ČADEK Gustav 7.11.1883-7.5.1913: Porovnání verzí
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 7.5.1913 | | datum úmrtí = 7.5.1913 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />48- Politický publicista |
− | 48- Politický publicista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 510-511 | ||
}} | }} | ||
'''ČADEK, Gustav''', ''* 7. 11. 1883 Plzeň, † 7. 5. 1913 Praha, publicista, politik'' | '''ČADEK, Gustav''', ''* 7. 11. 1883 Plzeň, † 7. 5. 1913 Praha, publicista, politik'' |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 09:20
Gustav ČADEK | |
Narození | 7.11.1883 |
---|---|
Místo narození | Plzeň |
Úmrtí | 7.5.1913 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 48- Politický publicista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 510-511 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44398 |
ČADEK, Gustav, * 7. 11. 1883 Plzeň, † 7. 5. 1913 Praha, publicista, politik
Pocházel z rodiny malého obchodníka. Ze čtvrté třídy obecné školy byl pro mimořádné nadání přijat ke studiu na německém premonstrátském gymnáziu v Plzni, kde maturoval 1901. V Praze studoval 1901–05 na české univerzitě francouzštinu a němčinu, v létě 1905 pobýval na prázdninovém kursu v Neuchâtelu, zimní semestr 1905 absolvoval na univerzitě v Mnichově. 1906–07 se věnoval politické a publicistické práci, 1907–08 sloužil jako jednoroční dobrovolník u 35. pěšího pluku v rodišti, 1909 vykonal státní zkoušky a od září nastoupil jako profesor na obchodní akademii v Plzni. 1911–13 obdržel dvouletou studijní dovolenou a vykonal cesty do Vídně, po Německu (mimo jiné do Frankfurtu n. M. a Hamburku), po Švýcarsku a do Paříže. Zabýval se studiem politických, hospodářských a kulturních poměrů. 1913 mu byla studijní dovolená prodloužena o další rok, aby mohl vycestovat do Anglie a Ruska. Cestu však již nenastoupil, po návratu z Francie onemocněl zánětem mozkomíšních blan a nemoci podlehl. Pohřben byl na plzeňském městském hřbitově.
Politicky zprvu sympatizoval s Masarykovým realismem, ale odmítal jeho státoprávní vlažnost. Od 1902 se stal prostřednictvím matematika L. Gardavského členem radikálně pokrokové strany, od 1903 byl za zásluhy o organizaci západočeského sjezdu studentů zvolen členem plzeňského krajského vedení strany a začal přispívat do Časopisu pokrokového studentstva. Od 1904 byl starostou Klubu Antonín Čížek, od 1905 předsedou krajinského studentského spolku Radbuza. Společně s E. Čapkem, J. Kopalem a R. Brožem tvořil ústředí, které začalo vydávat Pokrokovou revue a zasloužilo se o obnovu pokrokářského hnutí mezi mladou inteligencí. V srpnu 1907 předsedal sjezdu pokrokových studentů v Písku, 1908 se podílel na organizaci nové státoprávně pokrokové strany, stal se mluvčím mladé státoprávní generace. Spoluzakládal Studentskou revue a Kalendář pokrokového studentstva. Používal pseudonym J. Zvonař. Byl vynikajícím řečníkem i stylistou, publicistou demokratického a nacionálně i sociálně radikálního přesvědčení, podporoval dobové osvobozenecké tendence (na Balkáně, v Rusku, stávkující anglické horníky, studentské hnutí), vynikal širokým politickým vzděláním a náležel k nenaplněným nadějím české politiky.
L: Památce G. Č., 1913; Po roce…, 1914; J. Werstadt, O nedožitém životě a nedobojovaném boji G. Č., in: Minulostí Západočeského kraje 6, 1968, s. 49n.; MSN 1, s. 930; OSND 1/2, s. 998; ISN 4, s. 116; KSN 2, s. 421.
Martin Kučera