Verze z 30. 10. 2019, 18:35, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ČÍLA Otakar 10.3.1894-28.3.1977

Z Personal
Otakar ČÍLA
Narození 10.3.1894
Místo narození Nová Paka
Úmrtí 28.3.1977
Místo úmrtí Nová Paka
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
23- Lesník nebo myslivec
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 81
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45126

ČÍLA, Otakar, * 10. 3. 1894 Nová Paka, † 28. 3. 1977 Nová Paka, malíř, účastník 1., 2. a 3. odboje

Byl bratrem Antonína Mikuláše Č. (1883–1983) a Bohumíra Č. (1885–1973). Malovat se učil nejdříve v rodišti, potom u akademického malíře Josefa Mühla. Akademii výtvarných umění v Praze navštěvoval 1913–14. Poté narukoval a 1915 upadl do ruského zajetí, 1917 vstoupil do srbských legií. Pro nemoc byl zproštěn služby a vyučoval kreslení na soukromé škole v Dněpropetrovsku. 1919 byl převelen k typografickému oddělení československého generálního štábu v Irkutsku, 1920 vyslán do Číny a Indie, kde mj. ilustroval časopis The Times of India. Vrátil se s hodností nadporučíka. V Irkutsku navrhl 1919 poštovní známky československých legií a bankovky pro Kolčakovu vládu. Studium dokončil po návratu z války 1920–25 u V. Nechleby. Po absolutoriu 1925 podnikl studijní cestu do Albánie, kde mj. portrétoval budoucího krále a navrhl podobu státního vyznamenání.

Po návratu do Nové Paky maloval především obrazy přírody a zvěře, s nimiž dosáhl značných úspěchů. Tvořil také portréty (např. V. Šrobár) a žánrové obrázky z cest, později motivy z přírody a s lovnou zvěří. Získal mnohá ocenění. Během nacistické okupace byl členem odbojové skupiny Obrana národa, v květnu 1945 se stal okresním velitelem v Nové Pace. 1949 byl zatčen a ve vykonstruovaném politickém procesu (v souvislosti s hradeckou odbojovou skupinou napojenou na Miladu Horákovou) odsouzen na 20 let, vězněn do 1958, kdy byl ze zdravotních důvodů podmínečně propuštěn a 1990 plně rehabilitován. V žaláři portrétoval spoluvězně. 1998 jej rodné město jmenovalo in memoriam čestným občanem.

D: samostatná výstava: Obrazy z Indie a Číny, Nová Paka a Jičín, 1922.

L: OSND 1/2, s. 1304; KSN 3, s. 68; Toman 1, s. 149; P. Dějev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 91; C. Rakušan, Myslivecký slovník naučný, 1992, s. 28; H. Fajstauerová, Osudy, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší 18, 2005, s. 242n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jarmila Štogrová