ČABART Jan 26.12.1900-14.10.1964: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku ČABART Jan 1900 na ČABART Jan 26.12.1900-14.10.1964 bez založení přesměrování)
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 14.10.1964  
 
| datum úmrtí = 14.10.1964  
 
| místo úmrtí = Zbraslav (Praha)
 
| místo úmrtí = Zbraslav (Praha)
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
+
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec<br />68- Redaktor nebo žurnalista
68- Redaktor nebo žurnalista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 503
 
}}
 
}}
 
'''ČABART, Jan''', ''* 26. 12. 1900 Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, † 14. 10. 1964 Zbraslav (Praha), lesník, odborný spisovatel''
 
'''ČABART, Jan''', ''* 26. 12. 1900 Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, † 14. 10. 1964 Zbraslav (Praha), lesník, odborný spisovatel''

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 08:13

Jan ČABART
Narození 26.12.1900
Místo narození Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí
Úmrtí 14.10.1964
Místo úmrtí Zbraslav (Praha)
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 503

ČABART, Jan, * 26. 12. 1900 Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, † 14. 10. 1964 Zbraslav (Praha), lesník, odborný spisovatel

Nemanželský syn rolnické dcery Anny Sazmové, 8. 8. 1905 byl sňatkem rodičů legitimován. Studoval šest tříd na gymnáziu v Třeboni a na Státní vyšší lesnické škole v Písku, kde maturoval 1920. Působil v lesnických a mysliveckých službách na velkostatku Dobříš. Na Skalce (fara Mníšek pod Brdy) se 6. 2. 1926 oženil s Jiřinou Vávrovou. 1933 odešel do Berouna, kde přijal místo městského lesmistra. Studoval externě na Právnické fakultě UK. Po vzniku protektorátu se zapojil do protinacistické odbojové činnosti. V Berouně byl 5. 4. 1940 zatčen gestapem a vězněn v Kladně, Praze-Pankráci a v koncentračních táborech Mauthausen, Oranienburg a Sachsenhausen až do konce druhé světové války. Ze služeb města Berouna byl 1942 propuštěn, po osvobození pracoval na původním místě. Již v červenci 1945 přešel ke správě městských lesů do Lokte, kde zastával místo lesního rady. 1948 se stal náměstkem generálního ředitele Státních lesů a statků. 1951 byl pověřen vybudováním a vedením resortního Ústavu pro myslivost ve Zbraslavi. Tam se postaral o rozvoj soustavného mysliveckého bádání. Sám zkoumal dějiny myslivosti. Kromě časopiseckých a sborníkových příspěvků publikovaných mj. ve Věstníku ČSAZ, Lesnictví, Vědeckých pracích Výzkumného ústavu lesa a myslivosti, Pracích výzkumných ústavů lesnických ČSR, Lesnickém časopisu, Lesnické práci, Ochraně přírody a Myslivosti napsal na základě výzkumu v archivech velkostatků a rešerší staré a novější odborné literatury známou a vyhledávanou knihu Vývoj české myslivosti (1958). Byl i jedním z pěti redaktorů významné práce s názvem Lesnický a myslivecký atlas (1955), předsedou redakční rady třídílného Naučného slovníku lesnického (1959 a 1960), v němž jsou zařazena četná hesla z myslivosti. Dále přispěl osmi medailony do knihy Velké vzory našeho lesnictví (1958) a autorsky se podílel na kolektivní dvoudílné publikaci Praktická rukověť lesnická (1962). Pracoval jako člen šestého odboru Československé akademie zemědělských věd a redakčních rad jejích publikací i Místního národního výboru ve Zbraslavi (od 1957), kde působil jako předseda stálé komise školství a kultury.

D: (s kolektivem) Myslivec pěstuje keře. Katalog dřevin, které mají význam pro československou myslivost, s návodem k jejich pěstování a množení, 1954; K. Čermák a kol., Lesnický a myslivecký atlas, 1955; Vývoj české myslivosti, 1958.

L: Lesnická práce 43, 1964, s. 528 (nekrolog); O. Kokeš, Nedožité jubileum J. Č., in: tamtéž 60, 1981, s. 44; týž, Nezapomínejme, in: Myslivecký kalendář 1984, s. 72n.; V. Krůta, První garnitura podzemní vojenské organizace na Berounsku, in: Minulostí Berounska 2, 1999, s. 190n.; J. Kovařík, Biografický slovník významných osobností se vztahem k české myslivosti, 2001, s. 13; Rš [C. Rakušan], Myslivecká výročí – říjen, in: Svět myslivosti 10, 2004, s. 32.

P: SOA Třeboň, Římskokatolický farní úřad Suchdol nad Lužnicí, matrika narozených z let 1863–1921, fol. 150; SOkA Beroun, fond Městský národní výbor Beroun, kart. 100, složka J. Č. (zaměstnanecké a platové záležitosti).

Gustav Novotný