DVOŘÁČEK Ludvík Maria Ignác 18.8.1895-?2.7.1972: Porovnání verzí
(DVOŘÁČEK_Ludvík_18.8.1895-1972) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Ludvík DVOŘÁČEK | | jméno = Ludvík Maria Ignác DVOŘÁČEK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.8.1895 | | datum narození = 18.8.1895 | ||
| místo narození = | | místo narození = Brno | ||
| datum úmrtí = 1972 | | datum úmrtí = ?2.7.1972 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno? | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DVOŘÁČEK, Ludvík Maria Ignác''', ''* 18. 8. 1895 Brno, † ?2. 7. 1972 Brno ?, malíř, grafik, pedagog'' | |||
Byl synem učitele. 1914 maturoval na českém státním gymnáziu v Brně, 1914/15 absolvoval první ročník stavitelského odboru na české technice v Brně, pak architekturu v Praze, nakonec 1920 pražskou AVU jako žák M. Švabinského a A. Brömseho. Učil na odborné typografické škole v Brně ve Veveří ulici. | |||
D. byl znám jako krajinář i figuralista, který směřoval od impresivně pojaté malby k zjednodušení tvarů. Ryl dřevoryty, zpočátku v duchu symbolických a romantizujících představ uměleckého spolku Koliba, založeného 1914 F. Dušou a F. Hlavicou (''Pradleny'', ''Podzim'', 1921, ''Madona'', 1924, ''Trenčín'', 1926, ''Olomouc'', 1935), tvořil suchou jehlou (''Rujana'', 1923, ''Pováží'', 1931), kreslil ilustrace do časopisů a upravoval bibliofilské knižní edice. Byl členem Koliby a Skupiny výtvarných umělců v Brně. Od 1920 vystavoval v Praze, Uničově, Moravské Ostravě, Olomouci, Prostějově, Košicích, Hradci Králové a v Chrudimi a na členských výstavách Skupiny výtvarných umělců a Umělecké besedy v Brně a v Praze. Je zastoupen ve sbírkách mj. Moravského zemského muzea a Muzea města Brna či muzeí v Hořicích a v Chrudimi. Procestoval Jugoslávii, Itálii, Německo a Švédsko. | |||
'''D:''' oleje: Návrat, 1921/22; Portrét, Krajina, Lesní interieur, Krajina s větřákem, Cesta pod hradbami, 1924; Pohled na Jindřichův Hradec, 1932; Nové Hrady, 1938; grafika: Rujana. Cyklus 6 leptů, 1923; Pováží. Cyklus sedmi suchých jehel, 1931; Olomouc. Šest barevných dřevorytů, 1935 (popis V. Nešpor, bibliofilie); ilustrace a výprava: M. Schwob, Imaginární životy, 1923 (šest leptů, bibliofilie); A. Skálová, Ulomený květ, 1924 (bibliofilie); V. Dyk, Klíč. Povídka o zločinu, 1927 (tři lepty, bibliofilie); Památce Dr. Josefa Kudely, 1946 (se Z. Hájkem). | |||
'''L:''' MSN 2, s. 465; OSND 2/1, s. 310; KSN 3, s. 569; Toman 1, s. 185; SČSVU 2, s.150–151; NEČVU, s.184 (kde neúplné soupisy díla, výstava literatury); Salon. Společnost, sport, divadlo, film, moda, výtvarné umění (Brno) 3, 1924, č.5 a6 (šest reprodukcí); P. Šopák, Koliba, 2004, průběžně; týž, Koliba. Programy – texty – korespondence, 2005, průběžně. | |||
'''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č.17 011, římskokatolický farní úřad Brno – sv. Tomáš, narození sv. XII, fol. 41; Muzeum města Brna, oddělení uměnovědné, kartotéka, neúplný soupis krajin, vedut a úprav bibliofilií. | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1895]] | [[Kategorie:1895]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | |||
[[Kategorie:1972]] | [[Kategorie:1972]] | ||
[[Kategorie:Brno]] |
Verze z 28. 3. 2017, 06:58
Ludvík Maria Ignác DVOŘÁČEK | |
Narození | 18.8.1895 |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | ?2.7.1972 |
Místo úmrtí | Brno? |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46065 |
DVOŘÁČEK, Ludvík Maria Ignác, * 18. 8. 1895 Brno, † ?2. 7. 1972 Brno ?, malíř, grafik, pedagog
Byl synem učitele. 1914 maturoval na českém státním gymnáziu v Brně, 1914/15 absolvoval první ročník stavitelského odboru na české technice v Brně, pak architekturu v Praze, nakonec 1920 pražskou AVU jako žák M. Švabinského a A. Brömseho. Učil na odborné typografické škole v Brně ve Veveří ulici.
D. byl znám jako krajinář i figuralista, který směřoval od impresivně pojaté malby k zjednodušení tvarů. Ryl dřevoryty, zpočátku v duchu symbolických a romantizujících představ uměleckého spolku Koliba, založeného 1914 F. Dušou a F. Hlavicou (Pradleny, Podzim, 1921, Madona, 1924, Trenčín, 1926, Olomouc, 1935), tvořil suchou jehlou (Rujana, 1923, Pováží, 1931), kreslil ilustrace do časopisů a upravoval bibliofilské knižní edice. Byl členem Koliby a Skupiny výtvarných umělců v Brně. Od 1920 vystavoval v Praze, Uničově, Moravské Ostravě, Olomouci, Prostějově, Košicích, Hradci Králové a v Chrudimi a na členských výstavách Skupiny výtvarných umělců a Umělecké besedy v Brně a v Praze. Je zastoupen ve sbírkách mj. Moravského zemského muzea a Muzea města Brna či muzeí v Hořicích a v Chrudimi. Procestoval Jugoslávii, Itálii, Německo a Švédsko.
D: oleje: Návrat, 1921/22; Portrét, Krajina, Lesní interieur, Krajina s větřákem, Cesta pod hradbami, 1924; Pohled na Jindřichův Hradec, 1932; Nové Hrady, 1938; grafika: Rujana. Cyklus 6 leptů, 1923; Pováží. Cyklus sedmi suchých jehel, 1931; Olomouc. Šest barevných dřevorytů, 1935 (popis V. Nešpor, bibliofilie); ilustrace a výprava: M. Schwob, Imaginární životy, 1923 (šest leptů, bibliofilie); A. Skálová, Ulomený květ, 1924 (bibliofilie); V. Dyk, Klíč. Povídka o zločinu, 1927 (tři lepty, bibliofilie); Památce Dr. Josefa Kudely, 1946 (se Z. Hájkem).
L: MSN 2, s. 465; OSND 2/1, s. 310; KSN 3, s. 569; Toman 1, s. 185; SČSVU 2, s.150–151; NEČVU, s.184 (kde neúplné soupisy díla, výstava literatury); Salon. Společnost, sport, divadlo, film, moda, výtvarné umění (Brno) 3, 1924, č.5 a6 (šest reprodukcí); P. Šopák, Koliba, 2004, průběžně; týž, Koliba. Programy – texty – korespondence, 2005, průběžně.
P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č.17 011, římskokatolický farní úřad Brno – sv. Tomáš, narození sv. XII, fol. 41; Muzeum města Brna, oddělení uměnovědné, kartotéka, neúplný soupis krajin, vedut a úprav bibliofilií.
Gustav Novotný