Biografický slovník
DVORSKÝ Alois 24.10.1883-10.10.1966: Porovnání verzí
(DVORSKÝ_Alois_24.10.1883-10.10.1966) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.10.1883 | | datum narození = 24.10.1883 | ||
| − | | místo narození = Hořice | + | | místo narození = Hořice |
| datum úmrtí = 10.10.1966 | | datum úmrtí = 10.10.1966 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''Dvorský, Alois''' ''(vl. jm. Vaníček), * 24. 10. 1883 Hořice, † 10. 10. 1966 Praha, herec'' | ||
| + | |||
| + | Přerušil studia na obchodní akademii a 1900 odešel k venkovským divadelním společnostem, u nichž více než dvacet | ||
| + | let hrál komické role. Poté zakotvil trvale v Praze, vystřídal | ||
| + | několik divadel (Rokoko, Komedie, Švandovo, Velká a Malá | ||
| + | opereta). Kromě jeviště se uplatnil i ve filmu. Dokázal mistrně | ||
| + | ztělesnit malé postavy všedního dne, vytvořit výstižné portréty | ||
| + | drobných energických, podivínských, vztekle žlučovitých | ||
| + | i hodných dědků, kteří mu zvláště ve filmu získali velkou popularitu. | ||
| + | Začínal epizodami ještě v němém filmu, k D. prvním | ||
| + | snímkům patřil film ''Proč se nesměješ'' (1922). Nastupující zvukový film využíval jeho herectví velmi často, na plátně se objevoval | ||
| + | i v deseti snímcích ročně. D. filmografie čítá na 150 | ||
| + | spíše epizodních rolí. Ztvárňoval sluhy, obchodníky, úředníky, | ||
| + | prosté občany, řemeslníky a pošťáky. Před válkou z této plejády, do níž ho obsazoval především režisér M. Frič, vynikl jako psychiatr z ''Dobrého vojáka Švejka'' (1931) a Dobšinský z Gogolovy satiry ''Revisor'' (1933), dále jako rozhořčený majitel vily z Voskovcovy a Werichovy komedie ''Hej rup!'' (1934), ustrašený manžel Cafourek z ''Jedenáctého přikázání'' (1935) ad. Na filmové úspěchy navázal i po druhé světové válce, kdy hrál | ||
| + | s obrovským elánem staříky až do svých 80 let. Frič ho obsadil | ||
| + | do svých snímků ''Čapkovy povídky'' (1947), ''Zocelení'' a ''Bylo to'' | ||
| + | ''v máji'' (1950); s V. Krškou natočil ''Posel úsvitu'' (1950), ''Mikoláš'' | ||
| + | ''Aleš'' (1951), s M. Hubáčkem ''Kavárna na hlavní třídě'' (1953) | ||
| + | a J. Machem ''Vzbouření na vsi'' (1949), ''Hrátky s čertem'' (1956), | ||
| + | ''Florián'' (1961), v režii O. Lipského hrál v komedii ''Limonádový'' | ||
| + | ''Joe'' (1964). Naposledy spolupracoval s V. Šimkovou-Plívovou | ||
| + | na filmu ''Káťa a krokodýl'' (1965). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' soupis filmových rolí: www.cfn.cz. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' FPH 1, s. 94–95 (se soupisem filmových rolí); Český hraný film 1–4, | ||
| + | 1995–1998, rejstřík; M. Fikejz, Český film. Herci a herečky 1, 2006, | ||
| + | s. 234–235. | ||
| + | |||
| + | Marie Makariusová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 47: | ||
[[Kategorie:Hořice]] | [[Kategorie:Hořice]] | ||
[[Kategorie:1966]] | [[Kategorie:1966]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 29. 3. 2017, 17:26
| Alois DVORSKÝ | |
 | |
| Narození | 24.10.1883 |
|---|---|
| Místo narození | Hořice |
| Úmrtí | 10.10.1966 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52099 |
Dvorský, Alois (vl. jm. Vaníček), * 24. 10. 1883 Hořice, † 10. 10. 1966 Praha, herec
Přerušil studia na obchodní akademii a 1900 odešel k venkovským divadelním společnostem, u nichž více než dvacet let hrál komické role. Poté zakotvil trvale v Praze, vystřídal několik divadel (Rokoko, Komedie, Švandovo, Velká a Malá opereta). Kromě jeviště se uplatnil i ve filmu. Dokázal mistrně ztělesnit malé postavy všedního dne, vytvořit výstižné portréty drobných energických, podivínských, vztekle žlučovitých i hodných dědků, kteří mu zvláště ve filmu získali velkou popularitu. Začínal epizodami ještě v němém filmu, k D. prvním snímkům patřil film Proč se nesměješ (1922). Nastupující zvukový film využíval jeho herectví velmi často, na plátně se objevoval i v deseti snímcích ročně. D. filmografie čítá na 150 spíše epizodních rolí. Ztvárňoval sluhy, obchodníky, úředníky, prosté občany, řemeslníky a pošťáky. Před válkou z této plejády, do níž ho obsazoval především režisér M. Frič, vynikl jako psychiatr z Dobrého vojáka Švejka (1931) a Dobšinský z Gogolovy satiry Revisor (1933), dále jako rozhořčený majitel vily z Voskovcovy a Werichovy komedie Hej rup! (1934), ustrašený manžel Cafourek z Jedenáctého přikázání (1935) ad. Na filmové úspěchy navázal i po druhé světové válce, kdy hrál s obrovským elánem staříky až do svých 80 let. Frič ho obsadil do svých snímků Čapkovy povídky (1947), Zocelení a Bylo to v máji (1950); s V. Krškou natočil Posel úsvitu (1950), Mikoláš Aleš (1951), s M. Hubáčkem Kavárna na hlavní třídě (1953) a J. Machem Vzbouření na vsi (1949), Hrátky s čertem (1956), Florián (1961), v režii O. Lipského hrál v komedii Limonádový Joe (1964). Naposledy spolupracoval s V. Šimkovou-Plívovou na filmu Káťa a krokodýl (1965).
D: soupis filmových rolí: www.cfn.cz.
L: FPH 1, s. 94–95 (se soupisem filmových rolí); Český hraný film 1–4, 1995–1998, rejstřík; M. Fikejz, Český film. Herci a herečky 1, 2006, s. 234–235.
Marie Makariusová
