ECK Jindřich 2.11.1877-12.2.1970: Porovnání verzí
(ECK_Jindřich_2.11.1877-12.2.1970) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ECK, Jindřich,''' ''* 2. 11. 1877 Praha, † 12. 2. 1970 Příbram, umělecký řezbář'' | |||
Syn řezbáře Jindřicha E., potomek počeštěné větve rodu řezbářů | |||
a intarzistů, usazeného od 17. století v Chebu. Vyučil se | |||
u otce a absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu u J. Kastnera | |||
a J. Kotěry, s nimiž uzavřel přátelství a kteří ho získali pro estetiku | |||
secese a moderny. V jejich týmu se podílel na návrhu | |||
interiéru Uměleckoprůmyslové školy pro Světovou výstavu | |||
v Paříži (1900). Po praxi v továrnách na nábytek v Lipsku, | |||
Curychu a pražské firmě Emil Gerstel, kde pracoval jako návrhář, | |||
převzal 1913 závod po otci v Praze na Malé Straně | |||
v Mostecké ulici a téměř výhradně se soustředil na tvorbu rámů. | |||
V rámařství představoval evropskou špičku. V mladších | |||
letech řezal například i mariánský oltářík nebo vázy a jiné nádoby, vynikající uměřeností tvaru, jednoduchostí a účelností. | |||
V tvaru rámů a jejich dekoru, vždy korespondujících s tématem | |||
obrazu, navazoval na francouzské klasicistní vzory 17. až | |||
18. století a osobitě je rozvíjel v kontaktu s moderním výtvarným | |||
uměním. Rámy většinou sám navrhoval, zprvu zpracovával | |||
i návrhy cizí, např. Kotěrovy a Jurkovičovy. Spolupracoval | |||
s řadou výtvarníků od M. Alše po J. Slavíčka | |||
a R.Wiesnera. Od 1905 byl členem SVU Mánes, později Svazu | |||
československého díla. Úspěšně se představil na mnoha domácích | |||
i zahraničních výstavách. Podílel se na zařízení interiérů | |||
zámku rumunského krále v Sinaji a vypracoval bohatě | |||
řezaný strop velkého salonu zámku v Novém Městě nad Metují. | |||
1948–52 pracoval jako návrhář v rámařském družstvu | |||
Lyra v pražské Libni. Na závěr života se přestěhoval do Příbrami. | |||
'''L:''' Toman 1, s. 193–194; EČVU, s. 102–103; SČSVU 2, s. 177; Tomeš | |||
1, s. 285; NEČVU 1, s. 157. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:89- Průmyslový výtvarník]] | [[Kategorie:89- Průmyslový výtvarník]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
[[Kategorie:1877]] | [[Kategorie:1877]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1970]] | [[Kategorie:1970]] | ||
[[Kategorie:Příbram]] | [[Kategorie:Příbram]] |
Verze z 10. 4. 2017, 17:10
Jindřich ECK | |
Narození | 2.11.1877 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 12.2.1970 |
Místo úmrtí | Příbram |
Povolání |
89- Průmyslový výtvarník 88- Umělecký řemeslník |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46163 |
ECK, Jindřich, * 2. 11. 1877 Praha, † 12. 2. 1970 Příbram, umělecký řezbář
Syn řezbáře Jindřicha E., potomek počeštěné větve rodu řezbářů a intarzistů, usazeného od 17. století v Chebu. Vyučil se u otce a absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu u J. Kastnera a J. Kotěry, s nimiž uzavřel přátelství a kteří ho získali pro estetiku secese a moderny. V jejich týmu se podílel na návrhu interiéru Uměleckoprůmyslové školy pro Světovou výstavu v Paříži (1900). Po praxi v továrnách na nábytek v Lipsku, Curychu a pražské firmě Emil Gerstel, kde pracoval jako návrhář, převzal 1913 závod po otci v Praze na Malé Straně v Mostecké ulici a téměř výhradně se soustředil na tvorbu rámů. V rámařství představoval evropskou špičku. V mladších letech řezal například i mariánský oltářík nebo vázy a jiné nádoby, vynikající uměřeností tvaru, jednoduchostí a účelností. V tvaru rámů a jejich dekoru, vždy korespondujících s tématem obrazu, navazoval na francouzské klasicistní vzory 17. až 18. století a osobitě je rozvíjel v kontaktu s moderním výtvarným uměním. Rámy většinou sám navrhoval, zprvu zpracovával i návrhy cizí, např. Kotěrovy a Jurkovičovy. Spolupracoval s řadou výtvarníků od M. Alše po J. Slavíčka a R.Wiesnera. Od 1905 byl členem SVU Mánes, později Svazu československého díla. Úspěšně se představil na mnoha domácích i zahraničních výstavách. Podílel se na zařízení interiérů zámku rumunského krále v Sinaji a vypracoval bohatě řezaný strop velkého salonu zámku v Novém Městě nad Metují. 1948–52 pracoval jako návrhář v rámařském družstvu Lyra v pražské Libni. Na závěr života se přestěhoval do Příbrami.
L: Toman 1, s. 193–194; EČVU, s. 102–103; SČSVU 2, s. 177; Tomeš 1, s. 285; NEČVU 1, s. 157.
Martin Kučera