ČABELKA Jozef 15.2.1910-6.7.1987: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku ČABELKA Josef 15.2.1910-6.7.1987 na ČABELKA Jozef 15.2.1910-6.7.1987 bez založení přesměrování)
Řádka 109: Řádka 109:
 
'''P:''' Slovenská technická univerzita Bratislava (kde soupis díla, fond J. Č);
 
'''P:''' Slovenská technická univerzita Bratislava (kde soupis díla, fond J. Č);
 
archiv rodiny (syn doc. ing. Dušan Č., Bratislava).
 
archiv rodiny (syn doc. ing. Dušan Č., Bratislava).
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/83452 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
  
 
Jan Hučka, Marián Murgaš
 
Jan Hučka, Marián Murgaš

Verze z 16. 6. 2018, 18:02

Jozef ČABELKA
Narození 15.2.1910
Místo narození Holíč (Slovensko)
Úmrtí 6.7.1987
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání

28- Strojař nebo elektrotechnik

61- Pedagog

ČABELKA, Jozef, * 15. 2. 1910 Holíč (Slovensko), † 6. 7. 1987 Bratislava (Slovensko), metalurg, pedagog

Absolvoval 1928 reálku v Hodoníně, 1928–32 strojní a 1932–34 elektrotechnickou fakultu VUT v Brně. Po roční průmyslové praxi odešel na doporučení prof. K. Rysky a F. Píška do Paříže, kde 1935–37 studoval svařování kovových materiálů a jejich slitin na École supérieure de soudure autogène (ESSA), a této specializaci se následně věnoval celý život. 1937 nastoupil do Báňské a hutní společnosti, aby zavedl výrobu přídavných materiálů ke svařování v Drátovně Bohumín. 1939 vybudoval Elektrodovnu ve Vamberku, kde se stal vedoucím. 1942 byl jmenován mimořádným profesorem Slovenské vysoké školy technické (SVŠT) v Bratislavě. Tam působil až do 1978, na ní 1943 založil a poté vedl Katedru mechanické technologie. 1946 obhájil disertační práci o svařitelnosti měkkých konstrukčních ocelí, v níž rozpracoval zkoušku svařitelnosti. Dosáhl vědecké hodnosti Dr. techn. 1946/47 byl děkanem strojní fakulty, 1948 se stal řádným profesorem, 1956 získal titul DrSc. 1949 založil první postgraduální studium svařování, poté i tváření a fyziky kovů. 1949 vybudoval a vedl nově vzniklý Výskumný ústav zváračský v Bratislavě. Financoval jeho první stavbu z prostředků získaných za vlastní objev tzv. křehkého lomu, vznikajícího v blízkosti svaru, a iniciaci technologie žíhání k eliminaci tohoto jevu. Jako vědec, pedagog a organizátor se zasloužil o vysokou mezinárodní odbornou úroveň tohoto pracoviště. 1961 byl z politických důvodů odvolán z funkce ředitele, 1968 se dočkal rehabilitace.

