáky V. Nezval a B. Fučík. 1931 absolvoval češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě UK v Praze. V té době ho ovlivnili F. X. Šalda, J. Zahradníček, A. Vyskočil a J. Čep. Poté učil na gymnáziích v Nitře (1931 až 1933) a v Třebíči (1933–58). Oženil se 1936 s Miladou, roz. Kratochvílovou, dělnicí nábytkářských závodů v Třebíči, a spolu vychovali čtyři děti. 1958 odešel do invalidního důchodu. Křesťanská orientace se odrazila v D. poezii i literárněkritických aktivitách. Debutoval 1919 ve studentském časopise Svítání (esej O básnické tvorbě), jejž redigoval spolu s B. Fučíkem. Jejich spolupráce pokračovala i v Praze v literárním časopisu Tvar (1927–32, společně s A. Vyskočilem). D. názorovou orientaci ovlivnili J. Deml, O. Březina a osobnosti kolem časopisů Tvar, Akord (1936–40, jejž spoluredigoval s J. Zahradníčkem, A. Vyskočilem a J. Dokulilem) a Listy pro umění a kritiku. D. články a recenze vycházely také v Severu a východu, Hostu, Vyšehradu, Hostu do domu, Lidových novinách, Lidové demokracii a v Obrodě (používal šifry d.,M. D. a TMD). V kritických statích rozebíral používané výrazové prostředky a kompoziční výstavbu básní, hledal duchovní horizont díla. Zaměřil se na tvorbu svých krajanů O. Březiny, J. Demla a J. Zahradníčka, V. Holana ad., zajímal se o odraz duchovních dějin lidstva v jejich tvorbě, o odpovědnost k životu a Bohu. Březinovi věnoval první a za jeho života jedinou vydanou knihu Tradice díla O. Březiny (1928), ve které vykládal dílo na základě ústředního motivu prostoru. Další články byly zařazeny do edice M. D. o Otokaru Březinovi (2007). Vedle domácího písemnictví se zabýval také francouzskou literaturou, z níž překládal. Od 40. let studoval pod vlivem F. X. Šaldy a křesťanského personalismu (Gabriel Marcel, Max Picard) místo poezie v moderním světě, ve kterém postupně převažovalo exaktně technické myšlení nad tradičními duchovními hodnotami. Své postoje publikoval v esejích Rozjímání o dnešní poezii (Akord, 1947–48), Několik znamení času (sborník Pevný bod, 1967) a Inflace slova v našem věku (Sborník pětadvacíti, 1969). Pocit marnosti a osamocení v boji s avantgardou ho přivedl znovu k poezii. Začal ji psát již v mládí, byla blízká J. Zahradníčkovi, vyznačovala se monumentalitou a nezvratnou vírou ve vítězství křesťanského poselství naděje a lásky. Za nejvýznamnější dílo byla považována básnická skladba Symfonie XX. století, již dokončil 1959, avšak tiskem vyšla až 1991. V ní převažovala témata krize moderní civilizace a odlidštěnosti techniky v globálním světě. Další básně zůstaly v rukopise, výbor byl otištěn v knize M. D. – literární historik, kritik a básník (2005). Byl pohřben na starém hřbitově v Třebíči.

D: výběr: Tradice díla O. Březiny, 1928 (2. rozšíř. vyd. 1993); J. Deml, Rodný kraj, 1969 (ed. s B. Fučíkem); Tasov, 1971, J. Deml (ed.); Gymnasium básníků, in: Almanach k stému výročí třebíčského gymnasia, 1971, s. 68–80; Proč věřím, 1993; Několik znamení času. 5 literárních studií, 1993; Smrt Jakuba Demla, in: J. Deml, Poslední verše, 1998, J. Kuběna – – J. E. Frič (ed.), s. 73–84; L. Soldán (ed.), Doma v Jasenici, 2006; týž (ed.), O Jakubu Demlovi, 2007; týž (ed.), O katolictví v české literatuře 20. století [a Host v domě Hosta], 2007; týž, M. D. o Otokaru Březinovi, 2007; týž (ed.), Inflace slova v našem věku. Texty z let 1945–1969, 2009; překlady: A. Maurois, Vysněné světy, 1931; P. Claudel, O francouzském verši, 1937.

L: L. Soldán (ed.), M. D. – literární historik, kritik a básník, 2005, s. 11 až 29, 194–204; LČL 1, s. 637–638 (kde soupisy díla a literatury); výběr: F. Götz, Dva mladí kritikové, in: Národní osvobození 5, 1928, č. 271, s. 12; Z. Rotrekl, Skrytá tvář české literatury, 1991, s. 48–53; J. Med,M. D. – typ literární kritiky, in: Česká literatura 40, 1992, s. 594–614; J. Hek, M. D. a Otokar Březina, in: M. D., Tradice díla O. Březiny, 1993, s. 57 až 61; Tomeš 1, s. 278; SČS 1, s. 156-157; Slovník českých spisovatelů, 2005, s. 154–155; M. C. Putna, Česká katolická literatura 1848–1918, 1998, s. 24, 450, 472, 495–497, 555, 640–641, 645, 675; týž, Česká katolická literatura v kontextech. 1918–1945, 2010, s. 1201–1208.

Radek Slabotínský, Miroslava Novotná, Gustav Novotný

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=DVOŘÁK_Miloš_9.9.1901-26.7.1971&oldid=98414“