EHRLICH-TREUENSTÄTT Ludwig 6.6.1810-27.6.1869: Porovnání verzí
(EHRLICH_von_Treuenst_Ludwig_10.6.1810-27.6.1869) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Ludwig EHRLICH | | jméno = Ludwig EHRLICH-TREUENSTÄTT | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 6.6.1810 | ||
| místo narození = | | místo narození = Liberec | ||
| datum úmrtí = 27.6.1869 | | datum úmrtí = 27.6.1869 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Františkovy Lázně | ||
| povolání = 43- Významný představitel obecní správy | | povolání = 43- Významný představitel obecní správy | ||
16- Farmakolog nebo farmaceut | 16- Farmakolog nebo farmaceut | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''EHRLICH-TREUENSTÄTT, Ludwig,''' ''* 6. 6. 1810 Liberec, † 27. 6. 1869 Františkovy Lázně, lékárník, politik'' | |||
Mylně se uvádí i jiná životní data. Narodil se v rodině majitele | |||
prosperující lékárny Zum goldenen Löwen, kde také získal odbornou | |||
kvalifikaci. 1833 převzal od nemocného otce lékárnu | |||
i dům na hlavním libereckém náměstí. Záhy se zapojil do měšťanského | |||
života rychle se rozvíjejícího města. Patřil k zakladatelům | |||
a vedoucím funkcionářům živnostenského spolku Gewerbeverein, | |||
který byl od svého vzniku (1841) centrem | |||
libereckých liberálů. Podílel se na shromažďování finančních | |||
prostředků pro stavbu a na správě městské nemocnice otevřené | |||
1848. V revolučním roce 1848 stanul v čele zvoleného měšťanského | |||
výboru, který řídil město v době bouřlivě se prosazujících | |||
změn. Liberec se tehdy poprvé stal nejvýznamnějším | |||
německým politickým centrem v Čechách. Při založení nacionálního | |||
libereckého Konstitučního spolku byl E. krátce jeho | |||
předsedou, později vedení spolku převzali radikálnější politikové. | |||
E. se soustředil na práci v rozvíjející se samosprávě města, | |||
která se prohlubovala a modernizovala. Po vydání provizorního | |||
obecního zákoníku na jaře 1849 se Liberec z E. podnětu | |||
ucházel o postavení města se zvláštním statutem. Po jeho získání | |||
1850 byl následně zvolen prvním starostou statutárního | |||
města. Správní úpravy 50. let potvrdily výjimečné postavení | |||
Liberce, který se stal druhým největším centrem v Čechách | |||
a zůstával vedle Prahy jediným statutárním městem v zemi. | |||
E. stál v čele Liberce po celé období neoabsolutismu, kdy byl | |||
sice silně omezen politický život, ale ekonomicky se město stále | |||
rozvíjelo. Starostovi se připisovaly zásluhy o úspěšné hledání | |||
nových městských příjmů i řešení aktuálních otázek komunálního | |||
života (požární řád a vytvoření dobrovolného požárního | |||
sboru, nový chudinský systém, dětská péče, plynové | |||
osvětlení, základní školství, vyšší školství). Na konci 50. let | |||
získalo město moderní dopravní spojení v podobě železnice | |||
Pardubice – Liberec a Liberec – Žitava, což přispělo ke zrychlení | |||
hospodářského růstu i dynamičtější proměně městské společnosti. | |||
Autorita a politický vliv E. však zůstaly zachovány. | |||
V prvních volbách po politickém uvolnění života v monarchii | |||
byl 1861 opět zvolen starostou města a uspěl i 1864. | |||
Od 1861 zastupoval Liberec (vedle J. Liebiega a F. Nerradta) | |||
v zemském sněmu. O čtyři roky později ze zdravotních důvodů | |||
složil poslanecký mandát a 1866 také funkci starosty. Za | |||
zásluhy ho panovník povýšil do rytířského stavu s predikátem | |||
von Treuenstätt. Místem posledního odpočinku se stala rodinná | |||
hrobka na městském hřbitově. | |||
V čele Liberce stál 1882–85 jako starosta také E. prvorozený | |||
syn Ludwig. | |||
'''L:''' BL 1, s. 300; Lišková, s. 58; M. Melanová, L. E., první starosta | |||
statutárního města Liberce, in: Fontes Nissae 11, 2010, s. 47–76 (s dalšími | |||
