ELIÁŠ Josef 27.5.1907-6.5.1997: Porovnání verzí
(ELIÁŠ_Josef_27.5.1907-6.5.1997) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 27.5.1907 | | datum narození = 27.5.1907 | ||
| místo narození = | | místo narození = Dovhe u Iršavy (Ukrajina) | ||
| datum úmrtí = 6.5.1997 | | datum úmrtí = 6.5.1997 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 53- Historik | | povolání = 53- Historik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ELIÁŠ, Josef,''' ''* 27. 5. 1907 Dovhe u Iršavy (Ukrajina), † 6. 5. 1997 Praha, právník, soudce, vědecký pracovník'' | |||
Pocházel z židovské rodiny z Podkarpatské Rusi. 1927 odešel | |||
za studiem do Prahy. Právnickou fakultu UK zakončil 1932 | |||
(JUDr.). Pracoval v advokacii, od 1939 byl vězněn v německých | |||
koncentračních táborech. Od 1945 působil na ministerstvu | |||
spravedlnosti, od 1953 též jako soudce Nejvyššího soudu | |||
a současně 1956–70 jako vedoucí vědecký pracovník Ústavu | |||
státu a práva ČSAV. (1954 publikoval brožuru ''Sociálnoprávna'' | |||
''ochrana mládeže''.) 1958 získal vědeckou hodnost CSc., 1964 | |||
se habilitoval, později obhájil titul DrSc. a byl jmenován profesorem. | |||
1965 se oženil s Amalií Wildovou. Zabýval se občanským právem. Vydal příručku pro soudce ''Vzory k občanskému'' | |||
''soudnímu řádu'' (1960) s uvedením několika set praktických | |||
vzorů soudních rozhodnutí a písemností z různých oblastí | |||
občanského práva a osvětlením právní podstaty | |||
jednotlivých případů. Zajímal se rovněž o civilistiku, otázky | |||
právní odpovědnosti shrnul v monografii ''Majetková odpovědnost'' | |||
''pracujících v jednotném zemědělském družstvu'' (1961). Zaměřoval | |||
se na sepětí teorie s praxí. Spolu s L. Bydžovským | |||
a J. Glosem vydal ''Jak vykládat Zákon o jednotných zemědělských'' | |||
''družstvech'' (1961). K jeho knize ''Právní úprava záhumenkového'' | |||
''hospodářství'' (1963) dalo 1960 podnět usnesení ÚV KSČ | |||
o dalším zdokonalování československého právního řádu. | |||
V příručce ''Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání'' | |||
''v JZD'' (1963) vysvětlil pojem pracovního úrazu a nemoci z povolání, | |||
řešil otázky stanovení zodpovědností, způsobu a rozsahu | |||
náhrad, uplatnění nároků, regresivního nároku státu | |||
a družstva i časovou působnost zákona. Otázkám právního | |||
postavení mládeže v ČSSR se věnoval v publikaci ''Právní postavení'' | |||
''mládeže v Československé socialistické republice'' (s A. Dolenským, | |||
1966). Do příručky ''Právní postavení pracujících v zemědělství'' | |||
(1967) za spoluautorství J. Suchánka a J. Vysokaje | |||
shrnul změny, k nimž došlo od počátku 60. let. 1970–74 vedl | |||
na brněnské právnické fakultě katedru občanského práva a zabýval | |||
se, zejména ve spise ''Společensko-ekonomické základy socialistického'' | |||
''občanského práva'' (1970), analýzou zásad a odpovědnostního | |||
systému socialistického občanského práva, | |||
vlastnickými a užívacími vztahy i právem k nehmotným statkům. | |||
Současně se věnoval rodinnému právu v dílech ''Zákon'' | |||
''o rodině'' (1970), ''Rodinné právo'' (1970, 1974), ''Zákon o rodině:'' | |||
''komentář'' (1970). Dále napsal: ''Právo občanské'' (1971), ''Záruky'' | |||
''právní jistoty některých uživatelů bytů'' (1972). Do důchodu | |||
odešel 1974 a pracoval poté s J. Chovancem a R. Trellou na | |||
vydání publikace ''Ústava Maďarské lidové republiky'' (1979). Založil | |||
Československou společnost přátel Izraele (1990) a stal | |||
se jejím předsedou, od 1993 byl asistentem soudce u Ústavního | |||
soudu. | |||
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 177; Kdo je kdo 91/92 Česká | |||
