ČADEK Gustav 7.11.1883-7.5.1913: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 7.5.1913
 
| datum úmrtí = 7.5.1913
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
+
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />48- Politický publicista
48- Politický publicista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 510-511
 
}}
 
}}
 
'''ČADEK, Gustav''', ''* 7. 11. 1883 Plzeň, † 7. 5. 1913 Praha, publicista, politik''
 
'''ČADEK, Gustav''', ''* 7. 11. 1883 Plzeň, † 7. 5. 1913 Praha, publicista, politik''

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 08:20

Gustav ČADEK
Narození 7.11.1883
Místo narození Plzeň
Úmrtí 7.5.1913
Místo úmrtí Praha
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
48- Politický publicista
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 510-511
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44398

ČADEK, Gustav, * 7. 11. 1883 Plzeň, † 7. 5. 1913 Praha, publicista, politik

Pocházel z rodiny malého obchodníka. Ze čtvrté třídy obecné školy byl pro mimořádné nadání přijat ke studiu na německém premonstrátském gymnáziu v Plzni, kde maturoval 1901. V Praze studoval 1901–05 na české univerzitě francouzštinu a němčinu, v létě 1905 pobýval na prázdninovém kursu v Neuchâtelu, zimní semestr 1905 absolvoval na univerzitě v Mnichově. 1906–07 se věnoval politické a publicistické práci, 1907–08 sloužil jako jednoroční dobrovolník u 35. pěšího pluku v rodišti, 1909 vykonal státní zkoušky a od září nastoupil jako profesor na obchodní akademii v Plzni. 1911–13 obdržel dvouletou studijní dovolenou a vykonal cesty do Vídně, po Německu (mimo jiné do Frankfurtu n. M. a Hamburku), po Švýcarsku a do Paříže. Zabýval se studiem politických, hospodářských a kulturních poměrů. 1913 mu byla studijní dovolená prodloužena o další rok, aby mohl vycestovat do Anglie a Ruska. Cestu však již nenastoupil, po návratu z Francie onemocněl zánětem mozkomíšních blan a nemoci podlehl. Pohřben byl na plzeňském městském hřbitově.

Politicky zprvu sympatizoval s Masarykovým realismem, ale odmítal jeho státoprávní vlažnost. Od 1902 se stal prostřednictvím matematika L. Gardavského členem radikálně pokrokové strany, od 1903 byl za zásluhy o organizaci západočeského sjezdu studentů zvolen členem plzeňského krajského vedení strany a začal přispívat do Časopisu pokrokového studentstva. Od 1904 byl starostou Klubu Antonín Čížek, od 1905 předsedou krajinského studentského spolku Radbuza. Společně s E. Čapkem, J. Kopalem a R. Brožem tvořil ústředí, které začalo vydávat Pokrokovou revue a zasloužilo se o obnovu pokrokářského hnutí mezi mladou inteligencí. V srpnu 1907 předsedal sjezdu pokrokových studentů v Písku, 1908 se podílel na organizaci nové státoprávně pokrokové strany, stal se mluvčím mladé státoprávní generace. Spoluzakládal Studentskou revue a Kalendář pokrokového studentstva. Používal pseudonym J. Zvonař. Byl vynikajícím řečníkem i stylistou, publicistou demokratického a nacionálně i sociálně radikálního přesvědčení, podporoval dobové osvobozenecké tendence (na Balkáně, v Rusku, stávkující anglické horníky, studentské hnutí), vynikal širokým politickým vzděláním a náležel k nenaplněným nadějím české politiky.

L: Památce G. Č., 1913; Po roce…, 1914; J. Werstadt, O nedožitém životě a nedobojovaném boji G. Č., in: Minulostí Západočeského kraje 6, 1968, s. 49n.; MSN 1, s. 930; OSND 1/2, s. 998; ISN 4, s. 116; KSN 2, s. 421.

Martin Kučera