ČADA Karel 1.11.1931-26.2.1998: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 510
 
}}
 
}}
 
'''ČADA, Karel''', ''* 1. 11. 1931 Brtnice u Jihlavy, † 26. 2. 1998 Brno, lékař-otorinolaryngolog, pedagog, odborný spisovatel''
 
'''ČADA, Karel''', ''* 1. 11. 1931 Brtnice u Jihlavy, † 26. 2. 1998 Brno, lékař-otorinolaryngolog, pedagog, odborný spisovatel''

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 08:20

Karel ČADA
Narození 1.11.1931
Místo narození Brtnice u Jihlavy
Úmrtí 26.2.1998
Místo úmrtí Brno
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 510
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135801

ČADA, Karel, * 1. 11. 1931 Brtnice u Jihlavy, † 26. 2. 1998 Brno, lékař-otorinolaryngolog, pedagog, odborný spisovatel

Byl synem rybničního hajného. Základní vzdělání získal v Chroustově a v Novém Veselí u Žďáru nad Sázavou. 1945–51 studoval na reálném gymnáziu v Novém Městě na Moravě, kde maturoval, a ve studiích pokračoval 1951–57 na lékařské fakultě v Brně. Po promoci 21. 7. 1957 zahájil lékařskou praxi jako sekundář v Okresním ústavu národního zdraví ve Strakonicích (1957–58) a v Krajském ústavu národního zdraví v Českých Budějovicích, odkud dojížděl také na krční oddělení nemocnice v Třebíči. 1958 přijal místo v Krajském ústavu národního zdraví v Brně. V říjnu 1963 složil atestační zkoušku prvního stupně a 1963–77 byl odborným asistentem na Klinice otorinolaryngologie ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. 1967 odjel na bezmála dvouletý studijní pobyt v biochemickém oddělení výzkumné laboratoře pro lékařskou akustiku v Düsseldorfu a v Research Institute of Presbyterian University ve Philadelphii v USA. V Německu se zaměřoval hlavně na genetické aspekty v otorinolaryngologii. Nové pracovní metody a postupy, které si v zahraničí osvojil, zaváděl po návratu na klinickém pracovišti v Brně. Již koncem 60. let patřil k předním světovým odborníkům v oboru elektronové mikroskopie vnitřního ucha. V té době předložil kandidátskou disertaci s názvem K problému toxického účinku streptomycinu a kanamycinu na vnitřní ucho. Po obhajobě 20. 10. 1969 mu byla 16. 2. 1970 přiznána vědecká hodnost kandidáta lékařských věd. 1970 pracoval krátce v Ústavu evoluční fyziologie Akademie lékařských věd v Leningradě u profesora MUDr. Sergeje Vinnikova.

Jako zástupce přednosty pro léčebnou a preventivní péči byl 1977 přeřazen zpět do praxe. 1989 byl rehabilitován a pověřen vedením Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku MU v Brně, kterou vedl jako přednosta od 1. 9. 1990 do 30. 9. 1997. Po obhajobě práce Příspěvek k submikroskopické struktuře a fyziologii sluchově-rovnovážného ústrojí byl 23. 5. 1990 jmenován docentem. Mnohé z jím prováděných operačních výkonů patřily svým charakterem u nás k jedinečným (mj. rozsáhlé onkochirurgické operace s rekonstrukcí pooperačních defektů a operace spodiny lebeční). 1992 zahájil rekonstrukci kliniky a postaral se o její vybavení moderním diagnostickým zařízením. Hlavním Č. vědeckým zájmem bylo vnitřní ucho, učil však obor otorinolaryngologie v celém rozsahu včetně odpovídající části chirurgie hlavy. V 90. letech se věnoval i chirurgii spodiny lebeční. Publikoval na sedmdesát vědeckých prací doma i v zahraničí a 1967–97 přednesl více než sto sdělení na konferencích. Byl členem mj. Otorinolaryngologické společnosti Lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Č. byl třikrát ženatý: 1957 s MUDr. Janou Horákovou, spolu vychovali dvě dcery a syna, podruhé 1977 se zdravotní sestrou Marií Sedláčkovou, s níž měl dceru, potřetí 1986 se zdravotní sestrou Hanou Drábkovou. Patřil ke znalcům hudby, výtvarného umění a literatury, byl zdatným turistou, vodákem, horolezcem, tenistou a lyžařem. Pracoval aktivně v tělovýchovných organizacích. Byl pochován na hřbitově v Brně-Řečkovicích.

D: výběr: Nádory kyfotického glomu, in: Vnitřní lékařství 1, 1965, s. 595n.; Chromosomální vyšetření u otosklerosy a syndromu Van der Horce-de Kleynova, in: Československá otorinolaryngologie 17, 1968, s. 285n.; Genetika otolaryngologie, in: tamtéž, s. 321n.; Die Streptomycinkonzentration mit und ohne Ozothin im Blut und in der Perilymphe des Meerschweinchens, in: Zeitschrift für Laryngologie-Rhinologie-Otologie 47, 1968, s. 926n.; Případ oboustranné obrny hrtanových rozvěračů při Lymské borelióze, in: Otorinolaryngologie a foniatrie 45, 1996, č. 1, s. 58n. (s J. Hložkem a P. Smilkem); Základy otorinolaryngologie, 2. vyd., 1996; Rhinocerebral Mucormycosis, in: Oto-Rhino-Laryngologia Nova [Basel] 8, 1999, č. 5, s. 258n. (s J. Wotkem a P. Smilkem); filmové a výukové scénáře: Maximálně cílená infuze do arteria thyreoidea cranialis při nádorech v ORL oblasti, 1964.

L: Č. K., in: Kdo je kdo 1991–1992. ČSSR A–M, 1991; A. Kollár, Odešel Doc. MUDr. K. Č., CSc., in: Univerzitní noviny. List Masarykovy univerzity a Nadace Universitas Masarykiana 5, 1998, č. 3, s. 19.

P: úplný soupis Č. 112 přednášek a 77 publikací (některé v rukopise) uložen na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny Brno; Archiv MU Brno.

Věra Linhartová