ČÁP Bohuslav 26.10.1925-11.6.1997: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 517
 
}}
 
}}
 
'''ČÁP, Bohuslav''', ''* 26. 10. 1925 Borová u Náchoda, † 11. 6. 1997 Praha, herec''
 
'''ČÁP, Bohuslav''', ''* 26. 10. 1925 Borová u Náchoda, † 11. 6. 1997 Praha, herec''

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 08:28

Bohuslav ČÁP
Narození 26.10.1925
Místo narození Borová u Náchoda
Úmrtí 11.6.1997
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 517
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44426

ČÁP, Bohuslav, * 26. 10. 1925 Borová u Náchoda, † 11. 6. 1997 Praha, herec

Vystudoval dvouletou obchodní školu. Od 1942 byl nasazen do válečného průmyslu v Náchodě, kde se stal členem avantgardní divadelní skupiny Mladá scéna. 1945 dostal angažmá v nově zřízeném náchodském oblastním divadle. 1946–47 hrál v Horáckém divadle v Jihlavě, 1949–50 v kladenském divadle, 1950–61 v divadle O. Stibora v Olomouci, 1961–66 ve Státním divadle v Ostravě. Počátkem 1967 se stal členem Národního divadla v Praze. Od komediálních rolí postupně přešel k charakterním postavám s výraznou mimikou a gestikulací. Nejvíce mu vyhovovala tragikomická poloha. K úspěchům Č. v Národním divadle patřilo ztvárnění role Pavla Fjodoroviče Protasova v Gorkého Dětech slunce v režii Jana Kačera (1973). V 80. letech zosobnil reverenda Tookera ve hře Tennessee Williamse Kočka na rozpálené plechové střeše.

Ve filmu hrál většinou vedlejší a epizodní role, např. Ševce v pohádce Pyšná princezna (1952). Ztvárňoval různé úředníky, řídící pracovníky a funkcionáře (Stud, 1967; Čest a sláva, 1968; Pěnička a paraplíčko, 1971; Příště budeme chytřejší, staroušku!, 1982), intelektuály (Dita Saxová, 1967; Velká neznámá, 1970; Ta chvíle, ten okamžik, 1981), dělníky (Pokus o vraždu, 1973; Osvobození Prahy, 1976). Opakovaně se objevil jako představitel psychologicky detailně propracovaných postav (Lupič legenda, 1972; Smrt talentovaného ševce, 1982). Naposledy vystoupil v celovečerní pohádce Nebojsa (1988). Často spolupracoval s rozhlasem a televizí, účinkoval také v dabingu. Hrál v televizních inscenacích Ohnivé ženy se vracejí (1986), Útěk do vězení (1991) a v pohádkách Princezna za dukát (1991) a O těch Martinových dudách (1991) i v jedné epizodě seriálu Hříšní lidé města pražského (1968/69).

D: soupis divadelních rolí: www.archiv.narodni-divadlo.cz; filmové role: Švec, Pyšná princezna, 1952; Tajemník, Stud; Advokát, Dita Saxová, 1967; Konšel, Čest a sláva, 1968; Froněk, Nahota; Odpustek, Už zase skáču přes kaluže; Vikář, Svatby pana Voka; Docent, Velká neznámá, 1970; Nuselský komisař, Pěnička a paraplíčko, 1971; Rudi Doležal, Lupič legenda, 1972; Kuchař, Pokus o vraždu, 1973; Brázda, Lidé z metra, 1974; Vorel, Holka na zabití, 1975; Tramvaják, Osvobození Prahy; Člen Vidrupy, Bouřlivé víno, 1976; Přednosta Kubík, Súkromná vojna, 1977; Standa, Ten svetr si nesvlíkej, 1980; Lékárník, Ta chvíle, ten okamžik; Tlamicha, Hodina života, 1981; Matějka, Smrt talentovaného ševce; Koudelka, Příště budeme chytřejší, staroušku!, 1982; Stařec, Nebojsa, 1988.

L: Tomeš 1, s. 181; ND a jeho předchůdci, s. 60n. (se soupisem rolí); MČE 1, s. 759; M. Fikejz, Český film. Herci a herečky 1, 2006, s. 160.

Redakce