republika. Federální orgány ČSFR 1, 1991, s. 183; Kdo je kdo v České republice | |||
94/95, 1994, s. 118; Kdo je kdo v České republice na přelomu | |||
20. století, 1998, M. Třeštík (ed.), s. 708. | |||
Marcella Husová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
[[Kategorie:1907]] | [[Kategorie:1907]] | ||
[[Kategorie:Dovhe]] | |||
[[Kategorie:1997]] | [[Kategorie:1997]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 5. 6. 2017, 18:33
Josef ELIÁŠ | |
Narození | 27.5.1907 |
---|---|
Místo narození | Dovhe u Iršavy (Ukrajina) |
Úmrtí | 6.5.1997 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 53- Historik |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82177 |
ELIÁŠ, Josef, * 27. 5. 1907 Dovhe u Iršavy (Ukrajina), † 6. 5. 1997 Praha, právník, soudce, vědecký pracovník
Pocházel z židovské rodiny z Podkarpatské Rusi. 1927 odešel za studiem do Prahy. Právnickou fakultu UK zakončil 1932 (JUDr.). Pracoval v advokacii, od 1939 byl vězněn v německých koncentračních táborech. Od 1945 působil na ministerstvu spravedlnosti, od 1953 též jako soudce Nejvyššího soudu a současně 1956–70 jako vedoucí vědecký pracovník Ústavu státu a práva ČSAV. (1954 publikoval brožuru Sociálnoprávna ochrana mládeže.) 1958 získal vědeckou hodnost CSc., 1964 se habilitoval, později obhájil titul DrSc. a byl jmenován profesorem. 1965 se oženil s Amalií Wildovou. Zabýval se občanským právem. Vydal příručku pro soudce Vzory k občanskému soudnímu řádu (1960) s uvedením několika set praktických vzorů soudních rozhodnutí a písemností z různých oblastí občanského práva a osvětlením právní podstaty jednotlivých případů. Zajímal se rovněž o civilistiku, otázky právní odpovědnosti shrnul v monografii Majetková odpovědnost pracujících v jednotném zemědělském družstvu (1961). Zaměřoval se na sepětí teorie s praxí. Spolu s L. Bydžovským a J. Glosem vydal Jak vykládat Zákon o jednotných zemědělských družstvech (1961). K jeho knize Právní úprava záhumenkového hospodářství (1963) dalo 1960 podnět usnesení ÚV KSČ o dalším zdokonalování československého právního řádu. V příručce Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v JZD (1963) vysvětlil pojem pracovního úrazu a nemoci z povolání, řešil otázky stanovení zodpovědností, způsobu a rozsahu náhrad, uplatnění nároků, regresivního nároku státu a družstva i časovou působnost zákona. Otázkám právního postavení mládeže v ČSSR se věnoval v publikaci Právní postavení mládeže v Československé socialistické republice (s A. Dolenským, 1966). Do příručky Právní postavení pracujících v zemědělství (1967) za spoluautorství J. Suchánka a J. Vysokaje shrnul změny, k nimž došlo od počátku 60. let. 1970–74 vedl na brněnské právnické fakultě katedru občanského práva a zabýval se, zejména ve spise Společensko-ekonomické základy socialistického občanského práva (1970), analýzou zásad a odpovědnostního systému socialistického občanského práva, vlastnickými a užívacími vztahy i právem k nehmotným statkům. Současně se věnoval rodinnému právu v dílech Zákon o rodině (1970), Rodinné právo (1970, 1974), Zákon o rodině: komentář (1970). Dále napsal: Právo občanské (1971), Záruky právní jistoty některých uživatelů bytů (1972). Do důchodu odešel 1974 a pracoval poté s J. Chovancem a R. Trellou na vydání publikace Ústava Maďarské lidové republiky (1979). Založil Československou společnost přátel Izraele (1990) a stal se jejím předsedou, od 1993 byl asistentem soudce u Ústavního soudu.
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 177; Kdo je kdo 91/92 Česká republika. Federální orgány ČSFR 1, 1991, s. 183; Kdo je kdo v České republice 94/95, 1994, s. 118; Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století, 1998, M. Třeštík (ed.), s. 708.
Marcella Husová