ČÍŽEK Evžen 10.12.1904-26.11.1942: Porovnání verzí

Z Personal
(ČÍŽEK_Evžen_10.12.1904-26.11.1942)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Evžen ČÍŽEK
 
| jméno = Evžen ČÍŽEK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Cizek Evzen portret.jpg
 
| datum narození = 10.12.1904
 
| datum narození = 10.12.1904
| místo narození = Ostrava
+
| místo narození = Slezská Ostrava (Ostrava)
 
| datum úmrtí = 26.11.1942
 
| datum úmrtí = 26.11.1942
| místo úmrtí = Cardiff
+
| místo úmrtí = Penarth Point u Cardiffu (Velká Británie)
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Evžen ČÍŽEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 84-85
 +
}}
 +
'''ČÍŽEK, Evžen''', ''* 10. 12. 1904 Slezská Ostrava (Ostrava), † 26. 11. 1942 Penarth Point u Cardiffu (Velká Británie), letec, účastník 2. odboje''
  
== Literatura ==
+
Vystudoval reálné gymnázium a po maturitě absolvoval Vojenskou
 +
akademii v Hranicích na Moravě, odkud byl vyřazen
 +
1924 v hodnosti poručíka. V Aplikační pěchotní škole v Milovicích
 +
byl 1924–25; v lednu–dubnu 1926 prošel v Chebu
 +
pozorovacím kursem a 1931 pilotní školou. Mezitím 1928
 +
přestoupil k letectvu. 1930 se stal nočním pozorovatelem
 +
a 1935 nočním stíhacím pilotem. Od 1934 působil v Praze-
 +
-Kbelích jako velitel 43. stíhací letky a od 1937 ve stejné
 +
funkci u 44. letky. Zároveň byl zástupcem velitele III/1
 +
peruti. Okupace českých zemí ho zastihla na letišti v Hradci
 +
Králové. Z domova odešel 15. 6. 1939 přes Polsko do Francie
 +
v hodnosti štábního kapitána a 2. 10. 1939 byl přijat jako
 +
Lieutennant à titre étranger do cizinecké legie. V prosinci
 +
1939 byl odvelen k polní jednotce GC III/3 na frontu a počátkem
 +
března 1940 dán k dispozici Armeé de l’Air. Ve francouzské
 +
kampani sestřelil celkem pět nepřátelských letounů
 +
(z toho tři ve spolupráci). Po pádu Francie odletěl 25. 6. 1940
 +
do severní Afriky, odkud řídil odsuny československých letců
 +
do Anglie, kam sám přiletěl přes Lisabon 17. 8. 1940. Ihned
 +
byl přijat do Royal Air Force a stal se nejdříve velitelem letky
 +
312. československé perutě a pak velitelem celé perutě, s níž
 +
se účastnil bitvy o Británii (Battle of Britain). 27. 5. 1941 byl
 +
odvolán k práci ve štábu Fighter Command, kde od září 1941
 +
zastával funkci československého styčného důstojníka. Smrt
 +
jej zastihla, když jako Group Captain Fighter Command letěl
 +
z letiště Northolt na pohřeb četaře J. Remeše do St. Athanu.
 +
Letoun narazil nad Cardiffem na balonové lano a zřítil
 +
se do doků. Pohřeb se konal na hřbitově RAF v Brookwoodu,
 +
československém oddělení, číslo hrobu 1, Row B, Plot 28. In
 +
memoriam byl jmenován plukovníkem a vyznamenán Československým
 +
válečným křížem 1939, Croix de Guerre avec 2 palmes et 5 étoiles de vermeil, Légion d’Honneur au grade de
 +
Chevalier, The 1939–1945 Star with Battle of Britain Caps,
 +
Defence Medal, československou medailí Za chrabrost, československou
 +
medailí Za zásluhy I. stupně, Československou
 +
vojenskou pamětní medailí se štítky F – VB.
 +
 
 +
'''L:''' J. Rajlich, Na nebi sladké Francie, 1998, passim; týž, Na nebi hrdého Albionu
 +
1–3, 1999–2001 passim; Vojenské osobnosti československého odboje
 +
1939–1945, 2005, s. 50.
 +
 
 +
Zlatica Zudová-Lešková
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]

Aktuální verze z 2. 11. 2019, 18:27

Evžen ČÍŽEK
Narození 10.12.1904
Místo narození Slezská Ostrava (Ostrava)
Úmrtí 26.11.1942
Místo úmrtí Penarth Point u Cardiffu (Velká Británie)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 84-85

ČÍŽEK, Evžen, * 10. 12. 1904 Slezská Ostrava (Ostrava), † 26. 11. 1942 Penarth Point u Cardiffu (Velká Británie), letec, účastník 2. odboje

Vystudoval reálné gymnázium a po maturitě absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, odkud byl vyřazen 1924 v hodnosti poručíka. V Aplikační pěchotní škole v Milovicích byl 1924–25; v lednu–dubnu 1926 prošel v Chebu pozorovacím kursem a 1931 pilotní školou. Mezitím 1928 přestoupil k letectvu. 1930 se stal nočním pozorovatelem a 1935 nočním stíhacím pilotem. Od 1934 působil v Praze- -Kbelích jako velitel 43. stíhací letky a od 1937 ve stejné funkci u 44. letky. Zároveň byl zástupcem velitele III/1 peruti. Okupace českých zemí ho zastihla na letišti v Hradci Králové. Z domova odešel 15. 6. 1939 přes Polsko do Francie v hodnosti štábního kapitána a 2. 10. 1939 byl přijat jako Lieutennant à titre étranger do cizinecké legie. V prosinci 1939 byl odvelen k polní jednotce GC III/3 na frontu a počátkem března 1940 dán k dispozici Armeé de l’Air. Ve francouzské kampani sestřelil celkem pět nepřátelských letounů (z toho tři ve spolupráci). Po pádu Francie odletěl 25. 6. 1940 do severní Afriky, odkud řídil odsuny československých letců do Anglie, kam sám přiletěl přes Lisabon 17. 8. 1940. Ihned byl přijat do Royal Air Force a stal se nejdříve velitelem letky 312. československé perutě a pak velitelem celé perutě, s níž se účastnil bitvy o Británii (Battle of Britain). 27. 5. 1941 byl odvolán k práci ve štábu Fighter Command, kde od září 1941 zastával funkci československého styčného důstojníka. Smrt jej zastihla, když jako Group Captain Fighter Command letěl z letiště Northolt na pohřeb četaře J. Remeše do St. Athanu. Letoun narazil nad Cardiffem na balonové lano a zřítil se do doků. Pohřeb se konal na hřbitově RAF v Brookwoodu, československém oddělení, číslo hrobu 1, Row B, Plot 28. In memoriam byl jmenován plukovníkem a vyznamenán Československým válečným křížem 1939, Croix de Guerre avec 2 palmes et 5 étoiles de vermeil, Légion d’Honneur au grade de Chevalier, The 1939–1945 Star with Battle of Britain Caps, Defence Medal, československou medailí Za chrabrost, československou medailí Za zásluhy I. stupně, Československou vojenskou pamětní medailí se štítky F – VB.

L: J. Rajlich, Na nebi sladké Francie, 1998, passim; týž, Na nebi hrdého Albionu 1–3, 1999–2001 passim; Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 50.

Zlatica Zudová-Lešková