ČÁBELKA Jaroslav 20.10.1906-31.1.1989: Porovnání verzí

Verze z 16. 11. 2016, 16:16

Jaroslav ČÁBELKA
Narození	20.10.1906
Místo narození	Veletov u Kolína
Úmrtí	31.1.1989
Místo úmrtí	Praha
Povolání	14- Hydrolog 36- Ostatní průmyslová odvětví 61- Pedagog
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44452

ČÁBELKA, Jaroslav, * 20. 10. 1906 Veletov u Kolína, † 31. 1. 1989 Praha, hydrotechnik, pedagog

Obecnou školu absolvoval v rodišti, měšťanskou v Týnci nad Labem. 1919–27 studoval na reálném gymnáziu v Kolíně a 1927–32 vodohospodářský obor na Stavební fakultě ČVUT v Praze (1932 ing.). 1934–35 si rozšířil vzdělání v kursu leteckého inženýrství s pilotním výcvikem a studiem aerodynamiky. 1932–34 absolvoval vojenskou službu. Od 1934 se začal věnovat hydrotechnickému výzkumu a záhy patřil k jeho významným představitelům v Československu. 1934–50 pracoval nejprve jako stipendista, potom aspirant a vědecký pracovník v Státním ústavu hydrologickém a hydrotechnickém v Praze, současně byl 1946 jmenován vedoucím oddělení pro výzkum užití vodní energie a inicioval výstavbu nové hydrotechnické laboratoře. 1951 byl pověřen zřízením pobočky Výzkumného ústavu vodohospodářského v Bratislavě, kde zastával funkci zástupce ředitele a od 1952 ředitele. 1952–62 přednášel na Fakultě inženýrského stavitelství, resp. na Stavební fakultě Slovenské vysoké školy technické. 1952 obhájil doktorát technických věd, 1953 habilitační práci a 1955 byl jmenován profesorem. 1953–55 působil ve vedení školy jako její proděkan; 1956–62 byl vedoucím katedry hydrotechniky. 1962 se stal řádným profesorem Stavební fakulty ČVUT v Praze a 1972 členem korespondentem ČSAV. V poválečné době se podílel na přípravě několika velkých vodních děl a hydrotechnických staveb v Československu i v zahraničí (Irák, Jugoslávie, Polsko, Rumunsko ad.). Navrhoval originální koncepční řešení vodních děl, racionální konstrukce plavebních komor, jezů a vodních elektráren, včetně strojního a technického zařízení (např. velká vodní díla vltavské a vážské kaskády), hydraulické sklopné konstrukce horních vrat plavebních komor s plněním pod závorou, které bylo patentováno. Zabýval se i problematikou vodních staveb s velkým spádem. Předsedal komisím k posouzení investičních úkolů a zahajovacích projektů vodních děl Hričov – Mikšová – Považská Bystrica, Krpeľany – Sučany – Lipovec, Ružín, Drahovce, Skalka, Madunice, Hriňová, Kružberk a Orlík. Později se ve vědeckovýzkumné a expertní činnosti orientoval na vnitrozemské vodní cesty a rozvoj vodní dopravy, podílel se na přípravě a posuzování dopravní a vodohospodářské soustavy Dunaj – Odra – Labe. Zasloužil se o modernizaci labsko-vltavské vodní cesty, kde byla použita jeho progresivní poklopová vrata na všech nových plavebních komorách. Č. práce vzbudila mimořádný mezinárodní ohlas. Vědecké poznatky a pedagogické zkušenosti Č. využil jako autor a spoluautor početných odborných monografií a příruček: Hydrotechnické štôlne (1960, s J. Menclem), Hydrotechnický výzkum 1 (1964, s P. Novákem), Vodní cesty a plavba (1976), Matematické a fyzikální modelování v hydrotechnice 1 (1987, s P. Gabrielem), vysokoškolských učebnic a skript Hydraulika plavebních komor (1955), Ekonomické výpočty pri navrhovaní vodných diel a elektrární (1957), Využitie vodnej energie 1–2 (1958–59), Vodné cesty (1959), Hate (1962, s T. Grandtnerem), Vnútrozemské vodné cesty (1963), Jezy (1965, s J. Kunštátským) ad. Publikoval více než sto vědeckých studií a článků v odborných časopisech a sbornících Elektrotechnický obzor, Technická práca, Technický obzor, Vodní hospodářství, Vodní stavitelství, Vodohospodársky časopis aj. Zastával veřejné, společenské a vědecké funkce. Byl předsedou vodohospodářské sekce vědecké rady na Ministerstvu lesního a vodního hospodářství ČSR, v ČSAV se stal předsedou několika komisí pro dopravu, vodní hospodářství, později spolupracoval při posuzování koncepce řešení nerealizovaného vodního díla Křivoklát a zásobování vodou jaderné elektrárny Temelín. Byl dlouholetým členem mezinárodních organizací IAHR (International Association for Hydraulic Research) a PIANC (Permanent International Association of Navigation Congresses). Účastnil se četných domácích i mezinárodních kongresů a sympozií a přednášel na nich. Za vědeckou a pedagogickou činnost získal 1966 Řád práce, 1971 stříbrnou a 1976 zlatou Křižíkovu plaketu ČSAV Za zásluhy o rozvoj technických věd, 1971 zlatou Felberovu medaili ČVUT a 1981 čestnou plaketu ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo.

D: výběr in: BLS 2, s. 80; studie: Výzkum různých způsobů plnění plavebních komor, in: Sborník Státního ústavu hydrologického, 1947, s. 53n.; Návrh rekonstrukce vodní elektrárny na Labi v Hradci Králové, in: Elektrotechnický obzor 37, 1948, č. 23–24; Examen hydrotechnique du remplissage et de la vidange du sas de l’écluse de Štěchovice. XVIIe Congrès Internationale de Navigation, Lisbonne 1949, S. I., Q. 2, s. 79n.; Plavební komora při jezu, in: Plavební cesty Dunaj – Odra – Labe 10, 1949, č. 1, s. 1n.; Príspevok hydrotechnického výskumu pre hospodárne riešenie vývarov pod priepadmi a výpustmi veľkých vodných stavieb, in: Vodohospodársky časopis 2, 1954, č. 2, s. 139n.; Hydrologické a hydrotechnické výskumné práce pre vodné dielo Slapy na Vltave, in: Technická práca 7, 1955, č. 6, s. 273n.; Vodné hospodárstvo a výstavba vodných diel na Slovensku, in: Naša veda 2, 1955, č. 10, s. 453n., č. 11, s. 494n.; Straty mechanickej energie prepadového lúča na priepadoch vysokých priehrad, in: Vodohospodársky časopis 4, 1956, č. 2, s. 82n.; Směry rozvoje vodní dopravy a plavebních cest v ČSSR, in: Práce ČVUT, řada stavební, 1981, s. 115n.; Hydraulický výzkum vodních děl vltavské kaskády, in: Vodohospodársky časopis 31, 1983, č. 5, s. 498n.

L: P. Gabriel, K osmdesátinám prof. Ing. Dr. J. Č., DrSc., člena korešpondenta ČSAV, in: Vodohospodársky časopis 35, 1987, č. 1, s. 99n.; A. Puzan, In memoriam prof. Ing. Dr. J. Č., DrSc., člen korešpondent ČSAV, in: tamtéž 37, 1989, č. 4, s. 455n.; ČBS, s. 86; BLS 2, s. 80; Encyclopaedia Beliana 3, Bratislava 2003, s. 13; Tomeš 1, s. 179.

Ľudmila Ďuranová