Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky ČÁP František 7.12.1913-13.1.1972

{{Infobox - osoba
| jméno = František ČÁP
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.12.1913
| místo narození = Čachovice u Mladé Boleslavi
| datum úmrtí = 13.1.1972
| místo úmrtí = Portorož (Slovinsko)
| povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel

| jiná jména = 
}}
'''ČÁP, František''', ''* 7. 12. 1913 Čachovice u Mladé Boleslavi, † 13. 1. 1972 Portorož (Slovinsko), filmový režisér, scenárista''

Absolvoval střední školu v Táboře a Vyšší lesnickou školu
v Písku. Poté nastoupil do pražské filmové produkční společnosti
M. Havla Lucerna film, kde se postupně seznámil s různými
profesemi. 1932 hrál epizodní roli studenta ve snímku
''Před maturitou''. Od druhé poloviny 30. let se začal spolu se
známými režiséry (H. Haas, M. Frič, M. Cikán, O. Vávra)
uplatňovat jako scenárista. Podle literární předlohy V. Kršky
(''Odcházeti s podzimem'') a v autorské a režijní spolupráci
s ním 1939 natočil ''Ohnivé léto'', křehký příběh romantické
lásky zasazený do krás české přírody. Tento motiv poté
rozvíjel i v dalších protektorátních snímcích. ''Ohnivé léto''
bylo o rok později vyznamenáno Národní cenou. Za doby
německé okupace, kdy Č. spolu s O. Vávrou patřil k nejzaměstnávanějším
režisérům českého Lucerna filmu, natočil 9
filmů. Upnul se především k divácky vděčným adaptacím děl
české literatury. 1940–41 vznikla jeho nejvýznamnější díla
''Babička'', ''Jan Cimbura'' a ''Noční motýl''. Próza B. Němcové byla
předlohou nejen vděčnou, ale pro filmový převod i látkou
nanejvýš citlivou. Venkovské prostředí, idealizované lidské
charaktery a obrazy české krajiny nabývaly v době okupace
symbolický význam a dodávaly divákům duchovní oporu. Č.
přistoupil k námětu nejen dokonale řemeslně vybaven, ale
i s respektem k originálu. Působivost filmu podtrhoval rovněž
hudební doprovod J. Fialy, kamera K. Degla i inspirace
známými ilustracemi A. Kašpara. Mimořádný divácký ohlas
mělo také herecké obsazení protagonistek. Babička ztvárněná
T. Brzkovou reprezentovala typ moudré lidové ženy ryzího
charakteru. Velmi přesvědčivá byla i dívčí role Barunky,
ztvárněná N. Tanskou. Film ve své době vzbudil mimořádný
ohlas.

V listopadu 1941 měl premiéru příběh jihočeského venkovana
''Jan Cimbura'', adaptace literární předlohy J. Š. Baara.
Ideálního hrdinu, urostlého pracovitého čeledína, ztělesnil
G. Nezval. Snímek, který měl být oslavou idylické minulosti,
vesnického života a češství, neblaze poznamenala vložená
epizoda karikující postavu židovského krčmáře a lichváře,
později označená za jediný závažný ústupek rasistické ideologii
v protektorátním českém hraném filmu. Důvod pro
včlenění této antisemitské scény, která v Baarově románu
chybí, byl po válce sice často, ale nejednoznačně vykládán.
Především kvůli ní vyšetřoval Č. Svaz českých filmových
pracovníků a Komise pro národní bezpečnost pro podezření
z šíření rasistických a antisemitských tendencí. Obvinění
však Č. vyvrátil, mimo jiné i tím, že za okupace odolal nabídkám
točit pro německý Prag film. K jeho dalším filmům
inspirovaným vesnickým románem patřily ''Mlhy na blatech''
podle K. Klostermanna a ''Děvčica z Beskyd'' na motivy prózy
M. J. Sousedíka ''Paprádná nenaříká''.

