ČADEK Gustav 7.11.1883-7.5.1913: Porovnání verzí

Z Personal
(ČADEK_Gustav_7.11.1883-7.5.1913)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 7.11.1883
 
| datum narození = 7.11.1883
| místo narození =  
+
| místo narození = Plzeň
 
| datum úmrtí = 7.5.1913
 
| datum úmrtí = 7.5.1913
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
48- Politický publicista
 
48- Politický publicista
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Gustav ČADEK
+
}}
 +
'''ČADEK, Gustav''', ''* 7. 11. 1883 Plzeň, † 7. 5. 1913 Praha, publicista, politik''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny malého obchodníka. Ze čtvrté třídy obecné
 +
školy byl pro mimořádné nadání přijat ke studiu na německém
 +
premonstrátském gymnáziu v Plzni, kde maturoval
 +
1901. V Praze studoval 1901–05 na české univerzitě francouzštinu
 +
a němčinu, v létě 1905 pobýval na prázdninovém
 +
kursu v Neuchâtelu, zimní semestr 1905 absolvoval na univerzitě
 +
v Mnichově. 1906–07 se věnoval politické a publicistické
 +
práci, 1907–08 sloužil jako jednoroční dobrovolník
 +
u 35. pěšího pluku v rodišti, 1909 vykonal státní zkoušky
 +
a od září nastoupil jako profesor na obchodní akademii
 +
v Plzni. 1911–13 obdržel dvouletou studijní dovolenou a vykonal
 +
cesty do Vídně, po Německu (mimo jiné do Frankfurtu
 +
n. M. a Hamburku), po Švýcarsku a do Paříže. Zabýval
 +
se studiem politických, hospodářských a kulturních poměrů.
 +
1913 mu byla studijní dovolená prodloužena o další rok, aby
 +
mohl vycestovat do Anglie a Ruska. Cestu však již nenastoupil,
 +
po návratu z Francie onemocněl zánětem mozkomíšních
 +
blan a nemoci podlehl. Pohřben byl na plzeňském městském
 +
hřbitově.
 +
 
 +
Politicky zprvu sympatizoval s Masarykovým realismem,
 +
ale odmítal jeho státoprávní vlažnost. Od 1902 se stal prostřednictvím
 +
matematika L. Gardavského členem radikálně
 +
pokrokové strany, od 1903 byl za zásluhy o organizaci západočeského
 +
sjezdu studentů zvolen členem plzeňského krajského
 +
vedení strany a začal přispívat do ''Časopisu pokrokového''
 +
studentstva. Od 1904 byl starostou Klubu Antonín Čížek, od
 +
1905 předsedou krajinského studentského spolku Radbuza.
 +
Společně s E. Čapkem, J. Kopalem a R. Brožem tvořil ústředí, které začalo vydávat ''Pokrokovou revue'' a zasloužilo se o obnovu pokrokářského hnutí mezi mladou inteligencí. V srpnu
 +
1907 předsedal sjezdu pokrokových studentů v Písku, 1908
 +
se podílel na organizaci nové státoprávně pokrokové strany,
 +
stal se mluvčím mladé státoprávní generace. Spoluzakládal
 +
''Studentskou revue'' a ''Kalendář pokrokového studentstva''. Používal
 +
pseudonym J. Zvonař. Byl vynikajícím řečníkem i stylistou,
 +
publicistou demokratického a nacionálně i sociálně
 +
radikálního přesvědčení, podporoval dobové osvobozenecké
 +
tendence (na Balkáně, v Rusku, stávkující anglické horníky,
 +
studentské hnutí), vynikal širokým politickým vzděláním
 +
a náležel k nenaplněným nadějím české politiky.
 +
 
 +
'''L:''' Památce G. Č., 1913; Po roce…, 1914; J. Werstadt, O nedožitém životě
 +
a nedobojovaném boji G. Č., in: Minulostí Západočeského kraje 6, 1968,
 +
s. 49n.; MSN 1, s. 930; OSND 1/2, s. 998; ISN 4, s. 116; KSN 2, s. 421.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
Řádka 16: Řádka 64:
  
 
[[Kategorie:1883]]
 
[[Kategorie:1883]]
 +
[[Kategorie:Plzeň]]
 
[[Kategorie:1913]]
 
[[Kategorie:1913]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 17. 11. 2016, 15:01

Gustav ČADEK
Narození 7.11.1883
Místo narození Plzeň
Úmrtí 7.5.1913
Místo úmrtí Praha
Povolání

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

48- Politický publicista

ČADEK, Gustav, * 7. 11. 1883 Plzeň, † 7. 5. 1913 Praha, publicista, politik

Pocházel z rodiny malého obchodníka. Ze čtvrté třídy obecné školy byl pro mimořádné nadání přijat ke studiu na německém premonstrátském gymnáziu v Plzni, kde maturoval 1901. V Praze studoval 1901–05 na české univerzitě francouzštinu a němčinu, v létě 1905 pobýval na prázdninovém kursu v Neuchâtelu, zimní semestr 1905 absolvoval na univerzitě v Mnichově. 1906–07 se věnoval politické a publicistické práci, 1907–08 sloužil jako jednoroční dobrovolník u 35. pěšího pluku v rodišti, 1909 vykonal státní zkoušky a od září nastoupil jako profesor na obchodní akademii v Plzni. 1911–13 obdržel dvouletou studijní dovolenou a vykonal cesty do Vídně, po Německu (mimo jiné do Frankfurtu n. M. a Hamburku), po Švýcarsku a do Paříže. Zabýval se studiem politických, hospodářských a kulturních poměrů. 1913 mu byla studijní dovolená prodloužena o další rok, aby mohl vycestovat do Anglie a Ruska. Cestu však již nenastoupil, po návratu z Francie onemocněl zánětem mozkomíšních blan a nemoci podlehl. Pohřben byl na plzeňském městském hřbitově.

Politicky zprvu sympatizoval s Masarykovým realismem, ale odmítal jeho státoprávní vlažnost. Od 1902 se stal prostřednictvím matematika L. Gardavského členem radikálně pokrokové strany, od 1903 byl za zásluhy o organizaci západočeského sjezdu studentů zvolen členem plzeňského krajského vedení strany a začal přispívat do Časopisu pokrokového studentstva. Od 1904 byl starostou Klubu Antonín Čížek, od 1905 předsedou krajinského studentského spolku Radbuza. Společně s E. Čapkem, J. Kopalem a R. Brožem tvořil ústředí, které začalo vydávat Pokrokovou revue a zasloužilo se o obnovu pokrokářského hnutí mezi mladou inteligencí. V srpnu 1907 předsedal sjezdu pokrokových studentů v Písku, 1908 se podílel na organizaci nové státoprávně pokrokové strany, stal se mluvčím mladé státoprávní generace. Spoluzakládal Studentskou revue a Kalendář pokrokového studentstva. Používal pseudonym J. Zvonař. Byl vynikajícím řečníkem i stylistou, publicistou demokratického a nacionálně i sociálně radikálního přesvědčení, podporoval dobové osvobozenecké tendence (na Balkáně, v Rusku, stávkující anglické horníky, studentské hnutí), vynikal širokým politickým vzděláním a náležel k nenaplněným nadějím české politiky.

L: Památce G. Č., 1913; Po roce…, 1914; J. Werstadt, O nedožitém životě a nedobojovaném boji G. Č., in: Minulostí Západočeského kraje 6, 1968, s. 49n.; MSN 1, s. 930; OSND 1/2, s. 998; ISN 4, s. 116; KSN 2, s. 421.

Martin Kučera