ČÁSTEK Slavojar 28.12.1894-6.2.1920

Z Personal
Slavojar ČÁSTEK
Narození 28.12.1894
Místo narození Plzeň
Úmrtí 6.2.1920
Místo úmrtí u Kyjeva (Ukrajina)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=84392

ČÁSTEK, Slavojar (pův. jm. Jaroslav), * 28. 12. 1894 Plzeň, † 6. 2. 1920 u Kyjeva (Ukrajina), účastník 1. odboje, rudoarmějec

Vystudoval Vyšší lesnický ústav v Písku. Nastoupil u třeboňské lesní správy, ale vzápětí vypukla válka. Č. byl s plzeňským plukem odveden na frontu do Haliče. V hodnosti poručíka přeběhl na podzim 1915 do ruského zajetí. V zajateckém táboře v Kišiněvě organizoval samosprávu. Zřejmě už tehdy byl členem sociálně demokratické strany. V létě 1916 se přihlásil do československých jednotek a vstoupil do 5. pěšího pluku Srbské dobrovolnické divize, účastnil se náročných bojů v Dobrudži. V srbské armádě přijal jméno Slavojar. Na srbské frontě setrval do podzimu 1917, kdy se s některými ruskými částmi vrátil do Oděsy. V listopadovém revolučním chaosu se stal příslušníkem Rudých gard, byl jedním z prvních českých dobrovolníků na straně bolševiků, ne-li vůbec prvním. V únoru 1918 vstoupil do komunistické strany. Z Oděsy ho převeleli do Moskvy, v dubnu 1918 se jako jeden z organizátorů zúčastnil kongresu bývalých zajatců-internacionalistů, s několika Čechy a spolu s Maďarem G. Vargou vytvořil na pokyn petrohradského vedení rudogvardějskou internacionální skupinu a přesunul se s ní k Penze, základně českých komunistů v Rusku. V bitvě o Penzu i později byl zástupcem velícího důstojníka Vargy. Při přechodu k Volze vznikl ze skupiny (otrjad) První internacionální pluk; Č. byl postaven do jeho čela a vyznamenal se v bojích o Syzraň, Simbirsk (Uljanovsk) a Samaru. Velení přiřadilo pluk ke Gajově Železné divizi, Č. byl jmenován zástupcem simbirského velitele, potom samarským velitelem a na začátku 1919 náčelníkem oddělení vrchního velení pro formování internacionálních oddílů Rudé armády. V létě 1919 se stal velitelem internacionální střelecké brigády a na podzim 1919 samostatné divize, která operovala na západní Ukrajině a s níž se původně počítalo pro válku v Maďarsku. Za ústupu ke Kyjevu se smrtelně nakazil tyfem a v polním lazaretu infekci podlehl.

P: VHA Praha, fond Evidence československých rudoarmějců.

Martin Kučera