ČÁSTEK František 14.9.1874-21.1.1922: Porovnání verzí
(ČÁSTEK_František_14.9.1874-21.1.1933) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.9.1874 | | datum narození = 14.9.1874 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Plzeň |
− | | datum úmrtí = 21.1. | + | | datum úmrtí = 21.1.1922 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Příbram |
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik | | povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČÁSTEK, František''', ''* 14. 9. 1874 Plzeň, † 21. 1. 1922 Příbram, hutní odborník, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Syn ředitele městských středních škol v Plzni, po matce pocházel | ||
+ | z rodu báňských odborníků, působících v západních | ||
+ | Čechách v závodech firmy Starck. Vystudoval hutní inženýrství | ||
+ | na báňské akademii v Leobenu ve Štýrsku. 1896 nastoupil | ||
+ | do železáren Alpské báňské společnosti ve městě Neuberg | ||
+ | an der Mürz ve Štýrsku, kde prováděl pokusy se zplyňováním | ||
+ | uhlí. Výsledky uveřejnil 1902 v časopise ''Hornické a hutnické'' | ||
+ | ''listy''. Jednalo se o první českou práci o zplyňování uhlí. | ||
+ | 1900 přešel do státní služby, nejprve do Idrije, centra těžby | ||
+ | rud rtuti v Kraňsku (nyní Slovinsko). Stal se huťmistrem ve | ||
+ | rtuťové huti. Zabýval se zejména ztrátami kovu při výrobě, | ||
+ | navazoval na studie Adolfa Patery. Od 1904 působil v Příbrami | ||
+ | jako prubíř v laboratoři tamní hutě na stříbro a olovo. | ||
+ | Později pracoval jako správce pražírny rud. 1908 se habilitoval | ||
+ | na katedře hutnictví kovů a slévárenství Vysoké školy | ||
+ | báňské (VŠB) v Příbrami, od 1912 tam působil jako profesor | ||
+ | železářství a technologie železa. 1921/22 byl rektorem | ||
+ | VŠB. V té době se zabýval převážně tepelnou technikou, | ||
+ | usiloval o racionalizaci využití uhlí v metalurgii. Od 1920 | ||
+ | inicioval kurs pro vedoucí pracovníky hutních provozů o využití | ||
+ | paliv. Č. se stal expertem Ústřední správy státních dolů | ||
+ | a hutí, Živnostenské banky a dalších institucí. Publikoval | ||
+ | v časopisech ''Hornické a hutnické listy'', ''Hornický věstník'', ''Montanistische'' | ||
+ | ''Rundschau'', ''Österreichische Zeitschrift für Berg- und'' | ||
+ | ''Hüttenwesen'' a ''Stahl und Eisen''. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' T. Hepner, Za prof. ing. F. Č., in: Hornický věstník 5, 1923, č. 1, s. 4n. | ||
+ | (s bibliografií); MSN 1, s. 938; OSND 1/2, s. 1015; J. Majer, Z dějin Vysoké | ||
+ | školy báňské v Příbrami, 1984, passim. | ||
+ | |||
+ | Pavel Vlašímský | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | [[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | ||
[[Kategorie:1874]] | [[Kategorie:1874]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Plzeň]] |
+ | [[Kategorie:1922]] | ||
+ | [[Kategorie:Příbram]] |
Verze z 19. 11. 2016, 17:37
František ČÁSTEK | |
Narození | 14.9.1874 |
---|---|
Místo narození | Plzeň |
Úmrtí | 21.1.1922 |
Místo úmrtí | Příbram |
Povolání | 26- Bánský odborník nebo energetik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44530 |
ČÁSTEK, František, * 14. 9. 1874 Plzeň, † 21. 1. 1922 Příbram, hutní odborník, pedagog
Syn ředitele městských středních škol v Plzni, po matce pocházel z rodu báňských odborníků, působících v západních Čechách v závodech firmy Starck. Vystudoval hutní inženýrství na báňské akademii v Leobenu ve Štýrsku. 1896 nastoupil do železáren Alpské báňské společnosti ve městě Neuberg an der Mürz ve Štýrsku, kde prováděl pokusy se zplyňováním uhlí. Výsledky uveřejnil 1902 v časopise Hornické a hutnické listy. Jednalo se o první českou práci o zplyňování uhlí. 1900 přešel do státní služby, nejprve do Idrije, centra těžby rud rtuti v Kraňsku (nyní Slovinsko). Stal se huťmistrem ve rtuťové huti. Zabýval se zejména ztrátami kovu při výrobě, navazoval na studie Adolfa Patery. Od 1904 působil v Příbrami jako prubíř v laboratoři tamní hutě na stříbro a olovo. Později pracoval jako správce pražírny rud. 1908 se habilitoval na katedře hutnictví kovů a slévárenství Vysoké školy báňské (VŠB) v Příbrami, od 1912 tam působil jako profesor železářství a technologie železa. 1921/22 byl rektorem VŠB. V té době se zabýval převážně tepelnou technikou, usiloval o racionalizaci využití uhlí v metalurgii. Od 1920 inicioval kurs pro vedoucí pracovníky hutních provozů o využití paliv. Č. se stal expertem Ústřední správy státních dolů a hutí, Živnostenské banky a dalších institucí. Publikoval v časopisech Hornické a hutnické listy, Hornický věstník, Montanistische Rundschau, Österreichische Zeitschrift für Berg- und Hüttenwesen a Stahl und Eisen.
L: T. Hepner, Za prof. ing. F. Č., in: Hornický věstník 5, 1923, č. 1, s. 4n. (s bibliografií); MSN 1, s. 938; OSND 1/2, s. 1015; J. Majer, Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami, 1984, passim.
Pavel Vlašímský