ČÍŽKOVÁ Blandina 6.7.1859-25.4.1925: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 25.4.1925
 
| datum úmrtí = 25.4.1925
 
| místo úmrtí = Kolorédov (Frýdek-Místek)
 
| místo úmrtí = Kolorédov (Frýdek-Místek)
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista
68- Redaktor nebo žurnalista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 86-87
 
}}
 
}}
 
'''ČÍŽKOVÁ, Blandina''', ''* 6. 7. 1859 Řisuty u Slaného, † 25. 4. 1925 Kolorédov (Frýdek-Místek), knihovnice, folkloristka, publicistka''
 
'''ČÍŽKOVÁ, Blandina''', ''* 6. 7. 1859 Řisuty u Slaného, † 25. 4. 1925 Kolorédov (Frýdek-Místek), knihovnice, folkloristka, publicistka''

Verze z 15. 10. 2019, 09:40

Blandina ČÍŽKOVÁ
Narození 6.7.1859
Místo narození Řisuty u Slaného
Úmrtí 25.4.1925
Místo úmrtí Kolorédov (Frýdek-Místek)
Povolání 63- Spisovatel
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 86-87

ČÍŽKOVÁ, Blandina, * 6. 7. 1859 Řisuty u Slaného, † 25. 4. 1925 Kolorédov (Frýdek-Místek), knihovnice, folkloristka, publicistka

Prameny nejednotně udávají (patrně pro střídání povolání), že její otec vlastnil firmu na výrobu zahradního nábytku nebo že byl správcem arcivévodské pily a stolárny v Těšíně. Od 1869 žila Č. s rodiči v tomto městě, čtyřtřídní měšťanskou školu absolvovala v Praze, čtyřletý dívčí učitelský ústav opět v Těšíně. Jako učitelka zůstala svobodná. Více než v pedagogickém povolání, o němž se druhotná literatura nezmiňuje, se s úspěchem uplatnila jako agilní regionální pracovnice, sběratelka místního folkloru, publicistka, vydavatelka, redaktorka, knihovnice a organizátorka kulturního dění v obcích na Těšínsku. 1894 byla poslancem Věnceslavem Hrubým pověřena vydáváním Novin těšínských, jejichž redakci přenesla posléze do Frýdku. 1911 se vydávání novin pro rozpory s ostatními redaktory o zaměření čísla vzdala. Ve Frýdku se zapojila do Českého politického spolku pro Těšínsko. Byla organizačně činná i ve Slezské Matici osvěty lidové a v Ústředí ženských spolků v Brně a Praze. 1895–1911 působila jako redaktorka Slezského kalendáře. V příspěvcích a přednáškách se zasazovala o řešení česko-polských vztahů a o hospodářské posílení českých pozic na Těšínsku. Jako regionální sběratelka se od druhé poloviny 19. století angažovala v řadě přípravných a organizátorských prací: podílela se na výpravě národopisného vlaku z Těšínska se 600 účastníky na Národopisnou výstavu v Praze 1895, sama organizovala řadu výstav, mimo jiné expozici rukodělné práce v Morávce 1896, tkalcovskou ve Vyšních Lhotách 1900, Krajinskou výstavu v Dobré 1910 a další expozice výšivek a pletařských výrobků. J. L. Mikoláš ji nazýval slezskou Boženou Němcovou. Po 1912 se stala živnostnicí, provozovala a vlastnila menší obchod v Místku-Kolorédově. 1918 se této činnosti vzdala. Po založení Veřejné obecní knihovny města Místku 1923 byla na základě složené státní knihovnické zkoušky 1922 potvrzena dohlédacím úřadem ve funkci vedoucí knihovny. Začátkem 1925 těžce onemocněla a na jaře zemřela.

Literárně se uplatnila jako publicistka v řadě časopisů. Přispívala kulturními a národně politickými články, přicházela s tématy své záliby ve sbírání folkloru a psala o lidových zvycích (např. Jak lid východoslezský doktoří, otištěno v Českém lidu 1897, Tkalcovská výstava ve Vyšních Lhotách a Z alba mých přátel a známých ve Slezském kalendáři 1901, Hospodyňská škola v Kateřinkách, tamtéž 1903, Jak lid slezský léčí nemocné v Českém lidu 1913, Vystěhovalci z Čech ve Slezsku v minulém století v Beskydských besedách 1916, Ze starých dobrých časů v Černé zemi 1924 a jiné). Přispívala do Osvěty, Opavského týdeníku, Ženských listů a dalších tiskovin. Užívaný pseudonym Slezanka, pod nímž měla také publikovat, nebyl zatím spolehlivě ověřen.

L: nekrolog in: Naše kniha 6, 1925, s. 138; Vlastivědný sborník slezský 2, 1926, s. 57; J. L. Mikoláš, B. Č. – slezská Božena Němcová, in: Věstník Matice opavské 38, 1933, s. 188–193; Slezský sborník 2, 1937, s. 17; M. Rusinský, Kapitolky ze Slezska, 1946, s. 88; týž, Bard prvý z Beskyd, in: Bezručův sborník (ed. K. Černohorský), 1947, s. 40, 127; Ficek 1, s. 25–26 (kde literatura); J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 483; Slezsko 3, s. 31 (kde další literatura); V. Vlk, Slezští buditelé – Frýdek-Místek, 2001, s. 5; G. Chromcová, „Noviny Těšínské“. Písmo posvěcené českému lidu ve Východním Slezsku, in: Zpravodaj Městského úřadu v Českém Těšíně (duben), 2004, s. 23.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; Památník Petra Bezruče Opava.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová