Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky ČÁSTEK Slavojar 28.12.1894-6.2.1920

{{Infobox - osoba
| jméno = Slavojar ČÁSTEK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 28.12.1894
| místo narození = Plzeň
| datum úmrtí = 6.2.1920
| místo úmrtí = Kyjev (Ukrajina)
| povolání = 45- Voják nebo partyzán

| jiná jména = 
}}
'''ČÁSTEK, Slavojar''' ''(pův. jm. Jaroslav), * 28. 12. 1894 Plzeň, † 6. 2. 1920 u Kyjeva (Ukrajina), účastník 1. odboje, rudoarmějec''

Vystudoval Vyšší lesnický ústav v Písku. Nastoupil u třeboňské
lesní správy, ale vzápětí vypukla válka. Č. byl s plzeňským
plukem odveden na frontu do Haliče. V hodnosti
poručíka přeběhl na podzim 1915 do ruského zajetí. V zajateckém
táboře v Kišiněvě organizoval samosprávu. Zřejmě
už tehdy byl členem sociálně demokratické strany. V létě
1916 se přihlásil do československých jednotek a vstoupil
do 5. pěšího pluku Srbské dobrovolnické divize, účastnil se
náročných bojů v Dobrudži. V srbské armádě přijal jméno
Slavojar. Na srbské frontě setrval do podzimu 1917, kdy se
s některými ruskými částmi vrátil do Oděsy. V listopadovém
revolučním chaosu se stal příslušníkem Rudých gard, byl
jedním z prvních českých dobrovolníků na straně bolševiků,
ne-li vůbec prvním. V únoru 1918 vstoupil do komunistické
strany. Z Oděsy ho převeleli do Moskvy, v dubnu 1918
se jako jeden z organizátorů zúčastnil kongresu bývalých
zajatců-internacionalistů, s několika Čechy a spolu s Maďarem
G. Vargou vytvořil na pokyn petrohradského vedení
rudogvardějskou internacionální skupinu a přesunul se
s ní k Penze, základně českých komunistů v Rusku. V bitvě
o Penzu i později byl zástupcem velícího důstojníka Vargy.
Při přechodu k Volze vznikl ze skupiny (otrjad) První internacionální
pluk; Č. byl postaven do jeho čela a vyznamenal
se v bojích o Syzraň, Simbirsk (Uljanovsk) a Samaru. Velení
přiřadilo pluk ke Gajově Železné divizi, Č. byl jmenován zástupcem
simbirského velitele, potom samarským velitelem
a na začátku 1919 náčelníkem oddělení vrchního velení pro
formování internacionálních oddílů Rudé armády. V létě
1919 se stal velitelem internacionální střelecké brigády a na
podzim 1919 samostatné divize, která operovala na západní
Ukrajině a s níž se původně počítalo pro válku v Maďarsku.
Za ústupu ke Kyjevu se smrtelně nakazil tyfem a v polním
lazaretu infekci podlehl.

'''P:''' VHA Praha, fond Evidence československých rudoarmějců.

Martin Kučera
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]

[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:1920]]
[[Kategorie:Kyjev]]