Patřil ke spoluzakladatelům Slovenské akademie věd (SAV). 1952 se stal členem korespondentem ČSAV, 1953 akademikem SAV a 1953–59 vykonával funkci místopředsedy SAV. Založil Ústav kovových materiálov SAV v Bratislavě (1954), který externě vedl do 1979. Stál také u zrodu Ústavu experimentálnej metalurgie SAV v Košicích, který vznikl 1956. Do důchodu odešel 1981. Dodnes vycházejí Č. iniciované česko-slovenské časopisy Svarovanie (později přejmenovaný na Zváranie-Svařování) a Zváračský sborník (dnes Kovové materiály). Č. se specializoval kromě běžných způsobů svařování např. na svařování pod vodou nebo svařování odlitků. Věnoval pozornost také nekonvenčním oblastem metalurgie a technologie, např. plazmovému tavení, mikrometalurgii, výrobě kovových prášků a zirkonu, planetovému válcování, lepení plastů aj. Zabýval se i výzkumem a přípravou vysoce pevných materiálů vznikajících účinkem energetických polí nebo usměrněné krystalizace. Napsal asi 100 odborných článků (některé z nich jako spoluautor), 57 původních vědeckých studií, 14 knižních monografií a vysokoškolských učebnic. Získal 28 patentů a autorských osvědčení u nás i v zahraničí. Jako pedagog vychoval generaci odborníků strojírenské technologie a fyzikální metalurgie. Č. se stal iniciátorem členství Československa v Mezinárodním svářečském ústavu IIW (International Institute of Welding) v Londýně a 1960–61 byl členem jejího prezidia, 1964–69 pak i členem prezidia mezinárodní společnosti Iron and Electron Beam Science and Technology v New Yorku, členem Societé des Ingenieurs Soudage v Paříži a Institute of Metals v Londýně. Získal také řadu významných ocenění, mj. 1960 čestný doktorát na Vysoké škole technické pro svařování (Technische Hochschule für Schweissmaschinenbau) v Magdeburgu, pamětní medaile dalších vysokých škol, státní vyznamenání Za vynikající práci a Řád práce i mezinárodní cenu pro vědu Nadace obloukového svařování J. F. Lincolna v USA. Za celoživotní dílo dostal 1997 Řád Ludovíta Štúra in memoriam. Na Č. počest začal Výskumný ústav zváračský od 1989 udělovat pamětní medaili nesoucí jeho jméno jako nejvýznamnější ocenění za výsledky výzkumů ve fyzikální metalurgii, svařitelnosti kovů, užitných vlastností svarových spojů, svařovacích procesů, technologií, přídavných materiálů a zařízení.

D: výběr: Metalografia, Bratislava 1945; Pájení plamenem, 1947; Povrchové kalenie plameňom, Bratislava 1948; Rezanie kyslíkom, Bratislava 1948; Metalurgická svaritelnosť mäkkých konštrukčných ocelí, Bratislava 1948; Náuka o materiáloch (s Š. Horváthem), Bratislava 1950; Odporové sváranie, Bratislava 1953; Výroba konštrukcií povliekaných a plátovaných nehrdzavejúcou oceľou, Bratislava 1953; Schweissbarkeitsprüfung, Bratislava 1956; Skúška zvaritelnosti, Bratislava 1957; Vplyv kyslíka na húževnatosť a starnutie ocelí, Bratislava 1958; Mechanická technológia (s kol.), Bratislava 1967; Zvaritelnosť kovov, Bratislava 1968; Vysokopevné materiály, Bratislava 1970; Schweissbarkeit von Stahl mit hoher Festigkeit, Bratislava 1971; Zvaritelnosť kovov a zliatin, Bratislava 1977; Výroba kompozitných materiálov, Bratislava 1977.

L: Čestná uznání ÚV ČVTS – společnosti slévárenské udělena (Akademik J. Č.), in: Slévárenství 23, 1975, č. 7, s. 283; J. Adamka, Akademik J. Č., sedemdesiatročný, in: Zváranie 27, 1980, č. 2, s. 33n.; Blahoželáme k Radu práce, in: Technická práce, 1980, č. 6, s. 61; Akademik Č. 75-ročný, in: Kovové materiály 23, 1985, č. 2, s. 256; Akademik prof. dr. Ing., Ing. ESSA, dr. h. c. J. Č., DrSc., sedemdesiatpäťročný, in: Zváranie 32, 1985, č. 3, s. 95; Za akademikom J. Č., in: tamtéž 34, 1987, č. 10, s. 290; J. Adamka, Za akademikom J. Č., in: Kovové materiály 25, 1987, č. 25, s. 758n.; L. Mráz, Prezident SR vyznamenal profesora J. Č. in memoriam, in: Zváranie-Svařování 44, 1997, č. 12, s. 286n.; Zakladatel ústavu Prof. Ing. Ing. ESSA, Dr. h. c. J. Č., DrSc., in: V. Uher, Zváranie – náš život, Bratislava 1999, s. 12n.; BLS 2, s. 81 (se soupisem díla a literatury).

P: Slovenská technická univerzita Bratislava (kde soupis díla, fond J. Č); archiv rodiny (syn doc. ing. Dušan Č., Bratislava).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jan Hučka, Marián Murgaš