prameny a literaturou). | |||
Miloslava Melanová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | [[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | ||
[[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]] | [[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]] | ||
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | [[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | ||
[[Kategorie:1810]] | [[Kategorie:1810]] | ||
[[Kategorie:Liberec]] | |||
[[Kategorie:1869]] | [[Kategorie:1869]] | ||
[[Kategorie:Františkovy Lázně]] | |||
Verze z 30. 4. 2017, 08:38
| Ludwig EHRLICH-TREUENSTÄTT | |
 | |
| Narození | 6.6.1810 |
|---|---|
| Místo narození | Liberec |
| Úmrtí | 27.6.1869 |
| Místo úmrtí | Františkovy Lázně |
| Povolání |
43- Významný představitel obecní správy 16- Farmakolog nebo farmaceut 3- Chemik nebo alchymista |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76145 |
EHRLICH-TREUENSTÄTT, Ludwig, * 6. 6. 1810 Liberec, † 27. 6. 1869 Františkovy Lázně, lékárník, politik
Mylně se uvádí i jiná životní data. Narodil se v rodině majitele prosperující lékárny Zum goldenen Löwen, kde také získal odbornou kvalifikaci. 1833 převzal od nemocného otce lékárnu i dům na hlavním libereckém náměstí. Záhy se zapojil do měšťanského života rychle se rozvíjejícího města. Patřil k zakladatelům a vedoucím funkcionářům živnostenského spolku Gewerbeverein, který byl od svého vzniku (1841) centrem libereckých liberálů. Podílel se na shromažďování finančních prostředků pro stavbu a na správě městské nemocnice otevřené 1848. V revolučním roce 1848 stanul v čele zvoleného měšťanského výboru, který řídil město v době bouřlivě se prosazujících změn. Liberec se tehdy poprvé stal nejvýznamnějším německým politickým centrem v Čechách. Při založení nacionálního libereckého Konstitučního spolku byl E. krátce jeho předsedou, později vedení spolku převzali radikálnější politikové. E. se soustředil na práci v rozvíjející se samosprávě města, která se prohlubovala a modernizovala. Po vydání provizorního obecního zákoníku na jaře 1849 se Liberec z E. podnětu ucházel o postavení města se zvláštním statutem. Po jeho získání 1850 byl následně zvolen prvním starostou statutárního města. Správní úpravy 50. let potvrdily výjimečné postavení Liberce, který se stal druhým největším centrem v Čechách a zůstával vedle Prahy jediným statutárním městem v zemi.
E. stál v čele Liberce po celé období neoabsolutismu, kdy byl sice silně omezen politický život, ale ekonomicky se město stále rozvíjelo. Starostovi se připisovaly zásluhy o úspěšné hledání nových městských příjmů i řešení aktuálních otázek komunálního života (požární řád a vytvoření dobrovolného požárního sboru, nový chudinský systém, dětská péče, plynové osvětlení, základní školství, vyšší školství). Na konci 50. let získalo město moderní dopravní spojení v podobě železnice Pardubice – Liberec a Liberec – Žitava, což přispělo ke zrychlení hospodářského růstu i dynamičtější proměně městské společnosti. Autorita a politický vliv E. však zůstaly zachovány. V prvních volbách po politickém uvolnění života v monarchii byl 1861 opět zvolen starostou města a uspěl i 1864.
Od 1861 zastupoval Liberec (vedle J. Liebiega a F. Nerradta) v zemském sněmu. O čtyři roky později ze zdravotních důvodů složil poslanecký mandát a 1866 také funkci starosty. Za zásluhy ho panovník povýšil do rytířského stavu s predikátem von Treuenstätt. Místem posledního odpočinku se stala rodinná hrobka na městském hřbitově.
V čele Liberce stál 1882–85 jako starosta také E. prvorozený syn Ludwig.
L: BL 1, s. 300; Lišková, s. 58; M. Melanová, L. E., první starosta statutárního města Liberce, in: Fontes Nissae 11, 2010, s. 47–76 (s dalšími prameny a literaturou).
Miloslava Melanová