ČÍŽEK Alois 24.12.1905-13.12.1990: Porovnání verzí
(ČÍŽEK_Alois_24.12.1905-1991) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 4: | Řádka 4: | ||
| datum narození = 24.12.1905 | | datum narození = 24.12.1905 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 13.12.1990 |
− | | místo úmrtí = Gagny u Paříže | + | | místo úmrtí = Gagny u Paříže (Francie) |
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 83 |
+ | }} | ||
+ | '''ČÍŽEK, Alois''', ''* 24. 12. 1905 Praha, † 13. 12. 1990 Gagny u Paříže (Francie), politik'' | ||
− | + | Původním povoláním dělník Elektrických podniků hl. m. | |
+ | Prahy. Od mládí byl aktivní v národně socialistické straně, | ||
+ | angažoval se v odborových a družstevních organizacích a také | ||
+ | v řadě sportovních klubů (AC Sparta, KA Žižkov aj.). Hrál | ||
+ | fotbal i boxoval. Za okupace pracoval v domácím odboji | ||
+ | a 1942–45 byl vězněn v koncentračním táboře. Po osvobození | ||
+ | se stal poslancem Prozatímního (1945–46) a Ústavodárného | ||
+ | (1946–48) národního shromáždění (ÚNS) za národně | ||
+ | socialistickou stranu, kde působil v rozpočtovém a především | ||
+ | bezpečnostním výboru. Byl rovněž pořadatelem ÚNS. V parlamentu | ||
+ | patřil (spolu s Otou Horou a dalšími) k nekompromisním | ||
+ | kritikům komunistických čistek v bezpečnostních | ||
+ | složkách. S tím, jak se situace v resortu vnitra přiostřovala, Č. | ||
+ | kritika sílila a jeho důrazných projevů v parlamentu přibývalo. | ||
+ | 26. 2. 1948 byl Č. zatčen, ale na základě ostrého protestu | ||
+ | Edvarda Beneše propuštěn. Vzápětí emigroval do Francie, kde | ||
+ | vydával (1959–90) protikomunistický satirický časopis Bič. | ||
+ | V Československu byl 1. 9. 1948 v nepřítomnosti odsouzen | ||
+ | spolu s V. Krajinou a O. Horou k trestu 25 let vězení. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Pejskar, Úmrtí statečného bývalého poslance, in: Svobodné slovo 14. 2. | ||
+ | 1991; Tomeš 1, s. 216; M. Trapl, Exil po únoru 1948, 1995, s. 53. | ||
+ | |||
+ | Roman Vondra | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 18: | Řádka 43: | ||
[[Kategorie:1905]] | [[Kategorie:1905]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1990]] |
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Gagny]] |
Aktuální verze z 15. 10. 2019, 10:36
Alois ČÍŽEK | |
Narození | 24.12.1905 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 13.12.1990 |
Místo úmrtí | Gagny u Paříže (Francie) |
Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 83 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58550 |
ČÍŽEK, Alois, * 24. 12. 1905 Praha, † 13. 12. 1990 Gagny u Paříže (Francie), politik
Původním povoláním dělník Elektrických podniků hl. m. Prahy. Od mládí byl aktivní v národně socialistické straně, angažoval se v odborových a družstevních organizacích a také v řadě sportovních klubů (AC Sparta, KA Žižkov aj.). Hrál fotbal i boxoval. Za okupace pracoval v domácím odboji a 1942–45 byl vězněn v koncentračním táboře. Po osvobození se stal poslancem Prozatímního (1945–46) a Ústavodárného (1946–48) národního shromáždění (ÚNS) za národně socialistickou stranu, kde působil v rozpočtovém a především bezpečnostním výboru. Byl rovněž pořadatelem ÚNS. V parlamentu patřil (spolu s Otou Horou a dalšími) k nekompromisním kritikům komunistických čistek v bezpečnostních složkách. S tím, jak se situace v resortu vnitra přiostřovala, Č. kritika sílila a jeho důrazných projevů v parlamentu přibývalo. 26. 2. 1948 byl Č. zatčen, ale na základě ostrého protestu Edvarda Beneše propuštěn. Vzápětí emigroval do Francie, kde vydával (1959–90) protikomunistický satirický časopis Bič. V Československu byl 1. 9. 1948 v nepřítomnosti odsouzen spolu s V. Krajinou a O. Horou k trestu 25 let vězení.
L: J. Pejskar, Úmrtí statečného bývalého poslance, in: Svobodné slovo 14. 2. 1991; Tomeš 1, s. 216; M. Trapl, Exil po únoru 1948, 1995, s. 53.
Roman Vondra