Druhým velkým tematickým okruhem Č. filmů se stalo
městské prostředí, zejména život vyšší společnosti a uměleckých
kruhů. Z této oblasti ho proslavil především snímek
''Noční motýl'', kostýmní drama podle povídky z knihy V. Mixy
''Medvědi a tanečnice''. Kromě jiných populárních herců v něm
největší příležitost dostaly H. Vítová a A. Mandlová. Vedle
divácké popularity získal ''Noční motýl'' 1941 i Národní cenu.
V jiném podobně laděném filmu ''Tanečnice'' obsadila titulní
roli M. Glázrová. Č. filmy charakterizovaly zdařilá režie, citový
náboj a smysl pro výtvarnou stránku díla. Po válce natočil
Č. během čtyř let, kdy žil ještě v Československu, úspěšné
snímky inspirované válečnými zážitky ''Muži bez křídel'' (cena
země České; cena na Mezinárodním filmovém festivalu
v Cannes, 1946) a ''Bílá tma'' (Národní cena na Mezinárodním
filmovém festivalu v Mariánských Lázních, 1948). V letech
1949–57 realizoval v exilu v Německu šest filmů. Na sklonku
života žil ve Slovinsku, kde dokončil svá poslední díla. Za
režii ''Trenutki odločitve'' byl 1955 v Pule oceněn na Festivalu
jugoslávského filmu.

'''D:''' Kvočna; Panenství, 1937 (scénář); Krok do tmy; Svět, kde se žebrá; Jarka
a Věra, 1938 (scénář); Ohnivé léto, 1939 (scénář a režie); Panna; Babička,
1940 (scénář s K. Hašlerem a V. Wassermannem, režie); Noční motýl; Jan
Cimbura (scénář a režie); Preludium, 1941 (režie); Tanečnice; Mlhy na blatech,
1943 (scénář a režie); Děvčica z Beskyd, 1944 (režie); Muži bez křídel,
1946 (režie); Znamení kotvy, 1947 (scénář a režie); Bílá tma; Muzikant,
1948 (scénář a režie); v Německu: Kronjuwelen [Korunovační klenoty],
1950 (scénář a režie); Das ewige Spiel [Věčná hra], 1951 (scénář a režie); Die
Spur führt nach Berlin [Stopa vede do Berlína], 1952 (scénář a režie); Am
Anfang war es Sünde [Na počátku byl hřích], 1954 (scénář a režie); Harte
Männer, heisse Liebe [Tvrdí muži, horká láska], 1957 (režie); v Jugoslávii:
Vesna [Jaro], 1953 (scénář a režie); Trenutki odločitve [Chvíle rozhodnutí],
1955 (scénář a režie); Ne čakaj na maj [Nečekej na jaro], 1957 (scénář
a režie); X–25 javlja [X–25 hlásí], 1960 (scénář a režie); Srešćemo se večeras
[Sejdeme se večer], 1962 (scénář a režie); Naš auto, 1963 (scénář a režie);
Piran, 1965 (režie).

'''L:''' F. Č. Režisérovy požadavky na filmový námět, in: Filmové listy, 1940,
č. 24, s. 3; Filmové noviny, 1948, č. 3, s. 1; Filmový kurýr, 1940, č. 21, s. 7,
1941, č. 40, s. 1, č. 51–52, s. 1, 1942, č. 7, s. 3, 1943, č. 52, s. 2; Kinorevue
6, č. 47, 10. 7. 1940, s. 406n.; Kulturní politika 20. 8. a 3. 9. 1948; FP,
s. 74n. (s filmografií a bibliografií); ČBS, s. 87; Tomeš 1, s. 181; SBS 1,
s. 403; H. Krejčová, „Jsem nevinen“. Süss, Harlas, Čáp a jiní, in: Iluminace
5, 1993, č. 3, s. 65n.; L. Kašpar, Český a hraný film a filmaři za protektorátu.
Propagace, kolaborace, rezistence, 2007, passim; www.cfn.cz.

Marie Makariusová
   
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]]

[[Kategorie:1913]]
[[Kategorie:Čachovice]]
[[Kategorie:1972]]
[[Kategorie:Portonož]]