ČŮTA František 15.11.1898-15.3.1986: Porovnání verzí

Verze z 9. 12. 2016, 14:15

František ČŮTA
Narození	15.11.1898
Místo narození	Lomnice nad Lužnicí
Úmrtí	15.3.1986
Místo úmrtí	Praha
Povolání	3- Chemik nebo alchymista 61- Pedagog
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45231

ČŮTA, František, * 15. 11. 1898 Lomnice nad Lužnicí, † 15. 3. 1986 Praha, chemik, pedagog

Absolvoval gymnázium v Českých Budějovicích a v Třeboni. 1919–23 studoval na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze (dnes VŠCHT) a současně byl asistentem u prof. Rudolfa Hace na katedře analytické a potravní chemie. 1923–26 se zapsal na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity a složil filozoficko-pedagogickou zkoušku. 1929 mu byl udělen, po obhájení disertační práce Vliv alkalických kationtů na srážení ferikyanidu zinečnatého, doktorát technických věd. 1930 pracoval na Technische Hochschule v Drážďanech a 1931 na Ohio State University. 1936 se habilitoval z analytické chemie. Za druhé světové války pracoval ve Výzkumné stanici cukrovarské v Brně, po osvobození se vrátil do Prahy, 1946 byl jmenován profesorem a později i vedoucím ústavu analytické chemie VŠCHT. 1947 si rozšířil habilitaci na fyzikální chemii a stal se u nás průkopníkem fyzikálně chemických analytických metod elektrochemických, optických a zejména metod s využitím skleněné elektrody. S asistentem Karlem Kámenem připravil univerzální indikátor pro rozsah pH, který je obecně označovaný jako Čůta-Kámen. Ve třech funkčních obdobích byl děkanem a proděkanem anorganické fakulty VŠCHT. V listopadu 1956 byl zvolen členem korespondentem ČSAV. Kromě vědeckých publikací zpracoval i učebnice – skripta pro chemii odměrnou, pro speciální metody analytické, návody a výpočty pro laboratorní práce. Napsal odborné pojednání Analytická chemie odměrná (1956), které našlo uplatnění i v praxi. Dlouhodobě předsedal redakční radě odborného časopisu Chemické listy a 1961–72 Československé chemické společnosti. Působil jako expert v pedagogické společnosti UNESCO a IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry, resp. Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii). Stal se spoluzakladatelem Federace evropských chemických společností, jejíž čestnou medailí byl na sklonku života vyznamenán, dále čestným členem Polské chemické společnosti a řádným členem Americké vědecké společnosti The Society Sigma Xi Omega. U příležitosti 70. narozenin byl oceněn Zlatou čestnou plaketou ČSAV J. Heyrovského Za zásluhy v chemických vědách.

D: Analytická chemie odměrná, 1956; Návody pro cvičení v detekci bojových látek, 1939; Příručka pro cvičení v odměrné analýze (s. R. Hacem), 1946; Přednášky z fyzikální chemie a doplňky přednášek z fyzikální chemie 1, 2, 1947; Návody pro cvičení v analyse plynu, 1948; Přednášky z fyzikálních metod analytických (s K. Kámenem a F. Štráfeldem), 1952; Příklady z analytické chemie odměrné (se Z. Velebilem), 1952; Přednášky z analytické chemie odměrné, 1. vyd., 1953; Návody pro cvičení v analytické chemii odměrné, 2. vyd., 1954; Příklady výpočtů ze speciálních metod analytických, 1956; Přednášky o fyzikálních a speciálních metodách analytických (s B. Polejem), 1961; Přednášky z instrumentální analýzy, 1. vyd., 1966; Analytická chemie na učilištích, z nichž se vyvinula Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, od jejich založení až do studijního roku 1939/40, in: Chemické listy, s. 1057–1079; Waldova soustava chemických vědomostí, in: tamtéž, 70, 1976, s. 1146–1165; Instrumentální analýza, 1986.

L: MČE 1, s. 876, 6, s. 914; PSN 1, s. 494; ČBS, s. 102; Tomeš 1, s. 219; Chemické listy 57, 1963, s. 1215; Chemický průmysl 18, 1968, příloha Chemie a lidé, č. 11–12, nestr.; nekrolog in: Věstník ČSAV 95, 1986, s. 316–318; 100 let Československé společnosti chemické, č. 6, 1966, s. 46n.

P: Archiv ČVUT Praha, fond rektorát, č. 17, osobní spis, kart. č. 3.

Miloslava Žďárská, Vít Šmerha