Biografický slovník
ČÍPEK František 2.10.1912-24.11.1996
| František ČÍPEK | |
 | |
| Narození | 2.10.1912 |
|---|---|
| Místo narození | Crhov u Olešnice na Moravě |
| Úmrtí | 24.11.1996 |
| Místo úmrtí | Olešnice na Moravě |
| Povolání |
17- Veterinář 45- Voják nebo partyzán |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 82 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77625 |
ČÍPEK, František, * 2. 10. 1912 Crhov u Olešnice na Moravě, † 24. 11. 1996 Olešnice na Moravě, zvěrolékař, účastník 2. odboje
Maturoval na klasickém gymnáziu v Brně. Vojenskou prezenční službu konal 1934–36 na Slovensku. 1936 zahájil studia na brněnské Vysoké škole veterinární. Během nich se stal demonstrátorem Ústavu histologie a embryologie, 1938 byl jako důstojník v záloze dvakrát mobilizován a 1939 zvolen starostou Spolku veterinárních mediků. Zúčastnil se i studentských akcí v době násilného uzavírání českých vysokých škol a zachránil část spisů a majetku organizace. Před zatčením uprchl na Českomoravskou vysočinu, kde pracoval jako dělník v cementárně ve Svratce, od podzimu 1940 jako šofér u zvěrolékaře J. Ocetka v Černé Hoře u Blanska a prohlížitel dobytka v Újezdě a v Brťově u Černé Hory. Spolupracoval s odbojovými skupinami (III. československá úderná rota, skupina R3 a partyzánská skupina Jermak) a na podzim 1944 spoluzaložil novou bojovou skupinu Svoboda, jež nakonec bojovala v regionu společně s partyzánskou brigádou Jana Koziny. 1945 zastával funkci partyzánského komisaře tehdejšího boskovického okresu, po osvobození místopředsedy Revolučního národního výboru v Černé Hoře.
Studia na brněnské vysoké škole ukončil v listopadu 1945. Nastoupil 1946 jako praktický a městský zvěrolékař v Olešnici na Moravě, kde působil až do odchodu do výslužby (1978). Po zestátnění veterinární služby tam pokračoval od 1951 jako obvodní veterinární lékař. Od 1958 se specializoval na veterinární hygienu v okrese Blansko a ve velkém závodě masného průmyslu v Olešnici. Vedle odborné práce se věnoval osvětové činnosti a organizoval odbojáře. Přednášel zemědělcům, žákům a studentům, publikoval část svých vzpomínek v regionálním tisku Blanenska, Boskovicka a Tišnovska. Po odchodu do důchodu se zabýval intenzivně dějinami veterinární profese. V Olešnici zřídil v prostorách bývalé veterinární ordinace soukromé muzeum, v němž zpřístupnil dokumenty z veterinární praxe, odbojové a veřejné činnosti. Vzpomínky na odbojovou činnost vylíčil v publikaci Starosta Spolku veterinárních mediků a podílel se též na natočení filmového dokumentu o událostech před 17. 11. 1939 na brněnské Vysoké škole veterinární (obojí 1989), škola mu v červnu 1991 udělila zlatý zvěrolékařský diplom.
L: R. Böhm, Osmdesátiny MVDr. F. Č. z Olešnice, in: Veterinářství 42, 1992, č. 10, s. 398; rb (=R. Böhm), Za F. Č., in: tamtéž 47, 1997, č. 1, s. 37; J. Šindlář, MVDr. F. Č. (1912–1996), venkovský veterinární lékař s odbojovou minulostí, in: Zvěrokruh, 2005, č. 7, s. 22n.
Jiří Šindlář, Gustav Novotný
