ČŽJŽEK Johann Baptist Anton Karl 25.5.1806-17.6.1855

Z Personal
Johann Baptist Anton Karl ČŽJŽEK
Narození 25.5.1806
Místo narození Jirny u Prahy
Úmrtí 17.6.1855
Místo úmrtí Atzgersdorf (Vídeň, Rakousko)
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 103-104

ČŽJŽEK, Johann Baptist Anton Karl (též CZJZEK, CŽJŽEK, ČÍŽEK), * 25. 5. 1806 Jirny u Prahy, † 17. 6. 1855 Atzgersdorf (Vídeň, Rakousko), geolog

Narodil se jako nejstarší ze sedmi dětí v rodině hospodářského správce. Gymnázium navštěvoval postupně v Litomyšli, Praze a ve Vídni, kde 1825 studium ukončil. Nastoupil jako praktikant do účtárny Nejvyššího úřadu pro mincovnictví a hornictví ve Vídni. 1826–28 studoval báňskou a lesnickou akademii v Banské Štiavnici. Poté působil na báňském ředitelství v Příbrami. 1835 byl povolán jako oficiál do účtárny dvorní komory pro mincovnictví a hornictví ve Vídni, kde si získal přízeň přednosty dvorní komory Augusta Longina Lobkovice, který ho doporučil jako vedoucího průzkumných prací k vyhledávání uhlí ve Východních Alpách (1837–38). Poté Č. prováděl geologický výzkum v oblasti státních lesů v jihozápadním okolí Vídně. Při dvorní komoře pro mincovnictví a hornictví byl založen mineralogický kabinet, který od 1839 vedl vynikající organizátor Wilhelm Haidinger. Počátkem čtyřicátých let z kabinetu vzniklo montanistické muzeum, kde se konaly přednášky z geologie a příbuzných oborů. Č. patřil k jejich pravidelným posluchačům. Haidinger začal podporovat Č. výzkum geologie a paleontologie okolí Vídně. Z Haidingerovy iniciativy 1846 ve Vídni vznikl Spolek přátel přírodních věd (Verein von Freunden der Naturwissenschaften in Wien). V jeho časopisu Naturwissenschaftliche Abhandlungen vyšla řada Č. prací, mj. 1848 o foraminiferách ze svrchního terciéru vídeňské pánve, ve které popsal 25 nových druhů těchto stratigraficky významných prvoků. 1846 vydal první geologickou mapu jižního okolí Vídně. 1849 byl ve Vídni založen Říšský geologický ústav (K. k. Geologische Reichsanstalt, GRA), Haidinger byl jeho prvním ředitelem. Č. obdržel titul báňského rady, 1850 se stal členem GRA a aktivně se podílel na jeho organizaci. Jako vedoucí geolog byl pověřen řízením geologického mapování a výzkumu v oblasti jižních Čech a Šumavy. Pod jeho vedením pracovali mj. D. Štúr, J. Jokély, F. Lidl, V. Zepharovich, F. Hochstetter. Sám se zabýval zejména českobudějovickou pánví a okolními jednotkami, podal první zprávu o výskytu antracitu u Českých Budějovic. Výsledky tohoto prvního systematického mapování území českých zemí i celé monarchie shrnul W. Haidinger a F. Hauer do Geologische Übersichts-Karte der Österreichisch-Ungarischen Monarchie (v měřítku 1:576 000), vydané tiskem 1867–71. Č. dále pokračoval ve výzkumu vídeňské pánve a okrajových území Východních Alp. Výsledky publikoval v časopise Jahrbuch der Geologischen Reichsanstalt; v prvních pěti ročnících vyšlo 31 Č. příspěvků. 1852 vážně onemocněl zhoubným nádorem, po několika operacích zemřel na zápal plic. Pochován byl v Atzgersdorfu. Č. byl prvním profesionálním geologem české národnosti.

D: Beitrag zur Kenntnis der fossilen Foraminiferen des Wiener Beckens, in: Naturwissenschaftliche Abhandlungen (Wien) 2, 1848, č. 1, s. 137n.; Marmor-Arten in Oesterreich, in: Jahrbuch der Geologischen Reichsanstalt (Wien) 2, 1853, s. 89n.; Das Budweiser Tertiaerbecken, in: tamtéž 5, 1854, s. 215; Bericht der II. Section über die geologische Aufnahme im südlichen Böhmen im Jahre 1853, in: tamtéž, s. 263n.; Niveauverhältnisse des fürstlich Schwarzenberg’schen Holz-Schwimmcanals im südlichen Böhmen, in: tamtéž, s. 625n.

L: W. Haidinger, J. Č., in: Jahrbuch der k. k. Geologischen Reichsanstalt (Wien) 6, 1855, s. 665n.; týž, Das Kaiserlich-königliche Montanistische Museum und die Freunde der Naturwissenschaften in Wien in den Jahren 1840 bis 1850, Wien 1869, passim; Wurzbach 3, s. 114–116; ÖBL 1, s. 164; R. Kettner, J. Č. (1806–1855), in: Čas. Mineral. Geol. 1, 1956, č. 1, s. 86n.; NGS, s. 684.

Pavel Vlašímský